Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 1456/20 #1Usnesení ÚS ze dne 26.05.2020

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Teplice
SOUD - KS Ústí nad Labem
Soudce zpravodajDavid Ludvík
Typ výrokuprocesní - odložení vykonatelnosti
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2020:2.US.1456.20.1
Datum podání21.05.2020
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 1456/20 ze dne 26. 5. 2020

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Kateřiny Šimáčkové a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky H. v. K., právně zastoupené Mgr. Annou Šavel, advokátkou se sídlem U Císařských lázní 368/7, Teplice, proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 25. 10. 2019 č. j. 15 Nc 1017/2019-520 a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 3. 2020 č. j. 13 Co 364/2019-637, o návrhu na odklad výkonu napadených rozhodnutí, takto:

Vykonatelnost rozsudku Okresního soudu v Teplících ze dne 25. 10. 2019 č. j. 15 Nc1017/2019-520 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 3. 2020 č. j. 13 Co 364/2019-637 se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

Odůvodnění:

1. Dne 25. 10. 2019 vydal Okresní soud v Teplicích rozsudek č. j. 15 Nc 1017/2019-520, kterým rozhodl ve věcech mezinárodních únosů tak, že mimo jiné nařídil navrácení nezletilé do místa jejího obvyklého bydliště ve městě M., Sultanát Omán. Stěžovatelka podala proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem dne 17. 3. 2020 rozsudkem č. j. 13 Co 364/2019-637 tak, že rozsudek Okresního soudu v Teplicích potvrdil.

2. Podle obou napadených rozhodnutí má stěžovatelka povinnost navrátit nezletilou do města M. v Sultanátu Omán do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Dále alternativně určil, že v případě, že stěžovatelka v uvedené lhůtě navrácení nezletilé nezajistí, je otec oprávněn za tímto účelem nezletilou převzít od stěžovatelky v České republice. Dále soud otci uložil do doby, než bude příslušným opatrovnickým soudem rozhodnuto o úpravě péče a výživy nezletilé pro dobu před a po rozvodu manželství rodičů nezletilé, splnit řadu povinností pojících se zejména s navrácením nezletilé do Sultanátu Omán (zajistit matce a nezletilé samostatné bydlení, předat matce letenky do Sultanátu Omán atd.), avšak navrácení nezletilé do Sultanátu Omán soudy splněním těchto podmínek nepodmínily. V současné době je tak stěžovatelka povinna navrátit nezletilou do města M. v Sultanátu Omán do jednoho měsíce od právní moci rozsudku bez dalšího, ať už otec jemu uložené povinnosti splní či nikoliv. Nadto v situaci, kdy stěžovatelce, nezletilé a otci je zakázáno do Sultanátu Omán vstoupit v souvislosti s probíhající pandemií Covid-19.

3. Stěžovatelka podala proti oběma rozhodnutím ústavní stížnost, v níž mimo jiné navrhla, aby Ústavní soud odložil jejich vykonatelnost. Svůj návrh stěžovatelka odůvodnila tím, že v případě, že by nezletilá nuceně odcestovala do Sultanátu Omán (ať už s matkou nebo s otcem) a následně bylo Ústavním soudem vyhověno ústavní stížnosti a v důsledku toho došlo ke změně rozhodnutí obecných soudů, újma způsobená nezletilé a stěžovatelce by byla nepoměrně vyšší, než újma způsobená otci dočasným odkladem vykonatelnosti napadených rozhodnutí. Konkrétně je dnem vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem stěžovatelka nucena navrátit nezletilou do města M. v Sultanátu Omán, což pro ni představuje zásadní zásah do jejích rodičovských práv a nesnadnou (ne-li nemožnou) realizaci cesty do Sultanátu Omán. Napadené rozsudky totiž není v současné době možné vykonat, protože Sultanát Omán umožňuje vstup do země pouze vlastním občanům, a ani nezletilá, ani otec, ani stěžovatelka jimi nejsou. Otec v současné době není přítomen v Sultanátu Omán, ale v Nizozemském království. Tím spíše je důvod pro odklad výkonu rozhodnutí vzhledem k tomu, že ani nemůže být realizován styk otce s nezletilou.

4. Podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Ústavní soud posoudil návrh stěžovatelky a dospěl k závěru, že podmínky pro odložení vykonatelnosti jsou v posuzované věci naplněny.

5. Odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí je svou povahou mimořádným institutem, jehož přiznání přichází v úvahu také v situaci, kdy stěžovatelce a nezletilé dceři v důsledku výkonu rozhodnutí hrozí závažná újma mj. v podobě dočasného přemístění do cizí země a tím narušení již navázaných vazeb a stability prostředí, ve kterém nezletilá nyní vyrůstá. V důsledku probíhající pandemie Covid-19 také hrozí, že v případě, že nezletilá bude pobývat na území Sultanátu Omán a bude případně kladně rozhodnuto o ústavní stížnosti její matky, bude její navrácení podstatným způsobem ztíženo.

6. Ústavní soud současně neshledal, že by jiným osobám mohla odložením vykonatelnosti vzniknout závažná újma. Stejně tak neshledal, že odložení vykonatelnosti bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

7. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu odložil vykonatelnost, a to do právní moci rozhodnutí o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. května 2020

Kateřina Šimáčková, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru