Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 558/99Nález ÚS ze dne 18.04.2002Placení soudního poplatku ve správním soudnictví

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajGüttler Vojen
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků
právo na soudní a jinou právní ochranu
právo na soudní a jinou... více
Věcný rejstříkřízení/zastavení
poplatek/soudní
PoznámkaPřekonáno novou právní úpravou ve smyslu nálezu Pl. ÚS 2/07.
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 49/26 SbNU 45
EcliECLI:CZ:US:2002:1.US.558.99
Datum vyhlášení12.06.2002
Datum podání11.11.1999
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí správní

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

549/1991 Sb., § 2, § 3, § 4, § 7 odst.1, § 9 odst.2, § 9 odst.4

99/1963 Sb., § 49 odst.1


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 558/99 ze dne 18. 4. 2002

N 49/26 SbNU 45

Placení soudního poplatku ve správním soudnictví

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud

rozhodl dnešního dne v senátě o ústavní

stížnosti stěžovatele T. J., proti usnesení Krajského soudu

v Hradci Králové ze dne 13. 9. 1999, č.j. 31 Ca 130/99-24, takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 9.

1999, č.j. 31 Ca 130/99-24, se zrušuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 13. 9. 1999,

č.j. 31 Ca 130/99-24, zastavil řízení o správní žalobě T. J. (dále

jen "stěžovatel") proti žalovaným Finančnímu ředitelství v Hradci

Králové a Finančnímu úřadu v D. a dále rozhodl, že žádný

z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění

svého rozhodnutí poukázal krajský soud především na to, že

stěžovatel nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení §§ 2 a 4

zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších

předpisů (dále jen "zákon č. 549/1991 Sb."), tj. nezaplatil soudní

poplatek ve výši 1.000,- Kč zároveň s podáním žaloby. Krajský soud

proto stěžovatele (žalobce) k zaplacení soudního poplatku písemně

vyzval a současně jej upozornil na to, že řízení bude zastaveno,

jestliže uvedený soudní poplatek do osmi dnů od doručení výzvy

(tj. od 31. 8. 1999) nezaplatí. Stěžovatel však do konce osmidenní

lhůty (tj. do 8. 9. 1999), ani do dne vydání citovaného usnesení)

poplatek nezaplatil, a proto krajský soud musel řízení podle

ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb. zastavit.

Proti v záhlaví uvedenému usnesení Krajského soudu v Hradci

Králové podal stěžovatel ústavní stížnost, v níž v prvé řadě

uvedl, že k podané žalobě (proti žalovaným Finančnímu ředitelství

v Hradci Králové a Finančnímá úřadu v D.) "byly přiloženy

příslušné listiny, avšak nebyl současně s podáním žaloby zaplacený

soudní poplatek". Stěžovatel poukázal na skutečnost, že se mu

z důvodu dovolené nepodařilo soudní poplatek ve lhůtě určené

krajským soudem zaplatit a následně mu bylo dne 28. 9. 1999

citované usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - o zastavení

řízení - doručeno. Stěžovatel se domnívá, že výzva k zaplacení

soudního poplatku ze dne 27. 8. 1999 byla "nekonkrétní

a zmatečná", neboť touto výzvou nebyl vyzván k zaplacení soudního

poplatku on (jako navrhovatel a účastník řízení), ale jeho právní

zástupce. Stěžovatel poukázal na to, že výzva měla směřovat vůči

jeho osobě, byť byl ze zákona zastoupený advokátem.

Stěžovatel dále uvedl, že při vydání usnesení podle § 9 odst.

2) zákona č. 549/1991 Sb. musí být dáno účastníku řízení poučení

o možnosti podat proti usnesení o zastavení řízení odvolání se

lhůtou 15 dnů, ve které je účastníkovi řízení dána (v souladu

s ustanovením § 9 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb.) možnost tento

poplatek zaplatit (poznámka: stěžovatel soudní poplatek ve výši

1000,- Kč neprodleně ještě dne 28. 9. 1999 soudu uhradil

a předložil písemné stanovisko ve věci). Stěžovateli se takového

poučení nedostalo; naopak mu bylo dáno poučení dle § 250j o.s.ř.,

že proti rozhodnutí soudu opravný prostředek není přípustný,

i když se takové poučení "váže výhradně podle zákona k rozhodnutí

formou rozsudku". Proto se domnívá, že mu byla rozhodnutím soudu

(učiněném na základě nesprávného zužujícího výkladu ustanovení §

9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb.) odňata možnost před soudem

jednat. Stěžovatel dále poukázal na skutečnost, že byl postupem

krajského soudu omezen a znevýhodněn na svých právech oproti těm

účastníkům řízení, kteří měli možnost v odvolací lhůtě poplatek

zaplatit.

Stěžovatel proto prohlásil, že v řízení před Krajským soudem

v Hradci Králové bylo porušeno jeho základní právo na soudní

ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod

(dále jen "Listina"), neboť soud v řízení o správní žalobě "nemohl

vydat pro nezaplacení soudního poplatku usnesení o zastavení

řízení bez poučení vztahujícímu se k takovému rozhodnutí, tj.

určení lhůty k nabytí právní moci usnesení a naopak použít poučení

o nepřípustnosti opravného prostředku, které se vztahuje výhradně

k případně vydanému rozsudku, kterým má o žalobě rozhodnout".

Stěžovatel dále tvrdí, že bylo porušeno jeho základní právo podle

čl. 38 odst. 2 Listiny, z něhož lze usoudit, že má právo, aby jeho

věc byla před soudem projednána a aby se k ní mohl vyjádřit.

Stěžovatel konečně uvedl, že takto vydané pravomocné usnesení,

v jehož důsledku se před soudem nemohl bránit proti rozhodnutí

orgánu státní správy, není v souladu s ústavní zásadou, dle níž

obecné soudy jsou povinny poskytovat ochranu právům (čl. 90 al.

1 Ústavy ČR).

Stěžovatel proto navrhl, aby Ústavní soud přijal nález, jímž

usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 9. 1999,

č.j. 31 Ca 130/99-24, zruší a prohlásil, že souhlasí s upuštěním

od ústního jednání.

K ústavní stížnosti se vyjádřil účastník řízení Krajský soud

v Hradci Králové, který uvedl, že podle ustanovení § 2 a § 4

zákona č. 549/1991 Sb. byl stěžovatel povinen zaplatit soudní

poplatek současně s podáním návrhu na provedení poplatného úkolu.

Protože tak neučinil, byla výzva k zaplacení soudního poplatku

(současně s upozorněním, že řízení bude zastaveno, jestliže do

osmi dnů od doručení výzvy nezaplatí poplatek ve výši 1000,- Kč)

doručena právnímu zástupci stěžovatele. Krajský soud ve svém

vyjádření dále uvedl, že tento postup byl v souladu s ustanovením

§ 49 odst. 1 o.s.ř., neboť v souzené věci byla v souladu s výše

uvedenými ustanoveními §§ 2 a 4 zákona č. 549/1991 Sb. povinnost

uložena stěžovateli přímo [již podáním žaloby - § 4 písm. a) a se

stejným datem splatnosti - § 7 odst. 1 citovaného zákona] a "výzva

krajského soudu tedy měla charakter pouhého upozornění na

nesplnění povinnosti se současným stanovením náhradní lhůty

k plnění".

Krajský soud v Hradci Králové ve svém vyjádření závěrem

uvedl, že - přes tento názor - nečiní konečný návrh a rozhodnutí

ponechává na úvaze Ústavního soudu. Krajský soud prohlásil, že

s upuštěním od ústního jednání souhlasí.

Ústavní soud shledal, že včas podaná ústavní stížnost splňuje

všechny zákonné náležitosti a že proto nic nebrání projednání

a rozhodnutí ve věci samé.

Ústavní stížnost je důvodná.

Ústavní soud se již vícekráte ve své rozhodovací praxi (srov.

nález ze dne 24. 1. 2000, sp. zn. IV. ÚS 238/99, nález ze dne 27.

9. 2000, sp. zn. II. ÚS 177/2000, nález ze dne 27. 9. 2000, sp.

zn. 217/2000, nález ze dne 10. 1. 2001, sp. zn. II. ÚS 377/2000,

nález ze dne 12. 6. 2001, sp. zn. I. ÚS 234/99) vyslovil k otázce

doručení výzvy k úhradě soudního poplatku i stěžovateli.

Poplatníkem soudního poplatku ze správní žaloby je v souladu

s ustanovením § 2 odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb. stěžovatel, jemuž

poplatková povinnost vzniká podáním žaloby (§ 4 cit. zákona)

a soudní poplatek je splatný v týž okamžik (7 odst. 1 cit.

zákona). Z toho vyplývá, že zaplacení soudního poplatku je úkon,

který musí, resp. by měl stěžovatel vykonat osobně. Ústavní soud

již dříve uvedl (In: nález IV. ÚS 238/99), že za ústavně konformní

považuje názor obecného soudu publikovaný v Bulletinu advokacie č.

8/1988 (poznámka: správně č. 9/1998), str. 68 - 69, podle něhož se

ustanovení § 49 odst. 1 věta druhá o.s.ř. (ve znění platném v době

vydání ústavní stížností napadeného usnesení, podle něhož má-li

účastník osobně v řízení něco vykonat, doručuje se písemnost nejen

zástupci, ale i jemu) vztahuje i na výzvu k zaplacení soudního

poplatku. Tuto výzvu je proto třeba doručit nejen právnímu

zástupci, ale i účastníku (stěžovateli) samému. Krajský soud

v Hradci Králové se proto dopustil chyby, jestliže výzvu

k zaplacení soudního poplatku nedoručil také stěžovateli, ale

pouze jeho právnímu zástupci, neboť se jednalo o situaci, kdy měl

stěžovatel v řízení něco vykonat sám.

Stejně jako ve svých dřívějších (výše uvedených) rozhodnutích

se Ústavní soud domnívá, že porušení ustanovení § 49 odst. 1

o.s.ř. (ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí), jež

vedlo v souzené věci k zastavení řízení o správní žalobě Krajským

soudem v Hradci Králové, se v konečném důsledku projevilo v zásahu

do ústavně zaručeného základního práva stěžovatele domáhat se

stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu

zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny a v porušení čl. 90 Ústavy

ČR, podle něhož jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem

stanoveným postupem poskytovaly ochranu právům.

Proto Ústavní soud ústavní stížnosti vyhověl a usnesení

Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 9. 1999, č.j. 31 Ca

130/99-24, zrušil.

Za tohoto stavu se již Ústavní soud nezabýval dalšími

v ústavní stížnosti uvedenými tvrzeními, neboť by to bylo

nadbytečné.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 18. dubna 2002

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru