Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 198/06Usnesení ÚS ze dne 15.06.2006

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajNykodým Jiří
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2006:2.US.198.06
Datum podání06.04.2006
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

2/1993 Sb., čl. 38 odst.2

209/1992 Sb., čl. 6 odst.1


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 198/06 ze dne 15. 6. 2006

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem ve věci ústavní stížnosti Ing. J. S., zastoupené JUDr. Pavlínou Sglundovou, advokátkou v Ostravě, brojící proti postupu Okresního soudu v Ostravě v řízení, vedeném u tohoto soudu pod sp. zn. 29 C 112/2001, za účasti Okresního soudu v Ostravě jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se obrátila na Ústavní soud s tvrzením, že Okresní soud v Ostravě nečinností a průtahy při vyřizování její věci, sp. zn. 29 C 112/2001, porušil její základní právo na projednání věci bez zbytečných průtahů, zakotvené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Po Ústavním soudu žádá, aby obecnému soudu zakázal svou nečinností v porušování jejího základního práva pokračovat.

Ve stížnosti uvedla, že předmětný spor proti ní vede město Ostrava, které žaluje o zaplacení částky 16.441 Kč z titulu neuhrazených záloh za služby, spojené s užíváním bytu. Stěžovatelka podala proti městu Ostrava řadu žalob, kterými se domáhá naopak úhrady svých pohledávek vůči městu. Jejich skončení prý ale brání právě probíhající spor, sp. zn. 29 C 112/2001. Stávající stav nejistoty je pro stěžovatelku psychicky velmi náročný. V čem konkrétně průtahy ve vyřizování věci spatřuje a proč, stěžovatelka v podání nerozvedla.

Soudce zpravodaj primárně zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a zda se jedná o ústavní stížnost přípustnou. Z níže uvedených důvodů dospěl ohledně přípustnosti k negativnímu závěru.

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když stěžovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V projednávané věci ovšem stěžovatelka všechny dostupné procesní prostředky nevyčerpala.

K tomu, aby ústavní stížnost v části, brojící proti průtahům Okresního soudu v Ostravě v jejím sporu, mohla být Ústavním soudem meritorně projednána, je nutné, aby stěžovatelka před jejím podáním postupovala ve smyslu ustanovení § 174a) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (dále jen "zákon o soudech a soudcích"). Takový prostředek je totiž nutno považovat za prostředek ve smyslu ustanovení § 75 zákona o Ústavním soudu. Soudce zpravodaj k tomu doplňuje, že Ústavní soud sice v minulosti - s ohledem na rozhodování Evropského soudu pro lidská práva - před podáním ústavní stížnosti nevyžadoval vyčerpání hierarchické stížnosti předsedovi soudu na průtahy v řízení podle zákona o soudech a soudcích, a to z důvodu, že takovou stížnost nepovažoval za efektivní prostředek nápravy průtahů v řízení. Novelou zákona o soudech a soudcích, provedenou zákonem č. 192/2003 Sb. však byla do právního řádu začleněna nová úprava stížnosti na průtahy v řízení, na niž navazuje institut návrhu na určení lhůty pro provedení procesního úkonu (zmiňovaný § 174a). Vzhledem k tomu, že uvedená novela zákona odstranila dřívější neúčinnost stížnosti, a do právního řádu tak byl vnesen nový efektivní prostředek sloužící jednotlivci k nápravě situace vzniklé průtahy v řízení, považuje Ústavní soud za nezbytnou podmínku přípustnosti ústavní stížnosti proti zbytečným průtahům v řízení vyčerpání návrhu dle § 174a zákona o soudech a soudcích před obecnými soudy (srov. např. usnesení ve věcech sp. zn. I. ÚS 506/04, IV. ÚS 259/04, III. ÚS 588/04 a řadě dalších).

Z textu ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatelka tento krok neučinila. Není zde ani zmínka, že by se stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti pokoušela vůbec o nějakou obranu, natož obranu kvalifikovanou, vycházející ze zákona o soudech a soudcích.

Za dané situace musel soudce zpravodaj ústavní stížnost hodnotit jako návrh nepřípustný, a podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jej proto odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. června 2006

Jiří Nykodým

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru