Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 750/01Usnesení ÚS ze dne 26.03.2002

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajGüttler Vojen
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b)
Předmět řízení
základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip rovnosti
Věcný rejstříkTrest
Vyhoštění
EcliECLI:CZ:US:2002:1.US.750.01
Datum podání31.12.2001
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

140/1961 Sb., § 31, § 57


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 750/01 ze dne 26. 3. 2002

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. B., zastoupeného advokátem JUDr. J. S., proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. 4 T 42/2000, a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2001, sp. zn. 10 To 31/2001,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podal ústavní stížnost k poštovní přepravě dne 27. 12. 2001. Protože však tato ústavní stížnost - napadající toliko část výroku v záhlaví označeného rozsudku Okresního soudu v Kladně - obsahovala řadu procesních vad, vyzval Ústavní soud stěžovatele k odstranění vad, na něž jej upozornil a náležitě jej rovněž poučil o tom, o které vady se jedná, s tím, že ústavní stížnost je třeba podat do 60 dnů ode dne, kdy bylo doručeno rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.

Dne 22. 2. 2002 Ústavní soud obdržel ústavní stížnost, kterou již za stěžovatele sepsal advokát JUDr. J. S. a kterou brojí proti oběma shora uvedeným rozhodnutím Okresního soudu v Kladně a Krajského soudu v Praze, neboť v nich spatřuje rozpor s čl. 36 odst. 1, s čl. 37 odst. 2 a 4 a s čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Podle konstantní judikatury Ústavního soudu je tato lhůta kogentní a její porušení proto nelze prominout. V daném případě je zřejmé, že za rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva ve výše uvedeném smyslu poskytuje, je nutno považovat napadené usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2001, sp. zn. 10 To 31/2001. Jak však zjistil Ústavní soud ze soudního spisu Okresního soudu v Kladně zn. 4 T 42/2000, toto usnesení bylo stěžovateli a jeho právnímu zástupci JUDr. M. H. doručeno dne 20. 3. 2001 (č.l. 190). Je tedy zřejmé, že ústavní stížnost, podaná k poštovní přepravě až dne 27. 12. 2001, byla podána po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty 60 dnů.

Protože stěžovatel podal ústavní stížnost po lhůtě stanovené pro její podání zákonem, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítl [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. března 2002

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru