Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 42/97Nález ÚS ze dne 01.09.1998Účastnící územního řízení o stavební úzávěře

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajPaul Vladimír
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkSprávní řízení
vlastnické právo/omezení
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 92/12 SbNU 3
EcliECLI:CZ:US:1998:1.US.42.97
Datum podání05.02.1997
Napadený akt

rozhodnutí správní

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., § 11 odst.4, čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

20/1987 Sb.

50/1976 Sb., § 34 odst.1

83/1998 Sb.


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 42/97 ze dne 1. 9. 1998

N 92/12 SbNU 3

Účastnící územního řízení o stavební úzávěře

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud

rozhodl dnešního dne v senátě ve věci návrhu L.

S. a M. S., obou zastoupených JUDr. V. V., o ústavní stížnosti

proti územnímu rozhodnutí č. 41/1996 Městského úřadu Slaný ze dne

4. 12. 1996, takto:

Územní rozhodnutí Městského úřadu ve Slaném, odboru pro

výstavbu a životní prostředí, ze dne 4. 12. 1996, č. 41/1996, se

zrušuje.

Odůvodnění.

Ústavní stížností ze dne 3. 2. 1997 podali stěžovatelé návrh

na zrušení územního rozhodnutí Městského úřadu ve Slaném, odboru

pro výstavbu a životní prostředí, v postavení stavebního úřadu č.

41/1996, ze dne 4. 12. 1996, o stavební uzávěře, spolu s návrhem

na zrušení části ustanovení § 34 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.,

ve znění pozdějších předpisů.

Podle ustanovení § 34 odst. 1 zákona o územním plánování

a stavebním řádu (stavební zákon), zákona č. 50/1976 Sb., ve

znění zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb. a zákona č.

43/1994 Sb. (dále jen "stavební zákon") byl v té době účastníkem

územního řízení navrhovatel a organizace či občané, jejichž

vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám, včetně

sousedních pozemků a staveb, mohou být rozhodnutím přímo dotčena,

avšak účastníkem územního řízení o stavební uzávěře byl však

pouze navrhovatel, v tomto případě Archeologický ústav Praha.

Podle uvedeného ustanovení bylo stěžovatelům vydáno zmíněné

územní rozhodnutí č. 41/1996 o stavební uzávěře na parcelu č.

485/2 (původně nesprávně č. 482/2), katastrální území K., která

je jejich vlastnictvím. Tímto rozhodnutím bylo zakázáno provádět

na jejich pozemku veškeré stavby. V odůvodnění územního

rozhodnutí bylo kromě jiného uvedeno, že k připomínkám vlastníků

L. a M. S. nebylo přihlédnuto, neboť nejsou ze zákona účastníky

řízení.

V odůvodnění ústavní stížnosti se stěžovatelé odvolávají na

to, že byli tak vyloučeni z účasti na správním řízení,

a z přístupu k soudu. V uvedeném postupu shledávají porušení

svých základních práv a svobod, konkrétně čl. 36 odst. 2 Listiny

základních práv a svobod, podle něhož nesmí být vyloučeno ze

soudního přezkoumávání rozhodnutí týkající se základních lidských

práv.

V ústavní stížnosti stěžovatelé dále namítají, že městský

úřad se ve svém rozhodnutí o stavební uzávěře podrobněji vůbec

nezabýval otázkou veřejného zájmu, který by měl být při takovém

omezení vlastnického práva prokázán, a omezil se na jedinou

odůvodňující větu, že se jedná o pozemek, na kterém se nachází

eponimní naleziště sídliště z doby bronzové. Když při ústním

jednání zástupci orgánů státní správy neuplatnili žádné

připomínky a vlastníkům uvedeného pozemku bylo uplatnění námitek

odepřeno, protože nebyli účastníky řízení, dospěl stavební úřad

ve Slaném k závěru, že stavební uzávěra je podle Archeologického

ústavu Praha jako žadatele opodstatněna.

Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost stěžovatelů je

důvodná.

Ústavní soud vzal zřetel na skutečnost, že při rozhodnutích

o stavebních uzávěrách dochází nepochybně k omezení vlastnických

práv jimi dotčených osob, avšak musí se tak dít v souladu s čl.

11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že

vlastnické právo je přípustné omezit ve veřejném zájmu, a to na

základě zákona a za náhradu. Náhradu za majetkovou újmu upravuje

§ 24 zákona České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové

péči. Přitom podmínky omezení vlastnického práva v tomto případě

je třeba zde posuzovat stejně přísně a analogicky jako je tomu

při vyvlastnění.

Ústavní soud vzal na vědomí, že provádění archeologického

výzkumu je nepochybně spojeno s jistým omezením volné dispozice

vlastním majetkem, a to i pro potřeby vlastníka. V souvislosti

s tím je třeba respektovat i čl. 11 odst. 3 Listiny základních

práv a svobod, který stanoví, že vlastnictví nesmí být zneužito

na újmu práv druhých nebo v rozporu se zákonem chráněnými

obecnými zájmy. Oprávněným zájmem je nepochybně např. ochrana

kulturních památek a míst archeologických výzkumů. V tom směru

Ústavní soud odkazuje na svůj nález ze dne 23. června 1994, sp.

zn. I. ÚS 35/94 (Sbírka nálezů a usnesení, sv. 1, č. 36).

Ústavní soud po zhodnocení výše uvedených skutečností však

musel konstatovat, že pokud jde o ústavní práva stěžovatelů je

oprávněně namítáno porušení práva na projednání zásahu soudem do

práv chráněných ústavním pořádkem ve smyslu čl. 36 odst. 2

Listiny základních práv a svobod. Dle tohoto ustanovení ten, kdo

tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné

správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost

takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu

však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se

základních práv a svobod podle Listiny základních práv a svobod.

To si uvědomil, byť dodatečně, i zákonodárce a napravil uvedenou

situaci způsobem dále uvedeným. Proto napadené rozhodnutí

Městského úřadu ve Slaném Ústavní soud zrušil, i když jeho vydání

nebylo v rozporu s tehdy platným ustanovením zákona (§ 82 odst.

3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.).

Pokud jde o návrh na zrušení § 34 odst. 1 v původním znění,

konstatoval Ústavní soud, že novela stavebního zákona č. 83/1998

Sb. upustila od předchozí úpravy a v novém § 34 odst. 2 výslovně

uvedla, že účastníky územního řízení, mezi jinými též o stavební

uzávěře, je nejen navrhovatel, ale i osoby, jejichž vlastnictví

a jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich mohou být

rozhodnutím přímo dotčena. Z toho důvodu Ústavnísoud též řízení

vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 10/97 v této věci zastavil.

Poučení: Proti nálezu Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 1. září 1998

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru