Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 188/95Usnesení ÚS ze dne 06.01.1997

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajProcházka Antonín
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /rovnost účastníků řízení, rovnost „zbraní“
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:1997:2.US.188.95
Datum podání13.07.1995

přidejte vlastní popisek

II.ÚS 188/95 ze dne 6. 1. 1997

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

II. ÚS 188/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 6. 1. 1997 soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti JUDr. PhDr. J.K., zastoupeného advokátkou JUDr. I.P., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27.4.1995, sp. zn. 14 Nc 357/95, takto:

Ústavnísoudnávrhodmítá.

Odůvodnění:

Soudce zpravodaj podle ust. § 43 odst. 1 písm. c) zák.č. 182/1993 Sb. návrh odmítl, neboť se jedná o návrh zjevně neopodstatněný.

Ve včas podaném návrhu uvádí stěžovatel, že jeho stížnost směřuje proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27.4.1995, sp. zn. 14 Nc 357/95.

Ve svém podání uvádí, že v dubnu 1993 podal návrh Obvodnímu soudu pro Prahu 4 na rozvod manželství. Přesto, že nařízené jednání soudkyně několikrát z důvodu dovolené odpůrkyně a ve dvou případech pro své zaneprázdnění odložila, stěžovateli za řádně a včas omluvenou absenci na jednání uložena pokuta ve výši 5000,-Kč.

V listopadu 1994 se navrhovatel obrátil na manželskou poradnu

II. ÚS 188/95

s žádostí o pomoc, neboť do této doby dosud neproběhlo žádné jednání ve věci podaného návrhu. V téže době si z manželské poradny vyžádala zprávu o perspektivách dalšího trvání manželství navrhovatele i soudkyně, které byla právní věc navrhovatele přidělena. Stěžovatel se domnívá, že tato okolnost odůvodnila malý zájem poradny o poskytnutí účinné pomoci při řešení krize v jeho manželství.

Postup soudkyně vedl stěžovatele k podání návrhu na vyloučení soudkyně z projednávání a rozhodování v rozvodové při.

Napadené usnesení Městského soudu v Praze návrhu stěžovatele nevyhovělo. V rozhodnutí tohoto soudu spatřuje stěžovatel porušení svého práva domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu (č1.36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dále jen Listiny), rovněž i porušení práva na rovnost účastníků v řízení (č1.37 odst. 3 Listiny) a práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života (čl.10 odst.2 Listiny).

Z výše uvedených důvodů navrhuje stěžovatel zrušení napadeného usnesení.

Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27.4.1995, sp. zn. 14 Nc 357/95, soudce zpravodaj zjistil, že výrok tohoto soudu, kterým nebyla soudkyně OS JUDr. D.K. vyloučena z projednávání a rozhodování ve shora uvedené věci, odůvodnil rozhodující soud tak, že podle ust. § 14 odst.1 o.s.ř. je důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci jeho osobní zájem na určitém výsledku řízení, případně jeho příbuzenský nebo jiný poměr k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům vzbuzující pochybnosti o jeho nepodjatosti.

Žádné takové okolnosti, které by naplňovaly citované ustanovení o.s.ř., však navrhovatel ve svém podání neuvedl a jeho námitky směřují pouze proti postupu napadené soudkyně v řízení o

2

II. ÚS 188/95

rozvod manželství. Soudkyně sama uvedla, že nemá žádný vztah jak k předmětu řízení, tak ani k účastníkům, který by ji bránil v řízení pokračovat.

Rovněž z obsahu spisu nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly pochybnost o zaujatosti soudkyně.

Ve věci namítané podjatosti je rovněž podstatné, zda poznatky o projednávané věci získal napadený soudce pouze procesním způsobem. V postupu soudkyně OS při vyřizování žádosti o stavu manželství navrhovatele nelze spatřovat porušení procesních principů.

V závěru odůvodnění městského soudu se uvádí, že postup soudu v řízení a věcná správnost rozhodnutí v něm vydaných, mohou být přezkoumávána jen na základě řádných nebo mimořádných opravných prostředků.

Nejprve je nutno uvést, že návrh na zahájení řízení o rozvod manželství je řízením o osobním stavu ve smyslu ust. § 80 písm. a) o.s.ř. Úkolem soudu je tedy poskytnout ochranu právům nejen navrhovatele, ale především i ochranu oprávněných zájmů obou účastníků řízení. Soud se tedy nezbytně musí zabývat problémem, zda ve vztahu k ust. § 23 zákona o rodině (zákon č. 94/1963 Sb.) jsou dána zákonná hlediska pro zrušení manželství, tak jak to uvádí § 24 zákona č. 94/1963 Sb.

S ohledem na dobu vzniku zákona o rodině a skutečnosti, že přes poměrně dlouhé časové období jeho platnosti nebyl text zákona novelizován, vyplývá povinnost soudu zkoumat i celospolečenský zájem na zachování manželství.

Nelze proto považovat postup soudkyně v případě, že si tato vyžádala odborné stanovisko manželské poradny, za zasahování do soukromého a rodinného života stěžovatele. Takové jednání nelze považovat za porušení čl. 10 odst. 2 Listiny.

3

II.ÚS 188/95

Pokud se týká stěžovatelova tvrzení o porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny, pak soudce zpravodaj neshledal tato tvrzení jako důvodná, neboť o jeho námitkách bylo soudem řádně rozhodnuto.

Ze shora uvedených důvodů byl návrh jako neopodstatněný ve smyslu ust. § 43 odst. 1 písm. c) zák.č. 182/1993 Sb. odmítnut.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky není odvolání přípustné.

F

V Brně dne 6.1. 1997JUDr.Antonín Procházka soudce zpravodaj

4

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru