Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 5/96Nález ÚS ze dne 05.11.1996K nečinnosti soudu a k průtahům v soudním řízení jako jinému zásahu orgánu veřejné moci

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam2
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajKlokočka Vladimír
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
Věcný rejstříknečinnost
občanské soudní řízení
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 116/6 SbNU 335
EcliECLI:CZ:US:1996:1.US.5.96
Datum podání04.01.1996
Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 38 odst.2

Ostatní dotčené předpisy

182/1993 Sb., § 72 odst.1 písm.a


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 5/96 ze dne 5. 11. 1996

N 116/6 SbNU 335

K nečinnosti soudu a k průtahům v soudním řízení jako jinému zásahu orgánu veřejné moci

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud České republiky

rozhodl ve věci ústavní

stížnosti stěžovatelů M. Č. a spol. proti jinému zásahu Okresního

soudu v Ústí nad Labem do ústavně zaručených základních práv

a svobod, ve věci sp. zn. 15 C 246/93, takto:

Ústavní soud České republiky ukládá

Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, aby nepokračoval v průtazích ve

věci, vedené u něj pod spisovou značkou 15 C 246/93, a aby

neprodleně v této věci jednal.

Odůvodnění:

I.

Svojí ústavní stížností navrhovatelé napadají nečinnost

Okresního soudu v Ústí nad Labem ve věci sp. zn. 15 C 246/93.

Dovozují, že svou nečinností porušuje Okresní soud v Ústí nad

Labem právo navrhovatelů na projednání jejich žaloby bez

zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních

práv a svobod. Domáhají se proto vydání nálezu, jímž bude nařízeno

Okresnímu soudu v Ústí nad Labem nařídit jednání ve věci

navrhovatelů, vedené pod sp. zn. 15 C 246/93.

Svou podstatou se tedy jedná o ústavní stížnost podanou proti

jinému zásahu orgánu veřejné moci, jímž bylo porušeno ústavně

zaručené základní právo.

V ústavní stížnosti tvrdí navrhovatelé, že byli nájemníky

bytů v Ústí nad Labem - Předlicích do 24. 2. 1993. Majitelem

předmětných bytů je městská část Ústí nad Labem 1 - město,

zastoupená Obvodním úřadem v Ústí nad Labem 1. Dne 24. 2. 1993

vtrhla do bytů navrhovatelů Městská policie města Ústí nad Labem,

která za asistence zaměstnanců bytového odboru Obvodního úřadu

v Ústí nad Labem vyklidila předmětné byty tak, že věci a zařízení

vynesla na ulici, a nájemce a členy jejich domácnosti přinutila

byty opustit. Současně jim byly odebrány dekrety na byty. Nájemcům

byly zakoupeny jízdenky na Slovensko, stejně jako nákladní prostor

pro jejich bytové zařízení, a za asistence policie byli naloženi

do vlaku, který je odvezl na Slovensko.

Obvodní úřad v Ústí nad Labem zdůvodnil své jednání tím, že

navrhovatelé projevili přání byty vyklidit. Přitom bylo v rámci

svémocného odsunu navrhovatelů uvažováno, že jim jako slovenským

občanům na Slovensku měly být poskytnuty byty, což se nestalo.

Obecní úřad v Ch.J. odmítl navrhovatele na území Slovenska

přijmout s tím, že se pravděpodobně jedná o české občany.

Navrhovatelé proto rozprodali svůj majetek a vrátili se zpět do

Ústí nad Labem. Protože jim nebylo umožněno bydlení v jejich

původních bytech, podali žalobu k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem

na určení, že jsou nájemníky bytů v Ústí nad Labem- -Předlicích,

a že žalovaný je povinen umožnit jim přístup do jejich bytů

a vydat jim smlouvy o nájmu. Současně byl v žalobě podán návrh na

předběžné opatření k umožnění přístupu a užívání bytů v třídenní

lhůtě od vydání předběžného opatření. Žalovaným byl označen

Obvodní úřad v Ústí nad Labem 1. Žaloba byla podána u Okresního

soudu v Ústí nad Labem dne 21. 5. 1993.

V důsledku chybného zápisu byla samostatně zaevidována žaloba

na určení, že nájemní vztah trvá, pod sp. zn. 15 C 246/93,

a samostatně návrh na vydání předběžného opatření, pod sp. zn. 15

C 243/93. V obou případech však až do doby podání ústavní

stížnosti neučinil Okresní soud v Ústí nad Labem žádné kroky. Dne

9. 1. 1996 pak rozhodl ve věci předběžného opatření, a to tak, že

usnesením, sp. zn. 15 C 243/93, z 9. 1. 1996, řízení zastavil.

Důvodem bylo nesplnění procesní podmínky řízení na straně

žalovaného, a to způsobilosti být účastníkem řízení, neboť městská

část Ústí nad Labem (Obvodní úřad v Ústí nad Labem 1) není ve

smyslu zákona o obcích způsobilá být účastníkem řízení podle § 19

o. s. ř. V odvolacím řízení pak bylo prvostupňové rozhodnutí

potvrzeno usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 10

Co 125/96, ze dne 28. 2. 1996.

Přes urgence ze strany právní zástupkyně navrhovatelů ve věci

15 C 246/93, tedy ve věci určovací žaloby, nebylo dosud jednáno.

Z přípisů Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 3.

1996 a 26. 4. 1996 je zřejmé, že tento soud si je vědom průtahů

v řízení. Konstatuje vadnost postupu při evidování věci do dvou

spisů místo do spisu jediného. Současně uvádí, že dosud nebylo ve

věci určovací žaloby nařízeno jednání, a že tedy prokazatelně

průtahy vznikly. Zdůvodňuje situaci nedostatkem soudců

a v důsledku toho nadměrným pracovním přetížením soudkyně, která

věc vyřizuje. V závěru uvádí, že ve věci bude učiněna výzva

k úhradě soudního poplatku a k odstranění vad podání z hlediska

označení žalovaného. Vlastní rozhodnutí o ústavní stížnosti

ponechává zcela na vlastním uvážení Ústavního soudu.

II.

V daném případě bylo zcela nesporně prokázáno jednak samotným

stanoviskem Okresního soudu v Ústí nad Labem, jednak obsahem

připojeného spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 15

C 243/93, že skutečně tento soud jedná a rozhoduje o právech

navrhovatelů v nepřiměřených časových dimenzích. Svou nečinností

ve věci sp. zn. 15 C 246/93 pak zasahuje do Listinou garantovaného

práva na soudní a jinou právní ochranu, konkrétně do čl. 38 odst.

2 Listiny základních práv a svobod. Podle tohoto ustanovení má

každý právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů,

což v případě navrhovatelů nebylo respektováno.

V případě této ústavní stížnosti jde tudíž o prokázaný jiný

zásah do ústavně garantovaného práva zakotveného v čl. 38 odst.

2 Listiny základních práv a svobod, proto Ústavní soud ČR rozhodl,

jak výše uvedeno.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky

se nelze odvolat.

V Brně 5. listopadu 1996

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru