Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 455/97Usnesení ÚS ze dne 06.04.1998Otázka rovnosti v právech podle branného zákona

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajKlokočka Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
zrušení právního předpisu (fyzická nebo právnická osoba)
základní práva a svobody/svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání /odpírání výkonu voje... více
Věcný rejstříkDiskriminace
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)U 23/10 SbNU 421
EcliECLI:CZ:US:1998:1.US.455.97
Datum podání02.12.1997
Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 1

Ostatní dotčené předpisy

92/1949 Sb., § 34 odst.1


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 455/97 ze dne 6. 4. 1998

U 23/10 SbNU 421

Otázka rovnosti v právech podle branného zákona

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele D.D., zastoupeného advokátem JUDr. L.M., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Vyšší odvodní komise 1. armádního sboru v T., ve spojení s rozhodnutím Obvodní vojenské správy P., spojené s návrhem na zrušení slov "nejdéle do stanoveného nástupního dne v roce, v němž dovrší 25 let, a jde-li o studující vysokých škol" v první větě a slov "nejdéle však do nástupního dne v roce, v němž žadatel dovrší 25 let" ve druhé větě ustanovení § 34 odst. 1 branného zákona č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů, takto:

1. Návrh na zrušení slov "nejdéle do stanoveného nástupního dne v roce, v němž dovrší 25 let, a jde-Ii o studující vysokých škol", v první větě a slov "nejdéle však do nástupního dne v roce, v němž žadatel dovrší 25 let" ve druhé větě ustanovení § 34 odst. 1 branného zákona č.

92/1949 Sb. se odmítá.

2. Návrh na zrušení rozhodnutí Obvodní vojenské správy P., č. j. 16021/22, ze dne 22. 9. 1997, a rozhodnutí Vyšší odvodní komise 1. armádního sboru v T., č. j. 14005/9, ze dne 24. 10. 1997, se

odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel podal k ústavnímu soudu ústavní stížnost, v níž navrhl zrušit rozhodnutí Obvodní vojenské správy P. a rozhodnutí Vyšší odvodní komise 1. armádního sboru v T. Dle § 74 zák. č. 182/1993 Sb., o ústavním soudu, podal navrhovatel spolu s ústavní stížností návrh na zrušení části ustanovení § 34 odst. 1 branného zákona, jak je uvedeno výše, neboť dle jeho názoru jejich uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti.

Svůj návrh na zrušení uvedené části branného zákona navrhovatel odůvodnil tím, že rozhodnutí vyšší odvodní komise 1. armádního sboru se sice opírá o ustanovení § 34 odst. 1 branného zákona, avšak podle názoru navrhovatele je část tohoto ustanovení v rozporu s čl. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), kde je zaručena rovnost občanů. Navrhovatel má za to, že stanovení hranice 30 let jakožto mezníku pro možnost udělení odkladu vojenské služby pro jednu sociální skupinu (studující vysokých škol, kteří se připravují na určité povolání) a stanovení hranice 25 let jakožto mezníku pro ostatní sociální skupiny je v rozporu s citovaným ustanovením Listiny. Podle stanoviska navrhovatele branný zákon znevýhodňuje sociální skupiny ostatních odvedenců vůči sociální skupině odvedenců, kteří se připravují na určité povolání formou studia na vysoké škole. Zatímco znevýhodnění odvedenci mohou dosáhnout odkladu pouze do 25 let věku, ti, kteří se připravují na určité povolání formou studia na vysoké škole, mohou získat odklad až do věku 30 let. Přitom neexistuje záruka, že odvedenec bude skutečně vykonávat povolání, na které se údajně připravuje.

Navrhovatel zastává názor, že pokud existují vážné důvody k odkladu vojenské služby, měl by být odklad poskytnut do věku 30 let všem bez ohledu na to, zda patří do sociální skupiny studujících, kteří se na vysoké škole připravují na budoucí povolání, či zda patří do jiné sociální skupiny.

Navrhovatel dále uvedl, že uznává právní názor vyslovený v usnesení Ústavního soudu, sp. zn. PI. ÚS 39/97, svoji stížnost přehodnotil a upravil a poukazuje nyní na jinou nesrovnalost v napadeném ustanovení branného zákona.

Ze spisu Ústavního soudu, sp. zn. IV. ÚS 409/97, bylo zjištěno, že tehdy týž navrhovatel podal k Ústavnímu soudu dne 30. 10. 1997 ústavní stížnost proti rozhodnutí Vyšší odvodní komise 1. armádního sboru spojenou s návrhem na zrušení slov " nejdéle však do nástupního dne v roce, v němž žadatel dovrší 25 let" ve druhé větě § 34 odst. 1 branného zákona. Řízení o ústavní stížnosti bylo přerušeno, usnesením sp. zn. PI. ÚS 39/97 byl návrh na zrušení citované části branného zákona odmítnut s odůvodněním, že stanovení věkové hranice pro možnost požádat o odklad základní vojenské služby není v rozporu s principem rovnosti občanů, neboť se tím nezvýhodňuje ani nediskriminuje žádná sociální skupina. Poté byla odmítnuta i sama ústavní stížnost vzhledem k tomu, že vytýkala napadenému rozhodnutí vyšší vojenské komise pouze to, že rozhodovala podle citovaného ustanovení branného zákona.

Navrhovatel tedy v předchozím návrhu spojeném s ústavní stížností navrhoval zrušení ustanovení o věkové hranici 25 let pro odklad vojenské služby z důvodů hodných zvláštního zřetele a tvrdil, že stanovením věkové hranice je porušena rovnost občanů před zákonem. Věkový limit 25 let a 30 let pro odvedence, kteří se připravují na budoucí povolání, resp. studující vysokých škol, jako porušení rovnosti občanů nenapadl. V předmětné ústavní stížnosti navrhovatel považuje za porušení rovnosti občanů stanovení nižšího věkového limitu jako důvod odkladu vojenské služby pro přípravu na povolání a z důvodů hodných zvláštního zřetele a věku 30 let pro studující vysokých škol.

Podle ustanovení § 34 odst. 1 branného zákona č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odvedencům, kteří se připravují na určité povolání, lze na jejich žádost povolit odklad základní (náhradní) služby, a to nejdéle do stanoveného nástupního dne v roce, v němž dovrší 25 let, a jde-li o studující vysokých škol, do ukončení studia, nejdéle však do 30 let. Obdobně lze povolit odklad, nejdéle však do nástupního dne v roce, v němž žadatel dovrší 25 let, vyžadují-li to jiné důvody hodné zvláštního zřetele.

Dle názoru Ústavního soudu ani stanovením dvou rozdílných věkových hranic pro možnost požádat o odklad základní (náhradní) vojenské služby není zjevně porušením principu rovnosti občanů dle čl. 1 Listiny základních práv a svobod. Požádat o odklad do věku 25 let lze jak z důvodů přípravy na povolání, tak z důvodů hodných zvláštního zřetele. Požádat o odklad z důvodu studia na vysoké škole lze do věku 30 let, nejedná se však o vymezení žádné určité sociální skupiny, neboť ke studiu na vysoké škole má rovný přístup každý. Stát zde vyjadřuje pouze zájem na tom, aby občané, kteří zahájili studium na vysoké škole v pozdějším věku, měli možnost v řádném termínu školu dokončit. Bere na vědomí, že u studujících vysokých skol je časové rozmezí od věku ukončené povinné školní docházky k ukončení přípravy na povolání delší než u ostatních a vyjadřuje to posunutím časového limitu z 25 na 30 let. Zákon nestanoví, že tito občané jsou automaticky základní (náhradní) vojenské služby zproštěni.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavní soud návrh na zrušení části branného zákona, jak je uvedeno výše, jako návrh zjevně neopodstatněný dle § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítl.

V návrhu na zrušení rozhodnutí Obvodní vojenské správy P. a rozhodnutí Vyšší odvodní komise 1. armádního sboru v T. navrhovatel nenapadá ústavnost obou rozhodnutí, ale vytýká jim pouze to, že se opírají o ustanovení § 34 odst. 1 branného zákona č. 92/1949 Sb. Vzhledem k tomu, že

Ústavní soud návrh na zrušení části první a druhé věty odst. 1 § 34 branného

zákona odmítl, nezbylo mu než odmítnout i ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou dle § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb.

Poučen., Proti rozhodnutí Ústavníhosoudu není odvolání přípustné.

V Brně 6. dubna 1998

prof.JUDr. Vladimír Klokočka DrSc. ` soudce Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru