Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 615/99Usnesení ÚS ze dne 03.01.2002

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Soudce zpravodajGüttler Vojen
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
základní ústavní principy/demokratický právní stát/ukládání povinností pouze na základě zákona
právo na soudní a jinou právní ochranu
právo na soudní a ... více
Věcný rejstříksoudce/podjatost
pravomoc
příslušnost
EcliECLI:CZ:US:2002:1.US.615.99
Datum podání09.12.1999
Napadený akt

rozhodnutí jiné

rozhodnutí jiné

Ostatní dotčené předpisy

2/1993 Sb., čl. 4 odst.2, čl. 10 odst.3, čl. 36

214/1992 Sb., § 29 odst.1

216/1994 Sb., § 28 odst.2, § 27, § 31


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 615/99 ze dne 3. 1. 2002

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatelky Komerční banka, a.s., zastoupené advokátkou JUDr. H. H., proti rozhodčímu nálezu Burzovního rozhodčího soudu při Burze cenných papírů Praha, a.s., ze dne 13. 10. 1999, č.j. BRS 1/99, proti usnesení předsednictva Burzovního rozhodčího soudu při Burze cenných papírů Praha, a.s., ze dne 9. 9. 1999, č.j. BRS 1/99, a proti postupu v řízení vedoucímu k vydání těchto rozhodnutí,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka podala ústavní stížností s návrhem na přezkoumání v záhlaví uvedených rozhodnutí a postupu v řízení. Uvedla, že rozhodčím nálezem Burzovního rozhodčího soudu při Burze cenných papírů Praha, a.s. (dále jen "BRS"), ze dne 13. 10. 1999, č.j. BRS 1/99, bylo žalovanému (stěžovatelce) uloženo poskytnout součinnost tak, aby žalobce (W., s.r.o.) mohl převést 2 100 000 ks cenných papírů UNIPETROL KRALUPY, ISIN CZ0009091500, o nominální hodnotě 100,- Kč na účet ve Středisku cenných papírů, který si stěžovatelka určí, a dále zaplatit žalobci za tyto cenné papíry kupní cenu ve výši 154.119.000,- Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Žalovanému (stěžovatelce) bylo dále uloženo zaplatit v téže lhůtě žalobci úrok z prodlení ve výši 9,57 % p.a. z kupní ceny ode dne následujícího po dni, kdy měl být obchod vypořádán, tj. 31. července 1999, do dne zaplacení kupní ceny, a náklady rozhodčího řízení spočívající v poplatku za rozhodčí řízení , tj. 1.933.392,50 Kč a paušálu na správní náklady, tj. 820.000,- Kč a náklady právního zastoupení ve výši 730.125,- Kč. Stěžovatelka dále uvedla, že dne 14. 10. 1999, po rozhodnutí ve věci samé, jí bylo doručeno usnesení předsednictva BRS ze dne 9. 9. 1999, že námitka (stěžovatelky) o nedostatku pravomoci a příslušnosti ze dne 8. 9. 1999 se zamítá.

Stěžovatelka má za to, že vydáním obou citovaných rozhodnutí BRS a v řízení, které vedlo k jejich vydání, došlo k porušení jejích základních práv zakotvených v ustanoveních čl. 4 odst. 2, čl. 10 odst. 3, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 1 a odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny"), čl. 96 odst. 1 a odst. 2 Ústavy ČR a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "evropská úmluva"). Pokud jde o přípustnost ústavní stížnosti, stěžovatelka se domnívá, že ústavní stížnost je jediným prostředkem, kterým se lze za dané situace domoci nápravy a považuje za nezbytné, aby se Ústavní soud vyjádřil k otázce, zda v rozhodčím řízení, které je jinak ovládáno pravidly méně formálními než řízení před obecnými soudy, musí být respektovány základní zásady spravedlivého procesu.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti dále poukázala zejména na následující skupiny výhrad, v nichž spatřuje porušení svých základních práv: jde o existenci platné rozhodčí smlouvy, pravomoci BRS, způsobu, jakým bylo rozhodnuto o námitce stěžovatele o nedostatku pravomoci BRS, a o porušení zásad, jimiž se musí řídit dokazování a přípustnost některých důkazů.

Stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud vydal nález, kterým zruší usnesení předsednictva Burzovního rozhodčího soudu při Burze cenných papírů Praha, a.s., ze dne 9. 9. 1999, č.j. BRS 1/99, a rozhodčí nález Burzovního rozhodčího soudu při Burze cenných papírů Praha, a.s., ze dne 13. 10. 1999, č.j. BRS 1/99. Současně stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud vydal usnesení, kterým odloží vykonatelnost rozhodčího nálezu Burzovního rozhodčího soudu při Burze cenných papírů Praha, a.s., ze dne 13. 10. 1999, č.j. BRS 1/99, do doby než bude pravomocně rozhodnuto o ústavní stížnosti.

Ústavní soud dospěl k těmto závěrům.

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva posyktuje; za takový prostředek se nepovažuje obnova řízení. Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny. Z vyjádření BRS ze dne 12. 7. 2001 a z vyjádření vedlejšího účastníka W., s.r.o., ze dne 16. 7. 2001 bylo zjištěno, že stěžovatelka dne 3. 11. 1999 podala u tehdejšího Krajského obchodního soudu v Praze proti žalovanému W., s.r.o., žalobu na zrušení touto ústavní stížností napadeného rozhodčího nálezu. Ze zprávy Městského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2001 bylo zjištěno, že tato věc je nyní vedena u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 29 Cm 403/99, řízení pokračuje a dosud není skončeno.

V této souvislosti se stěžovatelka dovolala ustanovení § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu podle něhož Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Podle přesvědčení Ústavního soudu podmínky tohoto ustanovení nejsou dány. Stěžovatelka je totiž spatřuje v tom, že by se měl Ústavní soud vyjádřit zejména k otázce, zda v rozhodčím řízení platí principy spravedlivého procesu. Je zřejmé, že stěžovatelka usiluje o obecný ústavněprávní výklad, který by podle jejího mínění mohl mít význam pro posouzení její vlastní právní věci, aniž by prokázala, že se dotýká v širší míře i zájmů jiných. V tomto směru tedy Ústavní soud nemůže stěžovatelce přisvědčit.

Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

V důsledku odmítnutí ústavní stížnosti se Ústavní soud nezabýval ani návrhem na odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu Burzovního rozhodčího soudu při Burze cenných papírů Praha, a.s., ze dne 13. 10. 1999, č.j. BRS 1/99. Jde o návrh pouze akcesorický, který sdílí právní osudy odmítnuté ústavní stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. ledna 2002

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru