Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 5/97Usnesení ÚS ze dne 06.04.1998

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajKlokočka Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkvlastnické právo/ochrana
EcliECLI:CZ:US:1998:1.US.5.97
Datum podání08.01.1997
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

229/1992 Sb., § 20 odst.5

42/1992 Sb., § 16 písm.b, § 13 odst.2, § 13 odst.3


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 5/97 ze dne 6. 4. 1998

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

I. ÚS 5/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele M.K., zastoupeného doc. JUDr. M.P., CSc., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 1996, sp. zn. 37 Co 2/96, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu ve Žd'áře nad Sázavou ze dne 18. 9. 1995, sp. zn. 9 C 836/94, za účasti vedlejšího účastníka Z.D., se sídlem v D. zastoupeného JUDr. M.M., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se svou ústavní stížností domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 1996, sp. zn. 37 Co 2/96, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu ve Žd'áře nad Sázavou ze dne 18. 9. 1995, sp. zn. 9 C 836/94.

1

I. ÚS 5/97

Citovanými rozhodnutími obecných soudů byla zamítnuta žaloba navrhovatele, jíž se domáhal stanovení povinnosti vedlejšímu účastníkovi, aby zaplatil navrhovateli 394 938 Kč na jeho majetkový podíl a 10 000 Kč jako doplatek náhrady za jednoho tažného koně, celkem tedy částku 404 938 Kč.

V ústavní stížnosti navrhovatel vytýká obecným soudům porušení čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy, neboť podle jeho názoru soudy neposkytly dostatečnou ochranu právům oprávněné osoby a nerozhodovaly v rámci platných zákonů. Současně podle názoru navrhovatele obecné soudy porušily ustanovení čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), tj. že povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

Podle názoru navrhovatele nemají závěry obecných soudů oporu v platné právní úpravě a jsou chybné, pokud trvají na dogmatickém výkladu ustanovení § 13 odst. 2 a 3 transformačního zákona, tj. zák. č. 42/1992 Sb., v platném znění. Sám navrhovatel nepopírá, že jeho členství skutečně trvalo ještě krátce po skončení transformace družstva. Domnívá se však, že interpretace § 13 odst. 2 a 3 transformačního zákona tak, jak ji provedly obecné soudy, je v rozporu se smyslem a posláním tohoto zákona. Taková interpretace podle navrhovatele vytváří nerovné postavení občanů členů proti občanům nečlenům transformovaného družstva, což by bylo v rozporu s čl. 1, čl. 3 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny. Protože žádný další právní předpis neobsahuje vypořádání transformačního majetkového podílu, dovozuje navrhovatel, že by nedocílil jeho vypořádání nikdy, pokud by akceptoval závěry obsažené v rozhodnutích obecných soudů. V případě náhrady za tažného koně vytýká navrhovatel závěrům obsaženým v rozhodnutích obecných soudů, že jsou v příkrém rozporu s restitučním zákonem, který je, pokud jde o tyto náhrady, založen na řešení každého případu jednotlivě. V tomto případě se jedná o aplikaci nařízení vlády č. 20/1992 Sb. V souhrnu těchto důvodů proto navrhuje navrhovatel zrušení

2

I. ÚS 5/97

rozhodnutí obecných soudů, neboť aplikací "nepráva" současně popřely právo oprávněné osoby na soudní ochranu.

Podstatou této ústavní stížnosti je polemika navrhovatele se závěry obecných soudů ohledně interpretace ustanovení § 13 odst. 2 zák. č. 42/1992 Sb. Podle tohoto ustanovení pokud se oprávněná osoba nestane účastníkem právnické osoby podle transformačního projektu a je podnikatelem v oboru předmětu činnosti výrobního nebo spotřebního družstva nebo provozuje zemědělskou výrobu v případě zemědělského družstva, musí být majetkový podíl vydán do 90 dnů ode dne, kdy oprávněná osoba o vydání písemně požádala. K vydání majetkového podílu do 90 dnů ode dne podání žádosti je třeba splnění dvou podmínek: jednak že se oprávněná osoba nestane účastníkem právnické osoby v rámci transformace, jednak, v případě zemědělského družstva, že provozuje zemědělskou výrobu. Navrhovatel v ústavní stížnosti uplatňuje stejné argumenty, které uplatňoval v řízení před obecnými soudy, tj. vytýká nesprávný výklad ustanovení § 13 odst. 2 zák. č. 42/1992 Sb., pokud byl proveden gramaticky ve vazbě na doslovné znění tohoto ustanovení.

Ústavní soud se seznámil při posuzování této ústavní stížnosti s obsahem spisu Okresního soudu ve Žd'áru nad Sázavou, sp. zn. 9 C 836/94. Z obsahu tohoto spisu zjistil Ústavní soud, že navrhovatel skutečně byl do 1. května 1993 členem transformovaného družstva. O ukončení členství a výplatu transformačního podílu požádal 8. března 1993. Navrhovatel byl sám aktivně přítomen hlasování a transformaci družstva na základě stanov ze dne 30. 11. 1992, které byly zapsány do obchodního rejstříku dne 19. 3. 1993. Zapsán do evidence samostatně hospodařících rolníků byl navrhovatel 30. 9. 1992.

Z vyjádření vedlejšího účastníka vyplynulo, že náhrada za tažného koně byla realizována v souladu s ustanovením § 16 písm. b) zák. č. 42/1992 Sb., který

I. ÚS 5/97

nabízí dvě cesty řešení. Vedlejší účastník zvolil ocenění movitých a nemovitých věcí v rámci transformačního projektu, který byl druhou valnou hromadou schválen. Členové družstva si sami schválili, i za účasti navrhovatele, náhrady odlišné od nařízení vlády č. 20/1992 Sb. Ve vztahu k výplatě transformačního podílu navrhovateli zaujal vedlejší účastník shodný názor se závěry obsaženými v rozhodnutích obecných soudů. Dle něho nebyla naplněna jedna z podmínek předvídaných ustanovením § 13 odst. 2 transformačního zákona, neboť navrhovatel se stal členem transformovaného družstva. Současně vedlejší účastník uvedl ve svém vyjádření, že navrhovateli stále náleží právo na vypořádací podíl podle čl. 5 odst. 5 stanov. Toto právo na vypořádací podíl vzniká členovi do 3 let od schválení účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo.

Jak uvedeno shora navrhovatel ve své ústavní stížnosti polemizuje se závěry obsaženými v napadených rozhodnutích obecných soudů, a to na základě stejných námitek, které uváděl již v řízení před obecnými soudy. Ústavní soud již v řadě svých rozhodnutí konstatoval, že není další běžnou instancí v systému obecného soudnictví. Proto nemůže nad jejich činností vykonávat neomezený přezkumný dohled, ledaže by tyto soudy nepostupovaly v souladu s ústavními zákony, Listinou nebo mezinárodní smlouvou dle čl. 10 Ústavy.

V postupu obecných soudů pak ústavní soud neshledal rozpor s ústavními zákony, Listinou nebo mezinárodní smlouvou. Navrhovateli bylo postupem obecných soudů umožněno uplatnit právo na zaplacení části transformačního majetkového podílu. Pokud obecné soudy nevyhověly navrhovateli, neznamená to, že by v důsledku toho byl zkrácen na svých právech garantovaných Listinou. Tak by tornu bylo až tehdy, pokud by mu nebyl vyplacen vypořádací podíl, na který má nárok podle čl. 5 odst. 5 stanov transformovaného družstva. Toto právo na výplatu vypořádacího podílu dle stanov družstva neupírá navrhovateli ani sám vedlejší účastník ve svém písemném vyjádření k ústavní stížnosti. Pochybnosti v tomto směru by mohly vzniknout teprve neodůvodněným a nepřiměřeným

4

I. ÚS 5/97

odkládáním výplaty vypořádacího podílu. V důsledku toho nelze obecným soudům v této době vytknout ani porušení čl. 36 Listiny, neboť právo na spravedlivý proces nebylo navrhovateli odepřeno.

Vzhledem k tomu, že Ústavnísoud v případě předmětné ústavní stížnosti neshledal v postupu obecných soudů rozpor s čl. 36, 37 a 38 Listiny, nezbylo mu, než ústavní stížnost navrhovatele jako zjevně neopodstatněnou s poukazem na ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.

Poučení: , Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 6. dubna 1998

prof.JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru