Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 583/03Usnesení ÚS ze dne 04.08.2004

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajDuchoň František
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /rovnost účastníků řízení, rovnost „zbraní“
hospodářská, sociální a kulturní práva/svoboda p... více
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2004:1.US.583.03
Datum podání11.11.2003
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

120/2001 Sb., § 44 odst.2, § 88

330/2001 Sb., čl.


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 583/03 ze dne 4. 8. 2004

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. P. D., zastoupeného Mgr. T. K., advokátem, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 3. 9. 2003, sp. zn. 12 Nc 5914/2003, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel, soudní exekutor Exekutorského úřadu v Berouně, napadl ústavní stížností, podanou na poště dne 10. 11. 2003, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 3. 9. 2003, čj. 12 Nc 5914/2003 - 33, kterým mu byla určena odměna ve věci exekuce oprávněného Č. s. l., s. p., proti povinnému F. A., s. r. o. Napadeným usnesením obvodní soud vyhověl námitkám povinného, podaným proti exekučnímu příkazu stěžovatele ze dne 19. 8. 2003, sp. zn. 15 Ex 134/2003, kterým vyčíslil náklady exekuce. Stěžovatel obsáhle zdůvodnil, proč považuje napadené usnesení za nesprávné, čímž obvodní soud porušil stěžovatelova práva podle čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Odvolání stěžovatele proti napadenému usnesení bylo odmítnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2003, sp. zn. 14 Co 528/2003, pro nepřípustnost podle § 218 písm. c) OSŘ, protože uvedený zákon odvolání proti uvedenému typu rozhodnutí nepřipouští. Usnesení odvolacího soudu bylo stěžovateli doručeno dne 1. 12. 2003. Jak výše uvedeno, stěžovatel podal proti shora označenému rozhodnutí obvodního soudu ze dne 3. 9. 2003, které mu bylo doručeno dne 15. 9. 2003, ústavní stížnost dne 11. 11. 2003.

Ve svém vyjádření k ústavní stížnosti Obvodní soud pro Prahu 6 potvrdil procesní průběh řízení ve věci, popsaný stěžovatelem. Poznamenal, že jeho rozhodnutím ze dne 21. 8. 2001, čj. 12 Nc 5914/2003 - 16, byla exekuce zastavena. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze dne 20. 11. 2003, pod čj. 14 Co 527/2003 - 64, tak, že jej co do výroku o zastavení exekuce ohledně pohledávky oprávněného odmítl, neboť v tomto aspektu není exekutor účastníkem řízení. V další části odvolání vyhověl a výrok rozhodnutí obvodního soudu zrušil ve výroku o nákladech exekuce a nákladech řízení, neboť zde je exekutor účastníkem řízení. Na základě tohoto rozhodnutí tedy před Obvodním soudem pro Prahu 6 řízení o nákladech exekuce nadále probíhá a nebylo doposud pravomocně skončeno.

Ústavní soud si vyžádal spis Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 12 Nc 5914/2003, kterým si ověřil pravdivost vyjádření obvodního soudu, tedy zejména skutečnost, že věc, která je předmětem ústavní stížnosti, tedy úhrada nákladů exekuce, doposud pravomocně nebyla skončena.

Ústavní stížnost není přípustná.

Ústavní stížností napadené rozhodnutí splňuje podmínky rozhodnutí orgánu veřejné moci, proti němuž byly vyčerpány všechny procesní prostředky ve smyslu § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), toliko formálně, protože se jedná o rozhodnutí, proti kterému občanský soudní řád odvolání nepřipouští. Podstatou ústavní stížnosti stěžovatele je nesouhlas s rozhodnutím obvodního soudu o určení nákladů exekuce a nákladů exekučního řízení. Tato otázka nebyla dosud obvodním soudem pravomocně rozhodnuta a bude předmětem dalšího řízení, jak uvedeno shora. Tato skutečnost činí ústavní stížnost stěžovatele v této fázi řízení předčasnou, a tudíž nepřípustnou ve smyslu § 75 odst. l a § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, což je důvodem pro její odmítnutí soudcem zpravodajem.

Ústavní soud proto ústavní stížnost stěžovatele odmítl jako návrh nepřípustný podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. srpna 2004

JUDr. František Duchoň, v. r.

soudce Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru