Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 3990/14 #1Usnesení ÚS ze dne 30.06.2015

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NS
Soudce zpravodajUhlíř David
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti kasačnímu rozhodnutí
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2015:1.US.3990.14.1
Datum podání22.12.2014
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 265l odst.1


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 3990/14 ze dne 30. 6. 2015

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatele Viléma Černého, zastoupeného JUDr. Hanou Rosenovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Mařatkova 918, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. října 2014 č. j. 7 Tdo 1194/2014-25, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhal zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. října 2014 č. j. 7 Tdo 1194/2014-25 s tvrzením, že napadeným rozhodnutím byla porušena jeho základní práva na soudní ochranu podle čl. 38 odst. 1 a 2 a čl. 39 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a na rodinný život a jeho ochranu podle čl. 32 odst. 1 a 4 a čl. 10 odst. 2 Listiny. Stěžovatel rovněž požadoval, aby náklady na jeho zastoupení zcela nebo zčásti zaplatil stát.

2. Napadeným rozhodnutím Nejvyšší soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. června 2014 sp. zn. 67 To 159/2014 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 15. dubna 2014 sp. zn. 43 T 32/2013, další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 9, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že Nejvyšší soud podané dovolání projednal v neveřejném zasedání, nevycházel ze skutkového stavu věci, který zjistily soudy obou stupňů, vykonstruoval vlastní "skutkový" stav, důkazy nově zhodnotil a nedodržel tak zásadu ústnosti a bezprostřednosti. Odůvodnění napadeného rozhodnutí pak stěžovatel považuje za nesrozumitelné a nepřezkoumatelné a za projev nepřípustného formalismu a nepřípustné retroaktivity. Stěžovatel má za to, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces a napadené rozhodnutí je i jiným zásahem orgánu veřejné moci do základních práv stěžovatele.

4. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu.

5. Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne návrh, je-li nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ve znění zákona č. 404/2012 Sb. je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4).

6. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech dostupných procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele. Ústavní soud je tak v rámci řízení o ústavní stížnosti mimo jiné oprávněn rozhodovat zásadně jen o rozhodnutích pravomocných, a to i ve smyslu "konečných". Jako nepřípustné proto opakovaně odmítá ústavní stížnosti v případech, kdy existuje pravomocné rozhodnutí soudu, jímž však nebyla věc ukončena, nýbrž vrácena soudu či jinému státnímu orgánu k dalšímu řízení (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 125/06, III. ÚS 1692/08, I. ÚS 4033/12 a I. ÚS 1503/13).

7. Výjimka z principu subsidiarity ústavní stížnosti je založena v ustanovení § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Podle písm. a) tohoto ustanovení, Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka předchozího vyčerpání všech dostupných procesních prostředků k ochraně stěžovatelova práva, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu přitom citované ustanovení - jako výjimku z obecného principu - je třeba vykládat restriktivně; navíc uplatnění této výjimky je zpravidla vyloučeno v situacích, kdy sice existuje pravomocné rozhodnutí, ale řízení před obecnými soudy v dané věci ještě není definitivně skončeno, typicky v případě kasačního rozhodnutí soudu vyšší instance o opravném prostředku. Právě taková situace přitom nastala i v nyní projednávaném případě, kde je ústavní stížností napadeno zrušující rozhodnutí dovolacího soudu, kterým byla věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí soudu prvního stupně.

8. Na základě výše uvedeného je evidentní, že podaná ústavní stížnost byla shledána nepřípustnou ve smyslu § 75 zákona o Ústavním soudu. Řízení před Obvodním soudem pro Prahu 9 bude dále pokračovat, přičemž nelze zatím předvídat jeho výsledek ani celkové skutkové a právní závěry tímto soudem v budoucnu učiněné.

9. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než aby ústavní stížnost odmítl v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.

10. Pokud se týká návrhu stěžovatele, aby náklady na jeho zastoupení zcela nebo zčásti zaplatil stát, Ústavní soud konstatuje, že podmínky pro postup podle § 83 odst. 1 zákona o Ústavním soudu s ohledem na výsledek samotného řízení o této ústavní stížnosti splněny nejsou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. června 2015

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru