Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 685/11 #1Usnesení ÚS ze dne 29.03.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NSS
Soudce zpravodajDuchoň František
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkřízení/zastavení
poplatek/soudní
doručování/neúčinnost doručení
EcliECLI:CZ:US:2011:1.US.685.11.1
Datum podání07.03.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

150/2002 Sb., § 110 odst.1

549/1991 Sb., § 9

99/1963 Sb., § 50d


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 685/11 ze dne 29. 3. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., zastoupeného JUDr. Janem Mrázem, advokátem se sídlem České Budějovice, Žižkova 12, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 12. 2010, čj. 7 As 91/2010 - 49, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Včasnou ústavní stížností, splňující i ostatní formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel navrhl zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým mělo být porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces.

V ústavní stížnosti obsáhle zrekapituloval dosavadní průběh řízení, v jehož rámci se domáhal ochrany proti porušování svého práva na svobodný přístup k informacím městem České Budějovice a Krajským úřadem tamtéž. Detailně vyjmenoval jednotlivá pochybení obecných soudů, ve věci rozhodujících, které podle něj nesprávně vyložily ustanovení zákona vztahující se k doručování písemností. Upřely mu tak právo na právní pomoc, neboť nerozhodly o jeho žádosti o ustanovení právního zástupce.

II.

Z ústavní stížnosti a připojených listin Ústavní soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 10. 2010, čj. 10 Na 952/2010 - 33, bylo zastaveno řízení o kasační stížnosti stěžovatele proti usnesení téhož soudu ze dne 18. 5. 2010, čj. 10 Na 952/2010 - 9, z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Jeho kasační stížnost Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 2. 12. 2010, čj. 7 As 91/2010 - 49.

III.

Ústavní soud předesílá, že je podle čl. 83 Ústavy ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího čl. 87 odst. 1 písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Není součástí soustavy obecných soudů a zpravidla mu proto nepřísluší přezkoumávat zákonnost jejich rozhodnutí. Ústavní soud by byl povolán zasáhnout pouze v případě, kdyby takovým rozhodnutím bylo neoprávněně zasaženo do ústavně zaručených práv stěžovatele.

Ústavní soud poté, co přezkoumal napadené rozhodnutí a postup obecných soudů v projednávané věci, z hlediska stěžovatelem uplatněných argumentů, žádné jím tvrzené pochybení způsobující porušení jeho ústavně zaručených práv nenalezl. Pokud stěžovatel namítl neúčinnost doručení výzvy k zaplacení soudního poplatku za podanou kasační stížnost a neúčinnost doručení dalších písemností, jak již učinil i v několika svých předcházejících ústavních stížnostech, nutno podotknout, že mu, podle obsahu spisu, tyto písemnosti byly fakticky doručeny. Skutečnost, že nesouhlasil se způsobem, jímž se tak stalo, neměla žádný dopad na možnost uplatňování jeho procesních práv v příslušném řízení, ani na jeho výsledek.

Nejvyšší správní soud v napadeném rozsudku uvedl, že z doručenky, založené v soudním spise, jednoznačně vyplývá, že zásilku obsahující výzvu k zaplacení soudního poplatku stěžovatel převzal dne 16. září 2010 a byl poučen o následcích nezaplacení. V podání ze dne 24. května 2010 navíc výslovně uvedl, že soudní poplatek platit nebude.

Jeho námitka, že mu nebylo umožněno zvolit si zmocněnce k přebírání písemností určených do vlastních rukou, je bezpředmětná, neboť právě tento způsob doručování tuto možnost z povahy věci vylučuje. Další jeho námitky, vztahující se ke směšování jeho podání a místa jeho trvalého pobytu s doručovací adresou, jsou pak v situaci, kdy řízení bylo následkem nezaplacení soudního poplatku (tedy jeho vlastní vinou) zastaveno, zcela nedůvodné. Podle § 110 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, pak, není-li kasační stížnost důvodná, Nejvyšší správní soud ji rozsudkem zamítne. Stěžovatelova další námitka, že obecné soudy mu svým postupem neumožnily žádat o ustanovení právního zástupce, pak není, ve vztahu k napadenému rozhodnutí, relevantní.

Ústavní soud považuje za důležité připomenout, že právo na spravedlivý proces zaručuje každému možnost obrátit se na soud s žádostí o poskytnutí ochrany porušeným nebo ohroženým subjektivním právům a právo na to, aby řízení probíhalo podle určitých pravidel a zásad a jako takové v posuzovaném případě zjevně porušeno nebylo s tím, že je nelze chápat jako právo na příznivé rozhodnutí ve věci.

Jelikož Ústavní soud nezjistil nic, co by svědčilo o existenci neoprávněného zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele, odmítl ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, jako zjevně neopodstatněnou podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. března 2011

Ivana Janů, v. r.

předsedkyně I. senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru