I.ÚS 6/95 ze dne 8. 3. 1995
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
sp. zn. I. ÚS 6/95 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele O.J., o ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, takto:
Návrhseodmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se ve svém návrhu domáhal přezkoumání rozsudku Okresního soudu Ústí nad Orlicí, sp. zn. 2 T 511/80, jímž byl pro trestný čin krádeže odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let.
Po přezkoumání návrhu dospěl soud k závěru, že podání nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon o Ústavním soudu č. 182/93 Sb., stanoví. Ve stížnosti nebylo uvedeno, které základní právo nebo svoboda stěžovatele byly porušeny a jakým jednáním orgánu veřejné moci k tomu došlo (§ 72 odst. 1 cit. zák.). Z návrhu nebylo patrno, které věci se týká a co sleduje a nebyl podepsán, neobsahoval označení důkazů, ani z něj nebylo patrno, čeho se navrhovatel domáhá a návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu stejnopisů (§ 34 cit. zák.). Dále nebylo zřejmé, zda stěžovatel dříve, než se obrátil na Ústavní soud, vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 cit. zák.) a k ústavní stížnosti nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 4 cit. zák.). A konečně navrhovatel nebyl zastoupen advokátem, komerčním právníkem ani notářem (§ 30 cit. zák.).
Vzhledem k uvedeným nedostatkům Ústavní soud o vadách návrhu stěžovatele uvědomil a stanovil mu lhůtu k odstranění těchto nedostatků.
1
Navrhovatel však vytčené vady ve lhůtě neodstranil. Na základě všech uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že jsou zde splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zák. o Ústavním soudu, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. března 1995
prof.JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu ČR