Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 180/12 #1Usnesení ÚS ze dne 23.02.2012

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Hradec Králové
Soudce zpravodajLastovecká Dagmar
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /bagatelní věci
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spra... více
Věcný rejstříkOdvolání
soud/rozhodování bez jednání
Exekuce
EcliECLI:CZ:US:2012:2.US.180.12.1
Datum podání17.01.2012
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

120/2001 Sb., § 40 odst.1 písm.e

99/1963 Sb., § 254 odst.8, § 214


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 180/12 ze dne 23. 2. 2012

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti J. Š., zastoupeného Mgr. Josefem Smutným, advokátem advokátní kanceláře se sídlem tř. Míru 92, Pardubice, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 9. 2011 č.j. 26 Co 291/2011-56 a návrhu na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy ČR, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení krajského soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 3. 8. 2010 č.j. 26 EXE 1425/2010-6 o nařízení exekuce na majetek stěžovatele. Stěžovatel dále požaduje odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Stěžovatel uvádí, že odvolací soud nařídil jednání k projednání jeho odvolání na den 22. 9. 2011. Vyrozuměním ze dne 8. 9. 2011 bylo nařízené jednání odročeno na neurčito. Odročené jednání se však nekonalo a odvolací soud bez dalšího vydal dne 30. 9. 2011 rozhodnutí ve věci. Stěžovatel namítá, že tímto nesprávným postupem krajského soudu mu jako účastníku exekučního řízení byla odňata možnost jednat před soudem. I kdyby snad teoreticky soud nemusel jednání nařizovat, v rozhodnutí o odročení bylo výslovně uvedeno, že žalobce (patrně myšleno stěžovatel) bude k jednání předvolán. V předmětném řízení přitom existuje sporná situace ohledně existence exekučního titulu (pokutového bloku). Stěžovatel poznamenává, že bezprostředně po podání odvolání došlo v uvedené věci ke zcela nestandardnímu jednání, kdy neznámá osoba za něj uhradila exekuovanou částku ve zřejmé snaze předejít zkoumání exekučního titulu.

Z napadeného rozhodnutí krajského soudu Ústavní soud zjistil, že, rozhodnutím okresního soudu byla nařízena exekuce k uspokojení pohledávky oprávněného Města Znojma ve výši 500 Kč a pro náklady exekuce. Odvolání stěžovatele odvolací soud neshledal jako důvodné, neboť blok na pokutu vydaný v blokovém řízení za přestupek (rušení nočního klidu) splňuje všechny zákonné náležitosti, je pravomocný a vykonatelný. V tomto směru se soud podrobně zabýval jednotlivými náležitostmi (včetně stěžovatelem tvrzeného nedostatku jména, příjmení a funkce oprávněného pracovníka) a jejich existenci v odůvodnění rozhodnutí konkrétně popsal. Soud dodal, že o zpětvzetí návrhu oprávněným z důvodu zaplacení dluhu povinným i o nesouhlasu povinného se zpětvzetím návrhu bude rozhodovat okresní soud.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s napadeným rozhodnutím z hlediska kompetencí daných mu Ústavou ČR, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti, který není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným obecným soudům a dospěl k závěru, že není opodstatněná.

Ústavní soud zdůrazňuje, že neposuzuje zákonnost vydaných rozhodnutí a jeho úkolem není zjišťovat, měnit či napravovat případná, ať již tvrzená či skutečná pochybení obecných soudů, spočívající většinou právě v oblasti podústavního práva, ale zjistit, zda nedošlo k zásahu takové intenzity, která již zakládá porušení základních práv nebo svobod účastníka řízení. Jak je zřejmé z dosavadní judikatury Ústavního soudu, v případech, kdy předmětem sporu je bagatelní částka (s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí), je ústavní stížnost vyloučena, neboť už vzhledem k chybějící hrozbě závažné újmy rozhodnutí není způsobilé porušit základní práva a svobody.

S ohledem na to, že v projednávané věci se právě o takový případ jedná, Ústavní soud ke kasačnímu nálezu nepřistoupil.

Vzhledem k výše uvedenému byl návrh dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, odmítnut jako návrh zjevně neopodstatněný. Návrhem na odložení vykonatelnosti rozhodnutí se Ústavní soud nezabýval, neboť takový postup by byl možný pouze, pokud by Ústavní soud ústavní stížnost přijal.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. února 2012

Stanislav Balík

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru