Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 192/10 #1Usnesení ÚS ze dne 09.02.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NS
Soudce zpravodajBalík Stanislav
Typ výrokuodmítnuto pro neodstraněné vady
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2010:2.US.192.10.1
Datum podání22.01.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 192/10 ze dne 9. 2. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem o ústavní stížnosti stěžovatele J. K., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2006 čj. 32 Odo 1223/2006-55, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Svou ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví označeného usnesení Nejvyššího soudu s tím, že toto usnesení "obdržel" dne 15. ledna 2007.

Dříve než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu stěžovatelem napadeného rozhodnutí je povinen zkoumat, zda jeho ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti, požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"). Podle ustanovení § 30 odst. 1 tohoto zákona musí být fyzické a právnické osoby, jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem, zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Z ústavní stížnosti však vyplývá, že stěžovatel advokátem zastoupen není.

S ústavními stížnostmi trpícími stejnou vadou, tj. neexistencí povinného zastoupení advokátem, se přitom stěžovatel na Ústavní soud od roku 2004 obrátil již více než desetkrát, přičemž byl k odstranění totožné vady opakovaně vyzýván s poučením, že její případné neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí jeho ústavní stížnosti (např. sp. zn. I. ÚS 3016/07, II. ÚS 1066/09, I. ÚS 2304/09, IV. ÚS 56/06, II. ÚS 256/06, II. ÚS 2521/07 a další).

Stěžovatel byl rovněž Ústavním soudem již dříve poučen (viz usnesení I. ÚS 438/09), že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Protože u stěžovatele lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace mu byly objektivně způsobilé zprostředkovat informaci, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, setrvání na požadavku jeho nového poučování by bylo postupem neefektivním a formalistickým, zejména za situace, kdy ani předchozí opakované výzvy Ústavního soudu nerespektoval.

Vzhledem k výše uvedenému soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, návrh stěžovatele odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. února 2010

Stanislav Balík

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru