Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 169/97Usnesení ÚS ze dne 28.05.1997Podmínky použití § 75 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajBrožová Iva
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
Věcný rejstřík
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)U 11/8 SbNU 417
EcliECLI:CZ:US:1997:2.US.169.97
Datum podání19.05.1997
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

1/1993 Sb., čl. 83

Ostatní dotčené předpisy

182/1993 Sb., § 72, § 75 odst.2 písm.b


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 169/97 ze dne 28. 5. 1997

U 11/8 SbNU 417

Podmínky použití § 75 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatele B.H., zastoupeného advokátem JUDr. Z.K., o ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu ve Žd'áře nad Sázavou, čj. 5 C 156/90, ze dne 27. 2. 1996, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

S odkazem na § 75 odst. 2 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., dle kterého ústavnísoud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků, jestliže v řízení o opravném prostředku dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma, se stěžovatel ve své ústavní stížnosti domáhá potvrzení mezitímního rozsudku Okresního soudu ve Žd'áře nad Sázavou ze dne 27. 2. 1996, sp. zn. 5 C 156/90, kterým bylo rozhodnuto tak, že nárok na náhradu škody stěžovatele je dán. Dále ve své ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že proti tomuto rozsudku bylo žalovaným podáno dne 15. 3. 1996 odvolání, o kterém dosud nebylo krajským soudem rozhodnuto. Z ustanovení čl. 83 ústavy a § 72 zák. č. 182/1993 Sb., o-Ústavním soudu, plyne jako předpoklad pro řízení o ústavní stížnosti nezbytnost tvrzení stěžovatele o tom, že napadeným rozhodnutím došlo k porušení ústavně zaručených základních práv a svobod, o tuto situaci se však v dané věci zjevně nejedná, neboť stěžovatel protiústavnost napadeného rozhodnutí nejenže nenamítá, ale naopak se ve jménu zachování jeho ústavnosti domáhá jeho potvrzení, a to přesto, že dle § 81 odst. 2 písm. a) a odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, má Ústavní soud pouze kasační pravomoci. Z uvedených důvodů nezbylo než návrh dle § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout jako zjevně neopodstatněný. Jinými slovy § 75 odst. 2 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. umožňuje zahájit řízení před Ústavním soudem proti nepravomocnému rozhodnutí nejen za předpokladu značných průtahů, z nichž vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma, ale také, a to především, za předpokladu, že stěžovatel tvrdí protiústavnost takového ústavní stížností napadeného rozhodnutí, tak jak předpokládá § 72 zák. č. 182/1993 Sb. a jak odpovídá koncepci Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti. Protože právě posledně uvedený předpoklad, tj. tvrzené porušení ústavně zaručených základních práv a svobod ve věci napadeného rozhodnutí Okresního soudu ve Žd'áře nad Sázavou ze dne 27. 2. 1996, sp. zn. 5 C 156/90, není splněn, nezbylo než návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová

V Brně dne 28. 5. 1997soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru