Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 64/06Usnesení ÚS ze dne 26.04.2006

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajDuchoň František
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkdůkaz/volné hodnocení
opravný prostředek - řádný
EcliECLI:CZ:US:2006:1.US.64.06
Datum podání13.02.2006
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 202 odst.2, § 132


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 64/06 ze dne 26. 4. 2006

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. J. D., zastoupené JUDr. Bohumírem Zídkem, advokátem se sídlem Brno, Veselá 12/14, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 6. 12. 2005, čj. 9 C 432/2005 - 15, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností stěžovatelka navrhla zrušení shora uvedeného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 (dále jen "obvodní soud"), kterým jí byla, jako žalované, uložena povinnost uhradit žalobci, Dopravnímu podniku města Brna, částku 1 012,-- Kč s přísl. z titulu neuhrazené jízdenky a přirážky podle Městského přepravního řádu a náklady řízení ve výši dalších 3 750,-- Kč. Stěžovatelka tomuto rozsudku vytýká, že jím bylo porušeno její základní právo podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Byla zcela ignorována její argumentace, kterou přinesla již v odporu proti vydanému platebnímu rozkazu, který uvedenému rozsudku předcházel. Došlo totiž ke zneužití jejího odcizeného občanského průkazu třetí osobou.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ve své rozhodovací praxi dal Ústavní soud najevo, že v případech bagatelních věcí, u nichž procesní úprava nepřipouští odvolání (§ 202 odst. 2 OSŘ), tedy ve věcech, jakou je i věc stěžovatelky, je v podstatě - s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí obecného soudu - ústavní stížnost vyloučena (viz např. sp. zn. III. ÚS 405/04, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. č. 34, str. 421). Tak je tomu i v tomto případě. Stěžovatelka, jako ústavněprávní argument, vznáší námitku, že obecný soud ignoroval fakt odcizení jejího občanského průkazu, kterým argumentovala již v odporu proti platebnímu rozkazu.

Jak Ústavní soud zjistil ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. 9 C 432/2005, stěžovatelka vskutku v odporu, který došel obvodnímu soudu dne 31. srpna 2005, uvedla, že: "Na začátku června, července, už si přesně nepamatuji, mi byl ukraden OP. Krádež jsem nahlásila na Policii v Brně." Jakýkoliv další důkaz však již v tomto směru obvodnímu soudu nenavrhla. Nijak nereagovala ani na výzvu v usnesení obvodního soudu ze dne 27. října 2005, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat, že souhlasí. Z listiny, předložené Ústavnímu soudu jako "potvrzení o pobytu občana", vystaveného Městskou částí Praha 3, dokladujícího ztrátu občanského průkazu dne 30. června 2003, vyplývá, že tato listina byla vyhotovena teprve dne 23. prosince 2005. Pokud tedy stěžovatelka dostatečně neochránila svá práva v řízení před obecným soudem, nemůže své procesní pochybení a svou nečinnost napravovat v řízení o ústavní stížnosti.

Ústavní soud připomíná, že zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, rozeznává, jako zvláštní kategorii návrhů, v § 43 odst. 2 písm. a), návrhy zjevně neopodstatněné. Zákon tímto ustanovením dává Ústavnímu soudu, v zájmu racionality a efektivity jeho řízení, pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. K odstranění pochybností o přijatelnosti návrhu si může Ústavní soud vyžádat stanoviska účastníků a vedlejších účastníků řízení o ústavní stížnosti, event. spis či jinou dokumentaci, týkající se napadeného rozhodnutí orgánu veřejné moci. Pokud informace zjištěné uvedeným postupem vedou Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, ústavní stížnost bude bez dalšího odmítnuta. Ústavní soud jen pro pořádek upozorňuje, že jde v této fázi o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nedostává charakter řízení kontradiktorního.

Ze shora uvedených důvodů byla ústavní stížnost stěžovatelky odmítnuta podle ust. § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. dubna 2006

František Duchoň

předseda I. senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru