Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 969/09 #1Nález ÚS ze dne 04.06.2009K aplikaci ustanovení § 89 exekučního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2007, na exekuční řízení zahájená v době účinnosti tohoto ustanovení

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - KS Hradec Králové
SOUD - OS Hradec Králové
Soudce zpravodajWagnerová Eliška
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
vyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /soudní rozhodnutí/extrémní interpretační exces
základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip právn... více
Věcný rejstříkřízení/zastavení
Náklady řízení
Výkon rozhodnutí
právní účinky
exekutor
právní předpis/účinnost
retroaktivita/pravá
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 132/53 SbNU 665
EcliECLI:CZ:US:2009:1.US.969.09.1
Datum vyhlášení24.06.2009
Datum podání17.04.2009
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

120/2001 Sb., § 89, § 87

330/2001 Sb., § 13

347/2007 Sb., § 89


přidejte vlastní popisek

Analytická právní věta


Ústavně konformní interpretace ustanovení § 89 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (exekuční řád), ve znění novely zákona č. 347/2007 Sb. účinné od 1. ledna 2008 vyžaduje, aby obecné soudy, v případě že exekuční řízení bylo zahájeno před datem účinnosti uvedené novely, postupovaly při rozhodování o náhradě nákladů exekuce podle exekučního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2007; opačný postup soudů je v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Návrh a řízení před Ústavním soudem

Na návrh stěžovatelky obchodní společnosti Servisní služby s. r. o., zrušil I. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 4. 6. 2009 v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 12. 2008 č. j. 21 Co 692/2008-27 pro rozpor s čl. 36 odst. 1 Listiny. Ve zbývající části byla ústavní stížnost odmítnuta pro nepřípustnost.

Narativní část

Okresní soud zastavil exekuci pro nedostatek majetku na straně povinného a uložil stěžovatelce (oprávněnému) povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce. K odvolání stěžovatelky krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu, přičemž v odůvodnění konstatoval, že za situace, kdy novela exekučního řádu provedená zákonem č. 347/2007 Sb. neobsahuje přechodná ustanovení pro ustanovení § 89, postupoval okresní soud správně, když aplikoval ustanovení exekučního řádu ve znění platném v době rozhodnutí, tzn. ve znění ode dne účinnosti novely (1. 1. 2008). Stěžovatelka naopak namítala protiústavnost napadených soudních rozhodnutí pro jejich rozpor se zásadou zákazu pravé retroaktivity.

Odůvodnění nálezu Ústavního soudu

Ústavní soud předeslal, že shodnou problematiku v právní věci téže stěžovatelky řešil již ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 314/09, ve kterém konstatoval porušení práva na spravedlivý proces, když dospěl k závěru, že z pohledu ústavně konformní interpretace intertemporality, založené novelou exekučního řádu zákonem č. 347/2007 Sb., jakož i ústavně konformní interpretace § 89 exekučního řádu, ve znění platném do 31. prosince 2007, je třeba výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí vydaného před účinností zákona č. 347/2007 Sb. posuzovat dle exekučního řádu ve znění platném a účinném do 31. prosince 2007.

To v konkrétním projednávaném případě znamenalo, že pokud byla exekuce zastavena pro nedostatek majetku na straně povinného, přičemž na straně oprávněného nebylo shledáno procesní zavinění za zastavení exekuce, nebylo možné uložit úhradu nákladů exekučního řízení oprávněnému (viz znění § 89 před novelou provedenou zákonem č. 347/2007 Sb.).

S ohledem na výše uvedené dospěl Ústavní soud k závěru, že krajský soud napadeným usnesením porušil právo stěžovatelky na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny. Proto ústavní stížnosti zčásti vyhověl a napadené rozhodnutí krajského soudu zrušil, v části směřující proti výrokům okresního soudu potom stížnost odmítl pro nepřípustnost.

Soudcem zpravodajem v dané věci byla Eliška Wagnerová. Žádný soudce neuplatnil odlišné stanovisko.

I.ÚS 969/09 ze dne 4. 6. 2009

N 132/53 SbNU 665

K aplikaci ustanovení § 89 exekučního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2007, na exekuční řízení zahájená v době účinnosti tohoto ustanovení

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudkyň Ivany Janů a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 4. června 2009 sp. zn. I. ÚS 969/09 ve věci ústavní stížnosti Servisní služby, s. r. o., se sídlem Kartouzská 200/4, Praha 5, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 12. 2008 č. j. 21 Co 692/2008-27 a proti výrokům III. a IV. usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 7. 8. 2008 č. j. 37 Nc 8897/2006-12, jimiž bylo po zastavení exekuce rozhodnuto o stěžovatelčině povinnosti zaplatit náklady exekuce povinnému a soudnímu exekutorovi.

Výrok

I. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 12. 2008 č. j. 21 Co 692/2008-27 bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces, garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Toto rozhodnutí se proto ruší.

III. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění:

I.

1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 16. 4. 2009 a doplněnou podáním ze dne 19. 5. 2009 se stěžovatelka domáhala zrušení výše uvedených rozhodnutí, neboť měla za to, že jimi bylo porušeno její základní "právo na právní jistotu".

2. Ústavní stížnost je přípustná [§ 75 odst. 1 a contrario zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], byla podána včas a splňuje ostatní náležitosti vyžadované zákonem [§ 30 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítala protiústavnost napadených rozhodnutí pro jejich rozpor se zásadou zákazu pravé retroaktivity. Je toho názoru, že za situace, kdy v zákoně č. 347/2007 Sb. absentují intertemporální ustanovení, je nutno všechna exekuční řízení zahájená před nabytím jeho účinnosti (tj. před dnem 1. ledna 2008) posuzovat hledisky dikce § 89 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění platném a účinném do dne 31. prosince 2007. Proto jí jako oprávněné okresní soud neměl ukládat povinnost k úhradě nákladů exekučního řízení, neboť měl vycházet a jednat v souladu s tehdy platnou právní úpravou. Ve všech případech, kdy byl návrh na exekuci podán za předchozí právní úpravy s tehdejší zákonnou povinností úhrady nákladů exekuce vždy povinným, nelze o nákladech rozhodovat jinak než podle dřívější právní úpravy. Proto navrhla, aby Ústavní soud v záhlaví citovaná rozhodnutí svým nálezem zrušil.

4. K výzvě Ústavního soudu se k ústavní stížnosti nevyjádřil žádný z účastníků řízení.

5. Podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Souhlas s upuštěním od jednání byl účastníky poskytnut a od ústního jednání bylo upuštěno.

II.

6. Ze spisu Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 37 Nc 8897/2006 Ústavní soud zjistil následující skutečnosti.

7. K odvolání stěžovatelky (oprávněné) proti výrokům III. a IV. výše citovaného usnesení okresního soudu, jimiž okresní soud po zastavení exekuce uložil stěžovatelce povinnost zaplatit povinnému (J. D.) náklady exekuce ve výši 4 165 Kč a soudnímu exekutorovi (JUDr. I. Š.) náklady exekuce ve výši 3 570 Kč, Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví citovaným usnesením napadené usnesení ve výrocích III. a IV. potvrdil jako věcně správné. V odůvodnění mimo jiné konstatoval, že okresní soud za situace, kdy novela zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, provedená zákonem č. 347/2007 Sb., neobsahuje přechodná ustanovení pro § 89 exekučního řádu, postupoval zcela správně, když aplikoval ustanovení exekučního řádu ve znění platném v době rozhodnutí, tzn. ve znění ode dne účinnosti novely (1. 1. 2008).

III.

8. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.

9. Ústavní soud předesílá, že shodnou problematiku v právní věci téže stěžovatelky řešil již ve svém nálezu ze dne 5. 5. 2009 sp. zn. IV. ÚS 314/09 (N 110/53 SbNU 375). V tomto nálezu Ústavní soud konstatoval porušení práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny), když dospěl k závěru, že z pohledu ústavně konformní interpretace intertemporality, založené novelou exekučního řádu provedenou zákonem č. 347/2007 Sb., jakož i ústavně konformní interpretace § 89 exekučního řádu, ve znění platném do 31. prosince 2007, je třeba výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí vydaného před účinností zákona č. 347/2007 Sb. posoudit dle exekučního řádu ve znění platném a účinném do 31. prosince 2007. Z důvodů dále rozvedených v citovaném nálezu, jakož i v nálezech předešlých [např. nálezy sp. zn. III. ÚS 1226/08 ze dne 9. 10. 2008 (N 170/51 SbNU 85) či sp. zn. IV. ÚS 1903/07 ze dne 15. 1. 2008 (N 12/48 SbNU 127), dostupné též na http://nalus.usoud.cz] tak v případě, že je exekuce zastavena pro nedostatek majetku na straně povinného, přičemž na straně oprávněného nelze shledat procesní zavinění za zastavení exekuce, nelze uložit úhradu nákladů exekučního řízení oprávněnému.

10. Shora uvedené závěry se plně vztahují i na nyní projednávanou věc, Ústavnísoud neshledal důvod se od závěrů citovaných v uvedeném nálezu odchýlit a v podrobnostech na ně plně odkazuje.

11. Veden doktrínou minimalizace zásahů Ústavníhosoudu do rozhodovací činnosti obecných soudů, a s ohledem na ekonomii řízení Ústavní soud shledal, že pro nápravu zásahu do ústavně garantovaných práv stěžovatelky je namístě zrušit toliko rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, neboť pochybení shledané tímto nálezem, ústící do porušení základních práv stěžovatelky, spočívá zejména v procesně vadném postupu odvolacího soudu. Na něm pak v řízení po zrušení rozhodnutí Ústavním soudem bude, aby odstranil zásah do základních práv stěžovatelky, přičemž bude vázán výše uvedenými právními názory Ústavního soudu.

12. Za situace, kdy Ústavnísoud ruší pouze rozhodnutí krajského soudu, je třeba ústavní stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Hradci Králové považovat za nepřípustnou, neboť se tak stěžovatelce vytvořil procesní prostor pro nové projednání jejího opravného prostředku (odvolání). Vzhledem k tomu Ústavní soud návrh na zrušení výroků III. a IV. v záhlaví citovaného rozhodnutí okresního soudu odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

13. S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Ústavnísoud k závěru, že Krajský soud v Hradci Králové napadeným usnesením porušil právo stěžovatelky na spravedlivý proces, garantované čl. 36 odst. 1 Listiny. Proto podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnosti zčásti vyhověl a podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu zrušil napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové. Ve zbylé části ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru