Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 596/99Usnesení ÚS ze dne 25.07.2000

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajPaul Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b)
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
Věcný rejstříkdůkazní břemeno
vlastnické právo/ochrana
EcliECLI:CZ:US:2000:1.US.596.99
Datum podání02.12.1999
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

2/1993 Sb., čl. 11 odst.4

40/1964 Sb., § 107, § 120

50/1976 Sb., § 88, § 97


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 596/99 ze dne 25. 7. 2000

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatelky N. M., zastoupené JUDr. V. D., CSc., advokátem, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 9. 1999, čj. 30 Cdo 1919/99 - 149, a rozsudkům Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 1998, čj. 18 Co 469/97 - 125, a Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 7. 5. 1997, čj. 8 C 55/94 - 102,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka podala návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 25. 11. 1999, označeným jako ústavní stížnost. Napadá v záhlaví uvedené usnesení Nejvyššího soudu ČR, kterým bylo odmítnuto její dovolání do rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 1998, čj. 18 Co 469/97 - 125, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10, čj. 8 C 55/94 - 102, zamítající její žalobu proti žalované straně obci hlavní město Praha, o odstranění z její pozemkové parcely č. kat. 2360 v katastrálním území H. osmnácti laviček, altánu ve tvaru pravidelného šestiúhelníku ze dřeva, asfaltové cesty, která rozděluje parcelu na dvě části a o poskytnutí náhrady bezdůvodného obohacení ve výši Kč 75 160,-- za období od 1. 11. 1991 do 31. 12. 1992 s přísl. Stěžovatelka namítá, že obecné soudy nevzaly v úvahu jí předložené důkazy a dovozuje, že rozsudky soudů prvního i druhého stupně, jakož i usnesením Nejvyššího soudu ČR byl porušen čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod.

Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 8 C 55/94, Ústavní soud zjistil, že rozsudek Městského soudu v Praze, který nabyl právní moci, byl doručen právnímu zástupci stěžovatelky dne 22. 5. 1998 a usnesení Nejvyššího soudu ČR mu bylo doručeno dne 19. 11. 1999.

Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta začíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1). Takovým rozhodnutím v daném případě je, když dovolání Nejvyšší soud ČR shledal nepřípustným, ústavní stížností napadený pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze, který byl doručen právnímu zástupci stěžovatelky dne 22. 5. 1998. Ústavní stížnost proti rozhodnutí odvolacího soudu však nedošla Ústavnímu soudu ve shora uvedené šedesátidenní lhůtě, a proto je třeba ji pokládat za opožděnou. Soudci zpravodaji nezbylo než návrh ústavní stížnosti stěžovatelky mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout podle ustanovení

§ 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona o Ústavním soudu.

Jako obiter dictum k tomuto rozhodnutí nelze nedodat, že odmítnutí návrhu ústavní stížnosti v tomto případě nemá účinky jako res iudicata, ve smyslu § 35 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavnímsoudu, takže stěžovatelce není odňata možnost domáhat se dále u obecných soudů svých práv podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Obecné soudy v rozporu s čl. 90 neposkytly stěžovatelce stanoveným způsobem ochranu jejích práv a neaplikovaly ani v souladu s čl. 10 Ústavy ČR ustanovení výše zmíněného Dodatkového protokolu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. července 2000JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru