Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 132/94Usnesení ÚS ze dne 25.01.1995

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajCepl Vojtěch
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b)
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:1995:2.US.132.94
Datum podání20.09.1994

přidejte vlastní popisek

II.ÚS 132/94 ze dne 25. 1. 1995

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatele JUDr. M.V., zastoupeného advokátem JUDr. F.S., o ústavní stížnosti proti 1) usnesení Městského soudu v Praze čj. 18Co 58/90-56 ze dne 19. 4. 1990 2) rozsudku Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 3Cz 6/92, ze dne 30. 6. 1993, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se ve své ústavní stížnosti, došlé Ústavnímu soudu 20. 9. 1994, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 3Cz 6/92, ze dne 30. 6. 1993, kterým byla zamítnuta stížnost pro porušení zákona proti zrušujícímu usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 1990, čj. 17Co 58/90-56, ve věci o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, domáhal postavení najisto, že jsou v dané věci dány důvody zvláštního zřetele hodné proto, aby soud dle ustanovení § 142 odst. 2 OZ spoluvlastnictví nezrušil. Usnesení Městského soudu v Praze, čj. 18 Co 58/90-56, ze dne 19.4.1990, vytýkal, jako nesprávné skutkové zjištění, že právě on vyvolává neshody mezi spoluvlastníky.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost navrhovatele a dále si vyžádal spis Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. 28C 277/88, z něhož zjistil, že stěžovatel jakožto odpůrce vede spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem - domu č. p. x s pozemky, příslušenstvím a se součástmi v P. V tomto řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo rozhodnuto Obvodním soudem pro Prahu 4 dne 13. 9. 1989, čj. 28C 277/88-42, tak, že byl návrh zamítnut. Na základě odvolání bylo zamítavé rozhodnutí Městským soudem v Praze usnesením ze dne 19. 4. 1990 čj. 17Co 58/90-56 zrušeno a věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení s odůvodněním, že zamítnutí návrhu přichází v úvahu zcela výjimečně, a to zásadně pouze tehdy, nelze-li věc mezi spoluvlastníky rozdělit a jestliže individuální zájem odpůrce - který nemůže spočívat pouze v zájmu na zachování vlastnictví - zřetelně převáží nad individuálním zájmem navrhovatele; přičemž tak je tomu zpravidla tehdy, jestliže by podání návrhu bylo možno pokládat za zneužití práva. Dále bylo Městským soudem dovozováno, že vzájemné vztahy a postoj účastníků nejsou zřejmě skutečnostmi, které bylo možno považovat za důvody hodné zvláštního zřetele a pro které by bylo možno návrh zamítnout. Proto bylo soudu prvého stupně uloženo pokračovat v řízení doplněním dokazování. Toto řízení je dosud v běhu a poslední jednání nařízené na 19. 5. 1994 bylo odročeno. Dále ze spisu sp. zn. 28C 277/88 Obvodního soudu pro Prahu 4 Ústavní soud zjistil, že stížnost pro porušení zákona proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 1990, čj. 18Co 58/90-56, podanou GP České republiky, Vrchní soud v Praze pod sp. zn. 3Cz 6/92 rozsudkem ze dne 30. 6. 1993 zamítl, když mimo jiné konstatoval, že ve výjimečných případech lze stížností pro porušení zákona úspěšně napadnout též zrušovací usnesení odvolacího soudu a to zejména tehdy, je-li důvodem snaha zabránit, aby se soud prvního stupně v dalším řízení řídil vadným právním názorem odvolacího soudu. V daném případě však Vrchní soud dále dovodil, že Městský soud vycházel naprosto správně ze zásady, resp. právního názoru, že postup podle ustanovení § 142 odst. 2 obč. zák. je natolik výjimečný, že jeho použití musí být vždy přesvědčivě odůvodněno existencí důvodů hodných zvláštního zřetele. Dále Vrchní soud uvedl, že takovýmto důvodem nebude bez dalšího samotný vysoký věk odpůrce, a to zvlášť ne tehdy, jestliže se výlučně sám (popřípadě převážnou měrou) podílí na vyvolání neshod účastníků, zrovna tak takovým důvodem nebudou ani bytové zájmy účastníků, neboť rozhodnutím o zrušení podílového spoluvlastnictví je sice otázka dalšího spoluužívání předurčena, nikoliv však řešena, navíc by z tohoto důvodu nebylo možno vyhovět návrhu na zrušení spoluvlastnictví téměř v žádném případě. Konečně Vrchní soud dovodil, že Městský soud vzal v úvahu všechny rozhodné skutečnosti a důvodně rozsudek soudu prvního stupně zrušil.

Ústavní soud především zkoumal, zda nejde o návrh, podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem, v tomto směru vycházel z ustanovení § 72 odst. 2 věta prvá zák. č. 182/1993 Sb., dle kterého lze ústavní stížnost podat ve lhůtě do 60 dnů, protože navrhovatel svou ústavní stížností, došlou Ústavnímu soudu 20. 9. 1994, napadl usnesení Městského soudu v Praze, čj. 18Co 58/90-56, ze dne 19. 4. 1990 a rozsudek Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 3Cz 6/92 ze dne 30. 6. 1993, je jeho ústavní stížnost zřejmě opožděnou a navíc i nepřípustnou, neboť řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je stále v běhu a to u soudu prvého stupně. V této souvislosti se Ústavní soud zabýval i možností postupovat dle § 75 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. a dospěl k závěru, že nejde ani o situaci upravenou pod písmenem a) § 75 odst. 2 neboť stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele ani pod písmenem b) § 75 odst. 2, neboť věc se nenalézá ve fázi odvolacího řízení. Konečně lze konstatovat, že Ústavnímu soudu nepřísluší a to právě u řízení, která jsou dosud v běhu, rozhodovat o tom, zda jsou či nejsou v dané věci splněny podmínky § 142 odst. 2 OZ, tj. důvody zvláštního zřetele hodné a tak předjímat rozhodnutí obecných soudů, neboť by porušil zásadu soudcovské nezávislosti, upravenou v čl. 82 Ústavy. Ze všech shora uvedených důvodů pak Ústavnímu soudu nezbylo než návrh dle ust. § 43 odst. 1 písm. b), e), f ) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová

soudkyně Ústavního soudu ČR

V Brně dne 25. 1. 1995

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru