Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 612/21 #1Usnesení ÚS ze dne 27.04.2021

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Brno
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - KSZ Brno
Soudce zpravodajJirsa Jaromír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
základní práva a svobody/svoboda osobní/obvinění a stíhání
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/právo vlastnit a pokojně už... více
Věcný rejstříktrestní stíhání
Předběžné opatření
Domovní prohlídka
EcliECLI:CZ:US:2021:1.US.612.21.1
Datum podání05.03.2021
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 11, čl. 8 odst.2

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 79, § 79g

40/2009 Sb., § 240


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 612/21 ze dne 27. 4. 2021

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti stěžovatelky G. U., zastoupené Mgr. Jitkou Špilkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Lesnická 787/10, proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 9 To 427/2020 ze dne 17. prosince 2020, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a Krajského státního zastupitelství v Brně, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Policie České republiky, Skupina kriminální policie a vyšetřování, odbor hospodářské kriminality - 3. oddělení Brno (dále jen "policejní orgán"), zamítla usnesením č. j. KRPB-79269-54/TČ-2020-060083-FIL-C ze dne 1. listopadu 2020 žádost stěžovatelky na zrušení zajištění věci jako náhradní hodnoty, a to finanční hotovosti 203 435 € a 79 000 Kč, nalezené při domovní prohlídce v jejím bytě. Stížnost proti usnesení policejního orgánu Krajský soud v Brně (dále jen "stížnostní soud") napadeným usnesením zamítl jako nedůvodnou.

2. Řádně zastoupená stěžovatelka ve své ústavní stížnosti splňující požadavky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), namítá neexistenci zákonných důvodů pro trvání zajištění věci.

3. Generální ředitelství cel, Odbor pátrání Olomouc, oddělení Odhalování daňových odvodů (dále jen "celní orgán"), usnesením sp. zn. OL-835430/TS-4/2017, č. j. 158-24/2018-900000-754.3, ze dne 12. července 2018 zajistil výše uvedené prostředky stěžovatelky. Pro podezření ze spáchání pokračujícího zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, dílem dokonaného a dílem nedokonaného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) téhož zákona, zahájil policejní orgán trestní stíhání stěžovatelky usnesením č. j. KRPB-79269-16/TČ-2020-060083-FIL-C ze dne 31. července 2020, zrušeným Krajským státním zastupitelstvím v Brně usnesením č. j. 2 KZV 19/2020-88 ze dne 30. října 2020. Proto stěžovatelka podala žádost o vydání hotovosti, o které bylo rozhodnutí jako výše uvedeno. Podle stěžovatelky stížnostní soud neuvedl jediný důkaz, o který své rozhodnutí opírá, jeho závěry jsou ryze formální a jde o projev svévole. Stěžovatelka odkazuje na požadavky zajištění, uvedené například v usnesení sp. zn. IV. ÚS 3131/20 ze dne 12. ledna 2021 (všechna rozhodnutí na http://nalus.usoud.cz), které v jejím případě nebyly naplněny, a orgány činné v trestním řízení se ani nezabývaly jejím vysvětlením původu peněz. Dále odkázala na zákonné vymezení institutu zajištění náhradní hodnoty s tím, že ve spisu není žádný věrohodný poznatek prokazující, že se dopustila trestné činnosti (z níž by existoval výnos). Zajištění peněz trvá více než dva a půl roku, a proto stěžovatelka požaduje zrušení napadeného usnesení stížnostního soudu, neboť zasáhlo její práva zakotvená v čl. 11 a 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

4. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti nikoli další instancí všeobecného soudnictví, a proto na procesní postup orgánů činných v trestním řízení reaguje pouze tehdy, zjistí-li při aplikaci procesních předpisů pochybení, vyvolávající reálné negativní dopady (ohrožení) základních práv nebo svobod stěžovatele; zásah připadá v úvahu jen při zjištění nejzávažnějších pochybení, hrubě nepřiléhavých závěrů či znaků svévole nebo libovůle.

5. Z napadeného usnesení se podává, že shodnou argumentaci stěžovatelka uplatnila již ve stížnosti proti usnesení policejního orgánu, stížnostní soud jí ale nepřisvědčil; v odůvodnění popsal okolnosti trestního řízení (karuselové obchody měly nejméně ve čtyřech případech vést ke zkrácení daně z přidané hodnoty ve výši milionů Kč) a popsal, jak měla být do trestné činnosti zapojena stěžovatelka. Podle stížnostního soudu existuje konkrétní podezření i za situace, kdy bylo usnesení o zahájení trestního stíhání zrušeno (věc byla vrácena k dalšímu jednání a rozhodnutí, policejní orgán postoupil věc k došetření celnímu orgánu). Stížnostní soud se jednoznačně ztotožnil s odůvodněním usnesení policejního orgánu a odkázal na ně. Současně správně konstatoval, že zásah od vlastnického práva má charakter dočasného opatření, který musí zůstat přiměřený ke sledovanému cíli (zjištění trestné činnosti, spravedlivé potrestání pachatelů a eliminaci vzniklé škody), který lze provést, existuje-li vyšší stupeň pravděpodobnosti vztahu k trestné činnosti [viz nález sp. zn. II. ÚS 642/07 ze dne 30. ledna 2008 (N 25/48 SbNU 291)].

6. Ústavní soud považuje rozhodnutí za důvodné a správné; nesdílí-li stěžovatelka závěr o přiměřenosti postupu orgánů činných v trestním řízení, neznamená to bez dalšího, že napadeným usnesením byla zkrácena ve svých základních právech. Právo na majetek (čl. 11 Listiny) stížnostní soud nezpochybnil, považoval-li zásah za existence konkrétních zjištění za přiměřený. Právo na přístup k soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny) nezaručuje, že rozhodnutí bude splňovat očekávání účastníka řízení, ale stanoví pravidla pro přezkum rozhodnutí (postupu) orgánu veřejné moci nezávislým a nestranným soudem. Stížnostní soud se námitkami stěžovatelky zabýval, pouze jim nepřikládá takový význam, jaký v nich spatřuje stěžovatelka - takové rozhodnutí není porušením práva na přístup k soudu.

7. Podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. dubna 2021

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru