Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 1701/10 #1Usnesení ÚS ze dne 07.09.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Ostrava
SOUD - KS Ostrava
Soudce zpravodajBalík Stanislav
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2010:2.US.1701.10.1
Datum podání11.06.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 1701/10 ze dne 7. 9. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti D. P., zastoupené JUDr. Janou Kudrnovou, advokátkou se sídlem Ostrava - Moravská Ostrava, Na Hradbách 3, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2009 č. j. 9 Co 1149/2009-42 a usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. 6. 2008 č. j. 52 Nc 10757/2008-15, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Okresnímu soudu v Ostravě, která byla tímto soudem postoupena Ústavnímu soudu dne 10. 6. 2010 a kvalifikovaně doplněna dne 7. 7. 2010, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, jimiž měla být porušena její ústavní práva garantovaná čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Z obsahu ústavní stížnosti a listin k ní připojených bylo zjištěno, že Okresní soud v Ostravě nařídil napadeným usnesením exekuci na majetek stěžovatelky a provedením exekuce pověřil soudního exekutora Mgr. Pavlu Fučíkovou. O odvolání stěžovatelky, odůvodněném nemožností provést exekuci, rozhodl Krajský soud v Ostravě dalším napadeným rozhodnutím, jímž odvolání podle § 44 odst. 10 věta druhá exekučního řádu odmítl, neboť dospěl k závěru, že odvolací argumentace stěžovatelky se nevztahuje ke skutečnostem rozhodným pro nařízení exekuce. Toto rozhodnutí bylo stěžovatelce doručeno dne 6. 4. 2010.

Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V projednávaném případě dospěl k závěru, že ústavní stížnost je opožděně podaná.

Podle ustanovení § 34 odst. 1 věta prvá zákona o Ústavním soudu se návrh na zahájení řízení podává u Ústavního soudu. Doručením návrhu, jímž je i ústavní stížnost, se zahajuje řízení u Ústavního soudu (viz § 27 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 37/93 (viz Sbírka nálezů a usnesení ÚS, sv. 1, str. 63) Ústavní soud vyložil, že uvedenou lhůtu považuje za procesní; je tudíž dodržena, i když byla ústavní stížnost v její poslední den podána k poštovní přepravě. Z uvedeného ovšem v žádném případě nevyplývá, že by mohla být za včas podanou považována ústavní stížnost zaslaná jinému státnímu orgánu než Ústavnímu soudu. Návrh na zahájení řízení je třeba vždy doručit výlučně Ústavnímu soudu. Jeho doručení jinému orgánu veřejné moci (tedy i obecnému soudu) nemá za následek zahájení řízení před Ústavním soudem. Takové orgány navíc nemají stanovenou povinnost postoupit návrh Ústavnímu soudu. Pokud tak přesto učiní, nelze považovat lhůtu, vyžadovanou k podání ústavní stížnosti, za zachovanou, pokud není dodržena v okamžiku doručení takového "postoupeného" návrhu Ústavnímu soudu, resp. v okamžiku předání návrhu k poštovní přepravě tímto orgánem veřejné moci (srov. Eliška Wagnerová, Martin Dostál, Tomáš Langášek, Ivo Pospíšil: Zákon o Ústavním soudu s komentářem, nakladatelství ASPI, 2007, komentář k § 27 odst. 2, str. 92, usnesení sp. zn. IV.ÚS 867/07).

Neexistuje žádné, byť i jen analogicky použitelné ustanovení právního řádu České republiky, z něhož by bylo možno vyvodit, že ústavní stížnost lze podat včas prostřednictvím obecného soudu; Ústavní soud mnohokrát judikoval, že není součástí soustavy obecných soudů a že řízení před ním je řízením zcela samostatným - nejde o pokračování procesu realizovaného uzavřeně v soustavě soudů obecných.

V projednávané věci bylo zjištěno, že napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě bylo stěžovatelce doručeno dne 6. 4. 2010. Ústavní stížnost byla podána dne 27. 5. 2010 u Okresního soudu v Ostravě a ten ji poštou postoupil dne 10. 6. 2010 Ústavnímu soudu, tedy 65. den poté, kdy bylo ústavní stížností napadené rozhodnutí doručeno stěžovatelce. Pochybení stěžovatelky, spočívající v zaslání ústavní stížnosti soudu, který k jejímu projednání neměl pravomoc, mohl sice v daném případě zhojit Okresní soud v Ostravě, pokud by stížnost postoupil Ústavnímu soudu ještě v průběhu stanovené 60denní lhůty, nemůže je však napravit Ústavní soud, neboť citované kogentní ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu vylučuje prominutí zmeškání lhůty, v níž je nutno ústavní stížnost podat (srov. usnesení sp. zn. IV. ÚS 248/96, Sbírka nálezů a usnesení ÚS, sv. 6, str. 601).

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako opožděně podanou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. září 2010

Stanislav Balík

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru