Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 440/99Nález ÚS ze dne 28.06.2000Postup soudu, který nezaložil do spisu písemné odvolání došlé poštou

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajPaul Vladimír
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkDoručování
lhůta/procesněprávní
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 101/18 SbNU 383
EcliECLI:CZ:US:2000:1.US.440.99
Datum vyhlášení28.06.2000
Datum podání08.09.1999
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 42 odst.3, § 238a odst.1 písm.c


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 440/99 ze dne 28. 6. 2000

N 101/18 SbNU 383

Postup soudu, který nezaložil do spisu písemné odvolání došlé poštou

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud

rozhodl v senátě o ústavní stížnosti stěžovatele

J. Ř., zastoupeného JUDr. K. J., advokátem, proti usnesení

Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 7. 1999, sp. zn. 18 Co 482/99,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 7. 1999, sp. zn. 18

Co 482/97, se zrušuje.

Odůvodnění:

Stěžovatel podal včas návrh na zahájení řízení před Ústavním

soudem podáním ze dne 2. 9. 1999, které Ústavní soud obdržel dne

8. 9. 1999.

Svým návrhem se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil

shora uvedené usnesení Krajského soudu v Plzni, kterým tento soud

odmítl odvolání žalovaného (nyní stěžovatele) jako opožděné, který

stěžovatel podal proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne

10. 12. 1998, sp. zn. 8 C 204/97, jímž mu byla uložena povinnost

zaplatit žalobci Kč 232 000,-- spolu s poplatkem z prodlení ve

výši 0,5 promile za každý den prodlení z částky Kč 1 000,-- od 6.

5. 1995 do zaplacení, s poplatkem z prodlení ve výši 0,5 promile

za každý den prodlení z částky Kč 1 000,-- od 6. 8. 1995 do

zaplacení, s poplatkem z prodlení ve výši 0,5 promile za každý den

prodlení z částky Kč 115 000,- Kč od 6. 11. 1995 do zaplacení

a s poplatkem z prodlení ve výši 0,5 promile za každý den prodlení

z částky Kč 115 000,-- od 6. 2. 1996 do zaplacení do tří dnů od

právní moci rozsudku a žalobci na nákladech řízení Kč 27 055,-- do

tří dnů od právní moci rozsudku na účet JUDr. I. K.

Stěžovatel má za to, že uvedeným usnesením Krajského soudu

v Plzni bylo porušeno jeho ústavní právo na spravedlivý proces

podle čl. 36 odst. l Listiny základních práv a svobod a čl. 6

odst. l Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť

krajský soud vycházel při svém rozhodování z toho, že odvolání

proti rozsudku okresního soudu bylo podáno telefaxem a ve

stanovené lhůtě nebylo písemně doplněno originálem podání.

Stěžovatel však prostřednictvím svého právního zástupce odvolání

odeslal dne 17. 2. 1999 faxem a dne 18. 2. 1999 písemným podáním

na poště. K podpoře svého tvrzení předložil Ústavnímu soudu doklad

o odeslání doporučené pošty ze dne 18. 2. 1999, na němž je jako

jméno a příjmení adresáta uveden okresní soud, jako dodací pošta

356 0l Sokolov a v poznámce je uvedeno "ke Ř. odvolání".

Krajský soud v Plzni ve svém vyjádření k obsahu ústavní

stížnosti poukázal na to, že spis Okresního soudu v Sokolově, sp.

zn. 8 C 204/97, obsahuje pouze kopii faxového podání odvolání

stěžovatele ze dne 17. 2. 1999, avšak z obsahu spisu žádným

způsobem nelze zjistit, že toto podání bylo doplněno předložením

originálu ve lhůtě a způsobem, jaký má na mysli ustanovení § 42

odst. 3 o.s.ř. Navrhuje odmítnutí ústavní stížnosti Ústavním

soudem, neboť podle § 75 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.,

o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nejsou dány

zákonné předpoklady pro postup Ústavního soudu, když stěžovatel si

proti napadenému usnesení Krajského soudu v Plzni mohl podat

dovolání, jehož přípustnost vyplývá z ustanovení § 238a odst.

l písm. c) o. s. ř. Vyslovil souhlas s upuštěním od ústního

jednání.

Vedlejší účastník, Okresní soud v Sokolově, se k ústavní

stížnosti vyjádřil v tom smyslu, že dne 17. 2. 1999 podal

stěžovatel telefaxem odvolání, které na výzvu soudu odůvodnil

a spis pak byl spolu s předkládací zprávou předložen Krajskému

soudu v Plzni k rozhodnutí o odvolání. V předkládací zprávě pro

odvolací soud potom nesprávně označil způsob podání odvolání

- namísto "podáno telefaxem" je vyznačeno "dáno na poštu".

Vycházel přitom z údajů uvedených na obálce založené ve spise na

čl. 24. Šetřením v podatelně a kanceláři občanskoprávního oddělení

soudu se nepodařilo zjistit, co tato obálka obsahovala a jak bylo

s jejím obsahem naloženo. S odstupem doby lze již pouze

předpokládat, že originál odvolání, který případně tvořil obsah

obálky, byl omylem považován za kopii faxového odvolání z čl. 23

a nebyl do spisu založen. Souhlasí s upuštěním od ústního jednání.

Z obsahu připojeného spisu Okresního soudu v Sokolově, sp.

zn. 8 C 204/97, Ústavní soud zjistil, že na čl. 23 tohoto spisu je

založeno odvolání stěžovatele proti rozsudku Okresního soudu

v Sokolově ze dne 10. 12. 1998, sp. zn. 8 C 204/97, podané faxem

dne 17. 2. 1999 a na čl. 24 spisu pak prázdná dopisní obálka

s adresou Okresního soudu Sokolov, podána k poštovní přepravě

doporučeně dne 18. 2. 1999. Na obálce je dále v levém horním rohu

napsáno "ke/Ř.".

Ústavní stížnost je důvodná. Připojený spis Okresního soudu

v Sokolově, sp. zn. 8 C 204/97, svým obsahem potvrzuje údaje

stěžovatele o tom, že dne 17. 2. 1999 odeslal odvolání do rozsudku

soudu prvního stupně faxem a za existence prázdné obálky na č. l.

24 pak i jeho tvrzení, že dne 18. 2. 1999 podal k poštovní

přepravě písemné odvolání. Zároveň obsah spisu koresponduje

i s vyjádřením okresního soudu k ústavní stížnosti v tom směru, že

lze předpokládat, že originál odvolání, který případně tvořil

obsah obálky, byl omylem považován za kopii faxového odvolání

z čl. 23 a nebyl do spisu založen.

Za tohoto stavu je nezbytné, aby o odvolání stěžovatele proti

rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 12. 1998, sp. zn.

8 C 204/97, bylo Krajským soudem v Plzni znovu jednáno. Podle

ustanovení § 75 odst. l zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,

ve znění pozdějších předpisů je ústavní stížnost nepřípustná,

jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které

mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Podle ustanovení § 238a

odst. l písm. e) o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení

odvolacího soudu, jímž bylo odvolání odmítnuto. Lze tedy mít za

to, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu

zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Podle ustanovení § 75 odst.

2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších

předpisů, však Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti,

když stížnost byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke

skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo

a stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy

stěžovatele.

Jak bylo výše uvedeno, k situaci, kdy krajský soud odmítl

odvolání stěžovatele do rozsudku okresního soudu, došlo hrubým

pochybením ze strany okresního soudu, který zřejmě písemné

odvolání omylem považoval za kopii faxového odvolání a z tohoto

důvodu ho do spisu nezaložil. Nezjistil také, že by obálka došla

prázdná a ani jinak po jejím obsahu nepátral. Naopak postupoval

tak, jako by písemné odvolání bylo ve spisu založeno, kdy na čl.

25 spisu vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení

výzvy odůvodnil odvolání do rozsudku okresního soudu ze dne 10.

12. 1998, sp. zn. 8 C 204/97. Okresní soud tímto svým postupem

utvrdil stěžovatele v přesvědčení, že je ze strany obecného soudu

postupováno v souladu se zákonem. Na druhé straně fakticky

znemožnil, aby bylo o odvolání stěžovatele jednáno krajským

soudem. Tím, že nebylo proti tomuto postupu soudu rozhodováno

v dovolacím řízení, nemohlo být toto pochybení napraveno a je

nepochybné, že bez zavinění stěžovatele, evidentním pochybením

okresního soudu, byl proces jako celek vůči stěžovateli

nespravedlivý a přesahuje vlastní zájmy stěžovatele.

Ústavní soud proto dospěl k závěru, že postupem Okresního

soudu v Sokolově, a na něj navazujícím napadeným usnesením

Krajského soudu v Plzni, došlo k porušení článku 36 odst.

l Listiny základních práv a svobod a článku 6 odst. l Úmluvy

o ochraně lidských práv a základních svobod - tedy práva

stěžovatele na spravedlivý proces.

Z uvedeného důvodu bylo usnesení Krajského soudu v Plzni

podle § 82 odst. l a 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním

soudu, ve znění pozdějších předpisů, zrušeno.

Poučení: Proti nálezu Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 28. června 2000

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru