Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 684/03Usnesení ÚS ze dne 14.01.2004

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajWagnerová Eliška
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
základní ústavní principy/demokratický právní stát/ukládání povinností pouze na základě zákona
základní ústavní principy/demokratický právní stát/princ... více
Věcný rejstříkNáklady řízení
advokát/odměna
EcliECLI:CZ:US:2004:1.US.684.03
Datum podání30.12.2003
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

484/2000 Sb., § 3

99/1963 Sb., § 151 odst.2


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 684/03 ze dne 14. 1. 2004

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 14. ledna 2004 soudcem zpravodajem JUDr. Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti Mgr. M. K., zastoupeného Mgr. M. R., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 9. 2003, sp. zn. 19 Co 191/2003,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu faxem dne 30. 12. 2003 a doplněnou originálem podání dne 31. 12. 2003 napadl v záhlaví označený rozsudek obecného soudu, přičemž podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 2. 1. 2004 doplnil stěžovatel ústavní stížnost o další argumentaci stran napadeného rozhodnutí.

Stěžovatel je toho názoru, že rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených základních práv podle čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 4 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a s ohledem na to navrhuje, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí obecného soudu zrušil.

V závěru doplnění ústavní stížnosti stěžovatel podává, že proti napadenému rozhodnutí podal také dovolání, o jehož přípustnosti je přesvědčen, nicméně přípustnost bude teprve v dovolacím řízení vyslovena Nejvyšším soudem ČR.

Tuto skutečnost si Ústavní soud ověřil dotazem u Okresního soudu v Hradci Králové, který Ústavnímu soudu zaslal kopii podaného dovolání ze dne 29. 12. 2003, doručeného soudu prvního stupně dne 5. 1. 2004.

Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR tvoří procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod. Z ustanovení § 72 odst. 1, 2, 4 a § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze vyvodit, že ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně práv, který je možno zásadně využít po vyčerpání všech prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje. Ústavní stížnost může být tedy před Ústavním soudem projednána a rozhodnuta až poté, co byly vyčerpány všechny ostatní zákonem stanovené prostředky k ochraně práv.

Ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva (rozhodnutí 2. sekce tohoto soudu z 12. listopadu 2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a rozhodnutí téže sekce z téhož dne ve věci stížnosti č. 47273/99) vychází Ústavní soud z názoru, že ústavní stížnost, kterou stěžovatel napadá rozhodnutí odvolacího soudu, případně i nalézacího soudu až poté, co Nejvyšší soud ČR rozhodl o dovolání bez ohledu na způsob vyřízení, je podána včas. V takovém případě se pak lhůta pro podání ústavní stížnosti považuje za zachovanou a počítá se ode dne doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (Sdělení Ústavního soudu publikované pod č. 32/2003 Sb.). Z toho však současně plyne, že v případě podání mimořádného opravného prostředku bude ústavní stížnost považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení.

S ohledem na výše uvedené, aniž by se jakkoli zabýval meritem věci, dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh podaný stěžovatelem není přípustný.

Posledním opravným prostředkem v projednávané věci je dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, resp. rozhodnutí o něm. V opačném případě, pokud by Ústavní soud v dané fázi ústavní stížnost věcně projednal, rozhodnutí o posledním opravném prostředku, tedy rozhodnutí o dovolání, by jeho rozhodnutím zůstalo nedotčeno.

S ohledem na shora citované Sdělení Ústavního soudu bude moci stěžovatel také poté, co o podaném dovoláním rozhodne Nejvyšší soud ČR, napadnout nejen rozhodnutí o dovolání, ale zůstane mu zachována lhůta k napadení i rozhodnutí odvolacího a nalézacího soudu.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostemsoudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh jako nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. ledna 2004

JUDr. Eliška Wagnerová, Ph.D., v. r. soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru