Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 3970/12 #1Usnesení ÚS ze dne 06.11.2012

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - VS Olomouc
SOUD - KS Ostrava
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na přístup k soudu a jeho ochranu, zákaz odepření spravedlnosti
Věcný rejstříkadvokát/ustanovený
poplatek/soudní
EcliECLI:CZ:US:2012:1.US.3970.12.1
Datum podání16.10.2012
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 138, § 30 odst.1


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 3970/12 ze dne 6. 11. 2012

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 6. listopadu 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci navrhovatele J. K., zastoupeného JUDr. Dalilou Pelechovou, advokátkou se sídlem Ostrava, Čs. legií 1364/20, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. července 2012 č. j. 1 Co 156/2012-34 a Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. května 2012 č. j. 7 C 9/2012-28, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 3 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že podal žalobu na ochranu autorského práva a vydání bezdůvodného obohacení ve výši 442 000,- Kč s příslušenstvím, přičemž pro své nepříznivé finanční poměry požádal o osvobození od soudních poplatků a také o ustanovení zástupce z řad advokátů. O příjmech a majetkových poměrech předložil požadované listiny, když pouze s ohledem na stáří vozu a jeho zůstatkovou hodnotu do nich nezahrnul automobil Ford Focus, který je nepojízdný a na jehož opravu nemá prostředky. Přes sdělené údaje, svědčící o jeho nízkých čistých příjmech z podnikání, mu soud osvobození od soudních poplatků nepřiznal a návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl. Odvolací soud pak toto rozhodnutí potvrdil, když se s jeho závěry ztotožnil. V ústavní stížnosti dále navrhovatel vyslovil přesvědčení, že soudy ustanovení § 138 občanského soudního řádu interpretují svévolně a nekonformně, majetkové poměry podnikatelů hodnotí diskriminačně a tak celé řadě subjektů odnímají přístup k soudu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Vrchní soud v Olomouci přezkoumal usnesení Krajského soudu v Ostravě, jímž žalobci, nyní stěžovateli, nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků ze žaloby o ochranu autorského práva a zaplacení částky 442 000,- Kč a nebylo vyhověno jeho návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů pro uvedené řízení, a opodstatněně toto rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí se vypořádal se všemi námitkami v odvolání uplatněnými, zejména pak shodně se závěry soudu I. stupně hodnotícími majetkové poměry žalobce poukázal na podnikatelskou činnost žalobce i na jeho neúplné vylíčení majetkových poměrů ve vyžadované a předložené příslušné žádosti. Lze dodat, že v obsahu žaloby ze dne 30. ledna 2012, v níž se stěžovatel domáhá ochrany autorského práva a vydání bezdůvodného obohacení ve výši 442 000,- Kč, v souvislosti s níž požaduje osvobození od placení soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, sám uvádí, že v roce 2008 a 2009 pořizoval záznamy (během cca 27 dnů) a zhotovoval dílo pro žalovanou firmu zčásti bezplatně, tam kde byla odměna dohodnuta, činil jeho příjem za předané dílo 33 000,- Kč. Za tvrzené užití děl bez licenční smlouvy žalovaným, pro kterého je stěžovatel zhotovil, je uplatněno 442 000,- Kč, což i s ohledem na autorský zákon (§ 40 odst. 4 o výši náhrad za užití díla bez licence) nasvědčuje tomu, že se žalobce mj. sám vzdával nemalé finanční odměny, když prováděl pro žalovaného část děl bezplatně, případně za příslib protiplnění, tj. bezplatného tisku jeho kalendáře (jako autora) či za příslib uzavření licenční smlouvy v budoucnu. Také pro ze žaloby stěžovatele citované údaje je hodnocení jeho majetkových poměrů (jako osoby samostatně výdělečně činné) a z toho učiněné závěry soudů, že důvody pro vyhovění žádosti žalobce nejsou dány, v souladu s ustanovením § 138 odst. 1 a § 30 odst. 1 občanského soudního řádu.

Pro výše uvedené bylo rozhodnuto, jak ve výroku uvedeno [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 6. listopadu 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru