Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 4008/17 #1Usnesení ÚS ze dne 16.01.2018

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 1
Soudce zpravodajLichovník Tomáš
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva
právo na soudní a jinou pr... více
Věcný rejstříkškoda/náhrada
Odvolání
opravný prostředek - řádný
Stát
Podání
EcliECLI:CZ:US:2018:1.US.4008.17.1
Datum podání19.12.2017
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 43, § 79, § 201


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 4008/17 ze dne 16. 1. 2018

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje), soudce Vladimíra Sládečka a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti Ing. Milana Haupta, zastoupeného Mgr. Vladimírem Štěpánkem, advokátem se sídlem tř. Míru 70, 530 02 Pardubice, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 29 Co 378/2017-315 ze dne 19. 10. 2017 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 18 C 31/2015-262 ze dne 23. 5. 2017, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo být porušeno zejména jeho právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že stěžovatel napadl včasným odvoláním v záhlaví uvedený rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti státu o náhradu škody ve výši 652.369.659 Kč s příslušenstvím. Obvodní soud stěžovatele usnesením č. j. 18 C 31/2015-309 ze dne 28. 7. 2017 vyzval, aby své nesrozumitelné odvolání proti danému rozsudku doplnil tak, že uvede odvolací důvod, tedy v čem spatřuje nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu, dále odvolací návrh a rozsah, ve kterém rozhodnutí napadá. Stěžovateli byla stanovena patnáctidenní lhůta k odstranění vad odvolání a současně byl poučen o následku marného uplynutí této lhůty v podobě odmítnutí odvolání. Protože stěžovatel na výzvu nereagoval, Městský soud v Praze v záhlaví citovaným usnesením odvolání odmítl.

Zmíněný rozsudek obvodního soudu a usnesení městského soudu o odmítnutí odvolání napadl stěžovatel ústavní stížností, domáhaje se jejich kasace. Ústavní soud se ústavní stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je v části, v níž směřuje proti rozsudku soudu prvního stupně, nepřípustná. Je tomu tak proto, že stěžovatel řádně nevyčerpal řádný opravný prostředek v podobě odvolání, které nebylo věcně projednáno pro jeho základní vady (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Pokud jde o vlastní usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání, ústavní stížnost proti němu přípustná sice je, ovšem není opodstatněná. Důvodem pro odmítnutí odvolání stěžovatele byl prostý fakt, že stěžovatel na výzvu obvodního soudu k řádnému doplnění tohoto podání nijak nereagoval. To stěžovatel ostatně v ústavní stížnosti ani nepopřel. Pouze vyjádřil svou domněnku, že "justiční mafie prostřednictvím státní správy Obvodního soudu pro Prahu 1 rozhodla o ... odmítnutí [odvolání], protože dala instrukce pracovníkům podatelny, aby důkazy stěžovatele jako ... odvolání ze dne 11. 7. 2017 (včetně jeho odůvodnění ze dne 18. 7. 2017) neučinili ... součástí spisu" (str. 5 ústavní stížnosti). Odhlédne-li se od emotivní a spekulativní povahy tohoto tvrzení (k jejímuž "odfiltrování" mělo právní zastoupení stěžovatele v řízení před Ústavním soudem v prvé řadě sloužit), nelze než konstatovat, že tato výhrada nemá pro důvod odmítnutí stěžovatelova odvolání (absence reakce na výzvu k doplnění) žádný význam. Jen na okraj Ústavní soud poukazuje na skutečnost, že výzva obvodního soudu adresovaná stěžovateli k doplnění odvolání obsahuje výslovnou zmínku nejen o vlastním odvolání ze dne 11. 7. 2017, ale též o jeho doplnění ze dne 18. 7. 2017. Netvořila-li by tato podání stěžovatele součást příslušného soudního spisu, stěží by je byl nalézací soud ve své výzvě mohl vůbec zmínit. Za dané situace tudíž městskému soudu nezbylo, než aby vadné odvolání stěžovatele odmítl bez věcného projednání. Takové počínání nelze pokládat za odepření spravedlnosti, přístupu k odvolacímu soudu či za jiný zásah do práva stěžovatele na spravedlivý proces.

Z výše uvedených důvodů tak Ústavní soud odmítl ústavní stížnost zčásti podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný, zčásti dle § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 16. ledna 2018

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru