I.ÚS 410/98 ze dne 18. 11. 1998
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
I. ÚS 410/98
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Vladimíra Klokočky a JUDr. Vladimíra Paula o návrhu stěžovatele ing. P.R., zastoupeným JUDr. O. K., advokátem, ve věci návrhu ze dne 27. 11. 1998 o prominutí zmeškání lhůty pro podání ústavní stížnosti ze dne 21. 9. 1998,
takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 21. 9. 1998 domáhal zrušení rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 24. 7. 1997, č.j. 15 C 19/96-123, a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 6. 1998, č.j. 22 Co 56/98-179.
Usnesením Ústavního soudu ze dne 18. 11. 1998, sp. zn. I. ÚS 410/98, byla ústavní stížnost podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta, nebot' byla podána po lhůtě stanovené v ust. § 72 odst. 2 cit. zákona. Toto usnesení obdržel stěžovatel dne 25. 11. 1998. Podáním ze dne 27. 11. 1998 požádal podle ust. § 63 cit. zákona a podle ust. § 58 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") o prominutí zmeškání lhůty pro podání ústavní stížnosti ze dne 21. 9. 1998 z těchto důvodů:
1. Ve smyslu ust. § 29 a § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické osoby jako účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny pouze advokátem. Stěžovatel jako
1
I. ÚS 410/98
obět' násilného majetkového trestného činu bývalé manželky a dalších osob měl při výběru advokáta ztížené podmínky jednak proto, že šest z místních advokátů již zastupovalo pachatele, kteří se uvedeného jednání dopustili, jednak proto, že další z advokátů před sepsáním ústavní stížnosti požadovali zálohu na náklady zastoupení, které stěžovatel vzhledem k tíživým osobním a majetkovým poměrům nebyl schopen uhradit.
2. Při určení konce běhu lhůty 60ti dnů pro podání ústavní stížnosti ze dne 21. 9. 1998 stěžovatel vycházel mylně z ust. § 57 o.s.ř., dle kterého se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Tato skutečnost se však bohužel ukázala být rozhodující pro odmítnutí ústavní stížnosti z důvodu zmeškání lhůty pro její podání o jediný den.
3. Dne 21. 9. 1998 teprve po delší nemoci nastoupil do své advokátní kanceláře JUDr. O. K., kterého stěžovatel navštívil a který přijal jeho zastoupení bez jakékoli zálohy předem. Sepsání ústavní stížnosti si vyžádalo právě jeden den, kdy následujícího dne 22. 9. 1998 byla ústavní stížnost zaslána prostřednictvím faxu Ústavnímu soudu.
Návrhu stěžovatele vyhovět nelze.
V souzené věci je totiž aplikace ustanovení § 63 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zakotvujícího přiměřené použití občanského soudního řádu v řízení před Ústavním soudem (konkrétně aplikaci ustanovení § 58 o.s.ř. o prominutí zmeškání lhůt) vyloučena. Přiměřené použití občanského soudního řádu je možné pouze za podmínky, že zákon č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nestanoví nic jiného. V tomto případě však ust. § 43 odst. 1 písm. b) cit. zákona dispoziční volnost neskýtá. Takto judikoval Ústavní soud již ve věci sp. zn. 1. ÚS 244/95 publikované ve Sbírce nálezů a usnesení - svazek 5, Vydání 1., Praha, C. H. Beck 1,997, usnesení č. 1.
Pokud stěžovatel dále navrhoval zrušení usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 20. 5. 1998, č.j. 15 C 19/96-63, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 9. 1998, č.j. 22 Co 494/98-308, je tento návrh veden odděleně ve spisu Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 9/99.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, týkajícím se návrhu na prominutí zmeškání lhůty pro podání ústavní stížnosti, senát Ústavního soudu mimo ústní jednání bez
2
I. ÚS 410/98
přítomnosti účastníků podle ust. § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh jako zjevně neopodstatněný odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. února 1999
JUDr. Vojen Güttler
předseda senátu Ústavního soudu