Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

II. ÚS 111/98Usnesení ÚS ze dne 07.05.1998K nepřípustnosti povolení obnovy občanského soudního řízení s odvoláním na rozhodnutí Ústavního soudu

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Soudce zpravodajProcházka Antonín
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkinterpretace
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)U 40/11 SbNU 315
EcliECLI:CZ:US:1998:2.US.111.98
Datum podání12.03.1998
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

1/1993 Sb., čl. 89 odst.2

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 228


přidejte vlastní popisek

II.ÚS 111/98 ze dne 7. 5. 1998

U 40/11 SbNU 315

K nepřípustnosti povolení obnovy občanského soudního řízení s odvoláním na rozhodnutí Ústavního soudu

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti PR, zastoupené JUDr. J.J., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.11. 1997, sp. zn. 10 Co 850/97, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Soudce zpravodaj podle ustanovení § 43 odst.1 písm. c) zák.č. 182/1993 Sb., návrh odmítl, neboť se jedná o návrh zjevně neopodstatněný.

Stěžovatel se domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.11. 1997, sp. zn. 10 Co 850/97, podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, když tvrdí, že druhoinstanční soud zasáhl do jeho základních práv a svobod pokud potvrdil usnesení Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 27.6. 1997, čj. 8 C 181/97-13, jímž byl zamítnut návrh na povolení obnovy s odůvodněním, že nález Ústavního soudu ze dne 10.12. 1996, uveřejněný ve Sbírce zákonů pod č. 24/1997 Sb., není rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 228 odst.1 písm.a) o. s. ř.

Stěžovatel poukazuje na to, že citovaný nález Ústavního soudu je evidentně novým rozhodnutím, vydaným po skončení původního řízení a nastoluje tedy novou situaci, která stěžovateli i soudu nebyla známa před zahájením řízení.

Domnívá se proto, že oba obecné soudy měly citovaný nález Ústavního soudu vzít jako novou skutečnost ve věci pro stěžovatele příznivější, která by měla být podkladem povolení obnovy řízení. Jestliže tak oba obecné soudy neučinily, porušily svými rozhodnutími čl. 90 a čl. 95 odst.1 Ústavy, jakož i čl. 96 Ústavy. Ve svých důsledcích pak tato rozhodnutí znamenají i porušení čl. 36, 37 a 38 Listiny základních práv a svobod.

Napadeným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 1997, sp. zn. 10 Co 850/97, bylo rozhodnuto o potvrzení rozsudku soudu I. stupně, a to poté co krajský soud přezkoumal usnesení soudu I. instance, včetně řízení jemu předcházejícího a po doplnění - dokazování v odvolacím řízení dospěl k závěru, že odvolání stěžovatele není opodstatněné ve smyslu ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

Jak dále odvolací soud konstatoval, může být důvodem přípustnosti obnovy řízení nová skutečnost, rozhodnutí nebo důkaz, který nemohl účastník bez své viny použít v původním řízení.

Krajský soud proto nesouhlasí s názorem stěžovatele, že příznivější rozhodnutí pro něj v projednávané věci může přivodit nález Ústavního soudu ze dne 10. 12. 1996, uveřejněný ve Sbírce zákonů pod. č. 24/1997, zejména pokud by soudy v původních rozhodnutích vycházely ze správné interpretace ustanovení § 2 zák. č. 68/1956 Sb., a § 2 zák. č. 173/1990 Sb., v platném znění, jak je uvedeno v odůvodnění nálezu Ústavního soudu.

V další části napadeného usnesení odvolací soud konstatuje, že stěžovatel se domáhá posouzení právní otázky v projednávané věci v souladu s citovaným nálezem Ústavního soudu, který se liší od původního právního závěru jak okresního, tak i krajského soudu. Krajský soud zdůraznil, že jiný právní názor není novou právní skutečností ve smyslu ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř., který by mohl pro stěžovatele přivodit příznivější rozhodnutí dřívějších rozhodnutí obou obecných soudů.

Soudce zpravodaj nesouhlasí s názorem stěžovatele a konstatuje, že změna právního názoru nemůže být podkladem pro obnovu řízení ve věci pravomocně skončené.

Je sice pravdou, že ve smyslu čl. 89 odst.2 Ústavy jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby bez výjimky, neboť Ústavní soud je nejvyšším orgánem ochrany ústavnosti ve smyslu čl. 83, čl. 87 Ústavy a jeho nálezy jsou obecně závazné, nicméně právní názor či jeho změna nemůže být novou skutečností, která by měla nebo mohla být důvodem obnovy řízení ve smyslu § 228 o. s. ř. V tomto smyslu lze souhlasit s odůvodněním napadeného usnesení Krajského soudu v Ostravě.

S ohledem na shora uvedenésoudce zpravodaj podanou ústavní stížnost jako zcela neopodstatněnou odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka soudce Ústavního soudu

V Brně dne 7. května 1998

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru