II.ÚS 196/99 ze dne 7. 6. 1999
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
II. ÚS 196/99
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelky JUDr. M. S. - správkyně konkurzní podstaty První české obchodní, a.s., o návrhu ze dne 14. 4. 1999,
takto:
Návrh se odmítá. O d ů v o d n ě n í
Navrhovatelka se svým návrhem ze dne 14. 4. 1999, doplněným podáním ze dne 30. 4. 1999, s odvoláním na porušení čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod domáhala vydání tohoto nálezu: 1. Ustanovení § 14, odst. 1, písm. i) zák. č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů "dále jen ZKV" se vztahuje i na zápočty přeplatků DPH, vzniklých po prohlášení konkursu na pohledávky finančních úřadů, vzniklých jim za úpadcem do data prohlášení konkursu. 2. Správce konkursní podstaty nezastupuje jen úpadce a nejedná jen v jeho zájmu, ale jedná, a to i v soudních řízeních, v zájmu konkursních věřitelů, když mu zákon o
1
2
II. ÚS 196/99
konkursu a vyrovnání ukládá péči o majetek, spadající do konkursní podstaty, který nepochybně slouží k uspokojení věřitelů konkursní podstaty - viz např. ustanovení § 14, odst. 1, písm. c) a písm. d) ZKV. A je tedy oprávněn domáhat se i toho, aby jeden konkursní věřitel nebyl neoprávněně zvýhodněn oproti jiným konkursním věřitelům, a to např. nedodržení ust. § 14, odst. 1, písm. i) ZKV. 3. Ruší se ustanovení odst. 4, § 250j o.s.ř. a ruší se usnesení Krajského soudu v Plzni, čj. 30 Ca 74/99, ze dne 31. 3. 1999, doručeného stěžovateli 13. 4. 1999".
Vzhledem k tomu, že navrhovatelka nebyla právně
zastoupena, byla přípisem Ústavního soudu, doručeným jí oproti podpisu dne 6. 5. 1999, vyzvána, aby ve lhůtě 20 dnů ode dne doručení s ohledem na ustanovení § 29 a § 30 zák. č. 182/1993 Sb. odstranila nedostatek právního zastoupení s tím, že pokud tak neučiní, bude ústavní soud nucen návrh dle § 43 odst. 1 písm. a cit. zák. odmítnout. Současně s přihlédnutím k tomu, že navrhovatelka je osoba, vykonávající advokátskou praxi, byla seznámena se stanoviskem ústavního soudu, sp. zn. P1. ÚS-st.l/96, dle kterého je smyslem a účelem ustanovení § 30 zák. č. 182/1993 Sb. stanovení obecné povinnosti být v řízení před Ústavním soudem kvalifikovaně právně zastoupen, a to bez diferenciace vzhledem k druhu řízení, jež mu předcházelo, a současně i bez diferenciace povinnosti právního zastoupení v závislosti na stupni právní kvalifikace účastníků nebo vedlejších účastníků.
Navrhovatelka přípisem, doručeným Ústavnímu soudu dne 13. 5. 1999, sdělila, že jako advokát již nemusí být zastoupena v řízení před ústavním soudem jiným advokátem.
Vzhledem k uplynutí lhůty k odstranění vad návrhu a k tomu, že přes poučení poskytnuté Ústavním soudem
2
3
II. ÚS 196/99
navrhovatelka vadu návrhu neodstranila, byl návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnut, neboť navrhovatelka neodstranila vadu návrhu ve lhůtě k tomu určené.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
JUDr. Iva Brožová
V Brně dne 7. 6. 1999 'soudkyně Ústavního soudu
3