Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 464/97Usnesení ÚS ze dne 23.03.1998

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajKlokočka Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro neodstraněné vady - § 43/1/a)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /rehabilitace
Věcný rejstříkodškodnění
Diskriminace
EcliECLI:CZ:US:1998:1.US.464.97
Datum podání09.12.1997
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

119/1990 Sb., čl.


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 464/97 ze dne 23. 3. 1998

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

I. ÚS 464/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele, M.B., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Brně, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se svým návrhem domáhal, aby Ústavní soud rozhodl o jeho plné rehabilitaci a přiznal mu odškodnění ve výši 106 000 Kč s příslušenstvím, neboť Městský soud v Brně rozsudkem, sp. zn. 18 C 71/94, z 23. 8. 1996, jeho návrh na náhradu škody zamítl a Krajský soud svým rozsudkem, sp. zn.17 Co 708/96, z 6. 10. 1997, tento rozsudek potvrdil. Navrhovatel žádal o odškodnění z toho důvodu, že byl jako duchovní církve adventistů sedmého dne nasazen k PTP, kde mu byla znemožňována jakákoliv náboženská činnost, a když odmítal vzhledem ke svému vyznání nastoupit na sobotní směnu do dolu, byl za svůj postoj opakovaně odsouzen a celkově si ve vězení odpykal 40 měsíců. V roce 1991 byl z prvního trestu v trvání 1 roku rehabilitován, z dalšího trestu v trvání 6 let

I. ÚS 464/97

však rehabilitován nebyl i když o to žádal, neboť dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSFR z 3. 10. 1991, sp. zn. Tzv 66/91, se na jeho případ vztahovala amnestie.

Vzhledem k tornu navrhovatel požádal Ministerstvo obrany ČR o náhradu škody, která byla zamítnuta. Z toho důvodu se obrátil na Městský soud v Brně a proti jeho zamítavému rozhodnutí se odvolal ke Krajskému soudu v Brně.

Navrhovatel nebyl zastoupen advokátem a žádal zároveň v ústavní stížnosti Ústavní soud, aby ve věci zastoupení před Ústavním soudem rozhodl, že v civilně právním sporu není třeba, aby navrhovatele zastupoval člen advokátní komory, ale postačí obecný zmocněnec.

Po přezkoumání návrhu dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, stanoví. Navrhovatel neuvedl, která jeho základní práva nebo svobody byly rozsudky obou obecných soudů porušeny [§ 72 odst. 1 písm. a) cit. zák.]. Z návrhu sice bylo patrno, čeho se navrhovatel domáhá, ale navrhovatel svůj návrh na to, jak má Ústavní soud rozhodnout, chybně formuloval, neboť žádal, aby Ústavní soud rozhodl ve věci samé, namísto aby přezkoumal a zrušil rozsudky obecných soudů, které navrhovatel v ústavní stížnosti napadl. Navrhovatel dále neuvedl důkazy, jichž se dovolává a stížnost nebyla zaslána v dostatečném počtu stejnopisů (§ 34 cit. zák.). K návrhu nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 4 cit. zák.) a konečně navrhovatel nebyl zastoupen advokátem ( § 30 cit. zák.).

Na základě výše uvedených skutečností Ústavní soud navrhovatele na uvedené nedostatky návrhu upozornil, poučil jej o tom, že Ústavní soud není zmocněn měnit zákony ani rozhodovat ve věci samé a stanovil navrhovateli lhůtu k odstranění nedostatků návrhu.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel vady návrhu ve stanovené lhůtě neodstranil, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení §

2

I. ÚS 464/97

43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavnímsoudu, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 23. března 1998

Vladimír Klokočka, DrSc.soudce Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru