Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 139/93Usnesení ÚS ze dne 10.04.1995

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajProcházka Antonín
Typ výrokuodmítnuto pro nepříslušnost - § 43/1/d)
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:1995:2.US.139.93
Datum podání01.12.1993

přidejte vlastní popisek

II.ÚS 139/93 ze dne 10. 4. 1995

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud ČR rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti V.P., zastoupeného advokátem JUDr. P.S., takto:

Ústavní soud návrh odmítá.

Odůvodnění:

Soudce zpravodaj podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zák.č. 182/1993 Sb. návrh odmítl, neboť k jeho projednání není Ústavní soud ČR příslušný.

Ústavní soud ČR obdržel dne 1. 12. 1993 ústavní stížnost stěžovatele. Doporučeným dopisem ze dne 4. 1. 1994 byl navrhovatel vyzván k doplnění podání a současně byl poučen o náležitostech ústavní stížnosti. Dne 27. 1. 1994 stěžovatel doplnil své podání s tím, že žádá, aby Ústavní soud ČR zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 8. 1993, čj. 13Ca 304/93, který nabyl právní moci dnem 30. 9. 1993 a navrhuje, aby bylo rovněž zrušeno rozhodnutí FŘ v H.K. ze dne 1. 6. 1993, čj. FŘ/1116/93/Be/316.

Napadeným rozhodnutím vytýká špatné hodnocení a výklad, především § 9 odst. 2 zák. č. 389/90 Sb.

Ústavní soud ČR si k předložené ústavní stížnosti vyžádal stanovisko a odborný posudek K. a S.

K. soudu sdělila, že souhlasí se zdůvodněním FŘ, obsaženém v jeho rozhodnutí, čj. FŘ 1116/93-Be/316, neboť kontrola, která byla provedena tímto orgánem v roce 1992, postupovala podle tehdy platné právní úpravy a vnitřní směrnice pro kontrolu. Praxe správců daně je taková, že jsou v zahájeném daňovém řízení uznávány pouze listinné důkazy, ačkoliv to z žádného konkrétního právního předpisu nevyplývá. Kontrola tedy postupovala v rámci upraveném Správním řádem a vyhláškou Ministerstva financí č. 16/1962 Sb. o řízení ve věcech daní a poplatků. K jednotlivým sporným údajům pak uvedla:

1) Výdaje na pohonné hmoty

Stěžovatel neprokázal, že k nákupu daných pohonných hmot došlo v souvislosti s použitím vlastního automobilu pro podnikatelskou činnost. Ústní prohlášení stěžovatele, že se jednalo o pohonné hmoty na cesty související s podnikatelskou činností není považováno správcem daně za dostatečně průkazné.

2) Výdaje na společenské oblečení

Podle poznatků z řešení tohoto problému, především v N. a R., není možné uznat tento náklad jako náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

3) Odpisy televize

V daném případě je z rozhodnutí FŘ v H.K. zřejmé, že stěžovatel využívá televizi a video k získávání informací z teletextu. Video pak umožňovalo zachovávat informace z televizních vysílání v době nepřítomnosti. Argumentace stěžovatele je v tomto případě nedostatečná. Jiná situace by nastala, pokud by využíval televizi a video k předvádění svých výrobků na výstavách a veletrzích.

Potud citace vyjádření a odborného posudku K.

Při dodržení principů nezávislosti soudů a při dodržení zásady volného hodnocení důkazů obecnými soudy, se může Ústavní soud ČR věcí zabývat pouze tehdy, pokud zjistí, že v řízení před nimi byly porušeny ústavní principy. Tuto problematiku již několikrát zpracoval a vyjádřil Ústavní soud ČR ve svých nálezech.

Napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 8. 1993, čj. 13Ca 304/93, přezkoumával správní rozhodnutí z hlediska zákonnosti předchozího řízení (ve smyslu ust. § 250 odst. 1 o.s.ř.).

Soudce zpravodaj vzal v úvahu i možnost volné úvahy, kterou má správní orgán při zdůvodnění svého rozhodnutí. Z odůvodnění krajského soudu rovněž vyplývá, že správnímu orgánu zákon ukládá pouze dodržení mezí stanovených příslušným zákonem.

S ohledem na výše uvedené pak soudci zpravodaji nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout, neboť k volnému hodnocení důkazů, kterými se v rámci zákona řídil správní orgán , není Ústavní soud ČR příslušný.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu ČR se nelze odvolat.

V Brně dne 10. 4. 1995

JUDr. Antonín Procházka

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru