Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 709/02Usnesení ÚS ze dne 09.01.2003

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajDuchoň František
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b)
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2003:1.US.709.02
Datum podání09.12.2002
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

2/1993 Sb., čl. 38 odst.2


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 709/02 ze dne 9. 1. 2003

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. V., zastoupeného JUDr. M. H., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 11. 2. 1996, čj. 9 C 1383/95 -59, rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 3. 1997, sp. zn. 28 Ca 289/96, a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 1. 2002, čj. 28 Cdo 2134/2001 - 174,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 9. 12. 2002 napadl stěžovatel rozhodnutí obecných soudů uvedená v záhlaví tohoto usnesení. Podle stěžovatelova názoru byl v řízení před obecnými soudy porušen čl. 90 Ústavy České republiky, čl. 4 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud se nejdříve zabýval formálními náležitostmi podaného návrhu. Z kopie doručenky, kterou si vyžádal, zjistil, že výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu ČR bylo stěžovateli doručeno dne 14. 2. 2002. Jedná se o rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje [viz ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud v této souvislosti připomíná, že ve své obecně přístupné judikatuře [viz např. usnesení sp. zn. I. ÚS 182/95 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 4., C. H. Beck, Praha 1996, str. 347] opakovaně uvedl, že na rozdíl od obecných zásad pro počítání lhůt je úprava zákona o Ústavním soudu úpravou speciální, podle níž je den doručení rozhodnutí o posledním prostředku již prvním dnem lhůty pro podání ústavní stížnosti [§ 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu]. Pokud tedy bylo rozhodnutí o posledním prostředku doručeno ve čtvrtek dne 14. 2. 2002, začala běžet zákonná šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti tímto dnem doručení. Protože poslední den lhůty připadá na neděli, vypršela zmíněná lhůta v pondělí dne 15. 4. 2002. Stěžovatel podal ústavní stížnost až dne 6. 12. 2002, ta byla doručena Ústavnímu soudu dne 9. 12. 2002. Pro úplnost Ústavní soud dodává, že stěžovatel ve svém podání ze dne 6. 12. 2002 odkázal na stížnost podanou údajně dne 21. 3. 2002, ovšem žádná taková stížnost Ústavnímu soudu nebyla doručena. Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout jako podanou po lhůtě podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. ledna 2003

JUDr. František Duchoň

soudce Ústavního soudu

-

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru