Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 3842/17 #1Nález ÚS ze dne 31.05.2018Počátek běhu lhůty pro podání stížnosti proti usnesení o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS České Budějovice
Soudce zpravodajFenyk Jaroslav
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na účinné opravné prostředky
právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na přístup k soudu a jeho ochr... více
Věcný rejstříkTrestní řízení
lhůta/zmeškání
Obnova řízení
lhůta
stížnost
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 106/89 SbNU 573
EcliECLI:CZ:US:2018:1.US.3842.17.1
Datum vyhlášení20.06.2018
Datum podání08.12.2017
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 137 odst.1, § 137 odst.4, § 138, § 140 odst.1 písm.b, § 278


přidejte vlastní popisek

Analytická právní věta


Lhůta k podání stížnosti proti usnesení, jímž byl zamítnut návrh na obnovu řízení v trestní věci, běží až od doručení opisu písemného vyhotovení usnesení. Přítomnost navrhovatele při vyhlášení takového usnesení nemůže založit účinky oznámení. Takový výklad ustanovení trestního řádu představuje porušení práva na spravedlivý proces garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Návrh a řízení před Ústavním soudem

Nálezem ze dne 31. 5. 2018 vyhověl I. senát Ústavního soudu v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy návrhu J. Z. na zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 9. 2017 č. j. 3 To 581/2017-712, a to pro rozpor s čl. 36 odst. 1 Listiny.

Narativní část

Usnesením okresního soudu byl zamítnut stěžovatelův návrh na povolení obnovy řízení v jeho trestní věci. Toto rozhodnutí napadl stěžovatel stížností, kterou však krajský soud zamítnul jako opožděnou. Vycházel přitom ze skutečnosti, že běh třídenní lhůty k podání stížnosti začal běžet dnem následujícím po dni, v němž došlo k vyhlášení prvostupňového rozhodnutí za účasti stěžovatele a jeho obhájce ve veřejném zasedání a nikoliv až ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Podle stěžovatele tímto postupem krajský soud porušil jeho právo na soudní ochranu a na spravedlivý proces, když oznámení usnesení dle § 137 odst. 1 trestního řádu nevyložil v souvislosti s § 137 odst. 4 trestního řádu.

Odůvodnění nálezu Ústavního soudu

Ústavní soud s odkazem na svoji konstantní judikaturu konstatoval, že lhůta k podání stížnosti proti usnesení, jímž byl zamítnut návrh na obnovu řízení v trestní věci, běží až od doručení opisu písemného vyhotovení usnesení. Stanoví-li totiž ustanovení § 137 odst. 4 trestního řádu povinnost doručit opis usnesení, jímž bylo rozhodnuto o opravném prostředku, pak přítomnost stěžovatele při vyhlášení takového usnesení nemůže založit účinky oznámení. Obeznámenost s písemným odůvodněním usnesení je navíc pro kvalifikované podání stížnosti klíčová, přičemž usnesení o opravném prostředku ve smyslu § 137 odst. 4 trestního řádu se svým významem blíží rozsudku.

Jestliže bylo usnesení okresního soudu, jímž byl zamítnut návrh na povolení obnovy řízení obhájci stěžovatele doručeno prostřednictvím datové schránky dne 11. 9. 2017 a zamítl-li krajský soud pro opožděnost stížnost doručenou okresnímu soudu dne 14. 9. 2017, porušil tím stěžovatelovo právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. Ústavní soud proto ústavní stížnosti vyhověl a napadené rozhodnutí zrušil.

Soudcem zpravodajem v dané věci byl Jaroslav Fenyk. Žádný soudce neuplatnil odlišné stanovisko.

I.ÚS 3842/17 ze dne 31. 5. 2018

N 106/89 SbNU 573

Počátek běhu lhůty pro podání stížnosti proti usnesení o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu - senátu složeného z předsedy senátu Vladimíra Sládečka a soudců Davida Uhlíře a Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaj) - ze dne 31. května 2018 sp. zn. I. ÚS 3842/17 ve věci ústavní stížnosti J. Z., zastoupeného Mgr. Ing. Pavlem Cinkem, advokátem, se sídlem Veleslavínova 33, Plzeň, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 9. 2017 č. j. 3 To 581/2017-712 o zamítnutí stěžovatelovy stížnosti proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým byl zamítnut stěžovatelův návrh na povolení obnovy řízení v jeho trestní věci, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích jako účastníka řízení.

I. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 9. 2017 č. j. 3 To 581/2017-712 bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 9. 2017 č. j. 3 To 581/2017-712 se proto ruší.

Odůvodnění:

I.

1. Okresní soud v Prachaticích (dále také jen "okresní soud") usnesením ze dne 29. 8. 2017 č. j. 4 T 33/2014-701 zamítl návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení podle § 283 písm. d) trestního řádu, jelikož neshledal podmínky obnovy ve smyslu § 278 trestního řádu.

2. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel stížnost, která byla usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále také jen "krajský soud") ze dne 27. 9. 2017 č. j. 3 To 581/2017-712 podle § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu zamítnuta. Krajský soud v odůvodnění usnesení uvedl, že napadené usnesení bylo oznámeno vyhlášením ve veřejném zasedání v úterý dne 29. 8. 2017 za přítomnosti stěžovatele a jeho obhájce. Třídenní lhůta k podání stížnosti tak dle krajského soudu začala běžet ve středu dne 30. 8. 2017 a její poslední třetí den připadl na pátek 1. 9. 2017. Krajský soud dále konstatoval, že stížnost datovaná dnem 12. 9. 2017 byla odeslána a dodána do datové schránky příslušného soudu až 14. 9. 2017, tedy po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Stížnost proto byla zamítnuta jako opožděně podaná.

3. Stěžovatel má za to, že Krajský soud v Českých Budějovicích svým rozhodnutím porušil jeho právo na spravedlivý proces vyplývající z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále též jen "Listina"), jelikož chybně dospěl k závěru, že běh třídenní lhůty pro podání stížnosti započal dnem následujícím po vyhlášení usnesení, tj. dnem 30. 8. 2017. Oznámení usnesení dle § 137 odst. 1 trestního řádu je však nutné vykládat v souvislosti s § 137 odst. 4 trestního řádu, dle něhož se usnesení, kterým bylo rozhodnuto o opravném prostředku, vždy doručí v opise státnímu zástupci, osobě, které se rozhodnutí přímo dotýká, a osobě, která svým návrhem dala k usnesení podnět. Zamítl-li krajský soud napadeným usnesením stížnost stěžovatele pro opožděnost s tím, že lhůta pro podání stížnosti započala běžet dnem následujícím po dni, v němž došlo k vyhlášení usnesení, porušil podle stěžovatele svým rozhodnutím jednak normy podústavního práva a jednak mu odňal možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u soudu, čímž porušil jeho ústavně garantované právo na soudní ochranu. Stěžovatel poukazuje také na to, že závěr krajského soudu o opožděnosti stížnosti nemůže obstát i s ohledem na ustálenou judikaturu Ústavního soudu.

II.

4. K posouzení důvodnosti ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal vyjádření Krajského soudu v Českých Budějovicích, který námitky obsažené v ústavní stížnosti označil za důvodné. Konstatoval, že usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 29. 8. 2017 č. j. 4 T 33/2014-701 je rozhodnutím podléhajícím režimu § 137 odst. 4 trestního řádu, a počátek běhu lhůty k podání stížnosti tak byl stanoven nesprávně, na základě čehož byla stížnost usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 9. 2017 sp. zn. 3 To 581/2017 podle § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu zamítnuta. Krajský soud v Českých Budějovicích proto ve svém vyjádření navrhl, aby bylo ústavní stížností napadené usnesení zrušeno.

5. Ústavní soud nepovažoval za nutné zasílat toto vyjádření stěžovateli k replice, a to s ohledem na obsah vyjádření Krajského soudu v Českých Budějovicích, jakož i vzhledem ke skutečnosti, že se ústavní stížnosti rozhodl vyhovět.

III.

6. Dle čl. 83 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") je Ústavní soud soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není však součástí soustavy soudů (čl. 91 Ústavy) a není povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů jsou záležitostí obecných soudů. Pravomoc Ústavního soudu je založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. toho, zda nebyla dotčena ústavně zaručená práva účastníků, zda řízení bylo vedeno v souladu s těmito principy a zda lze řízení jako celek pokládat za spravedlivé. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je pak Ústavní soud oprávněn zasáhnout tehdy, došlo-li v řízení, jehož byl stěžovatel účastníkem, a posléze rozhodnutím v něm vydaným k porušení základních práv a svobod stěžovatele chráněných ústavním pořádkem [čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy].

7. Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, zvážil obsah ústavní stížností napadeného rozhodnutí, zohlednil vyjádření Krajského soudu v Českých Budějovicích, seznámil se s obsahem vyžádaného spisového materiálu a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.

8. Ústavní soud shledal, že usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 9. 2017 č. j. 3 To 581/2017-712, kterým byla podle § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu zamítnuta stížnost stěžovatele proti usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 29. 8. 2017 č. j. 4 T 33/2014-701 bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

IV.

9. Stížnost se podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení (viz § 143 odst. 1 trestního řádu). Dle ustanovení § 137 odst. 1 trestního řádu je třeba usnesení oznámit osobě, které se přímo dotýká, jakož i osobě, která k němu dala svým návrhem podnět; usnesení soudu se oznámí též státnímu zástupci. Oznámení se děje buď vyhlášením usnesení v přítomnosti toho, jemuž je třeba usnesení oznámit, anebo doručením opisu usnesení. Usnesení, jímž bylo rozhodnuto o opravném prostředku, se dle § 137 odst. 4 trestního řádu státnímu zástupci, osobě, které se rozhodnutí přímo dotýká, a osobě, která svým návrhem dala k usnesení podnět, vždy v opise doručí.

10. Otázkou, zda lhůta k podání stížnosti proti usnesení, jímž byl zamítnut návrh na obnovu řízení, běží od vyhlášení tohoto usnesení nebo až od doručení jeho opisu, se již Ústavní soud v minulosti zabýval a dospěl k závěru, že rozhodným okamžikem je datum doručení usnesení.

11. Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůraznil, že pokud je stěžovateli nutno ve smyslu § 137 odst. 4 trestního řádu doručit opis usnesení příslušného okresního soudu, pak jeho přítomnost při vyhlášení takového usnesení nezaložila účinky oznámení, neboť to nastalo až doručením opisu usnesení. Opačný závěr by nutil oprávněnou osobu podat stížnost proti usnesení, aniž by se mohla seznámit s jeho písemným vyhotovením, a povinnost doručit opis usnesení by se pak jevila jako samoúčelná. Bez ohledu na skutečnost, že při vyhlášení usnesení se vedle výroku sděluje i podstatná část odůvodnění (ustanovení § 128 odst. 2 trestního řádu ve spojení s ustanovením § 138 trestního řádu), je obeznámenost s písemným odůvodněním usnesení pro kvalifikované podání stížnosti klíčová. Usnesení o opravném prostředku ve smyslu ustanovení § 137 odst. 4 trestního řádu se přitom svým významem blíží rozsudku, a právě proto byla stanovena povinnost jeho opis oprávněným osobám písemně doručit; pakliže by se lhůta k podání stížnosti neodvíjela od doručení opisu usnesení, ztratilo by toto ustanovení svůj racionální smysl [viz nález sp. zn. III. ÚS 457/05 ze dne 5. 1. 2006 (N 4/40 SbNU 39), srov. taktéž nález sp. zn. III. ÚS 303/04 ze dne 10. 3. 2005 (N 52/36 SbNU 555)].

12. Z uvedených premis vyšel Ústavnísoud také např. v těchto nálezech: sp. zn. IV. ÚS 2519/07 ze dne 23. 1. 2008 (N 19/48 SbNU 205), sp. zn. I. ÚS 160/09 ze dne 2. 6. 2009 (N 128/53 SbNU 615), sp. zn. III. ÚS 389/09 ze dne 4. 3. 2010 (N 40/56 SbNU 461), sp. zn. III. ÚS 1231/11 ze dne 8. 12. 2011 (N 207/63 SbNU 413), sp. zn. III. ÚS 2310/09 ze dne 18. 10. 2012 (N 177/67 SbNU 157), sp. zn. II. ÚS 225/13 ze dne 18. 4. 2013 (N 60/69 SbNU 159), sp. zn. III. ÚS 2366/13 ze dne 20. 8. 2015 (N 149/78 SbNU 295), sp. zn. IV. ÚS 1573/15 ze dne 22. 10. 2015 (N 190/79 SbNU 155), sp. zn. III. ÚS 3265/14 ze dne 29. 10. 2015 (N 192/79 SbNU 193). Pro úplnost lze odkázat také na závěry odborné komentářové literatury (srov. Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1734-1738; Draštík, A., Fenyk, J. a kol. Trestní řád: komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer, 2017, s. 1046-1049).

13. Ze spisu Okresníhosoudu v Prachaticích pak Ústavní soud zjistil, že usnesení okresního soudu, jímž byl zamítnut návrh na povolení obnovy řízení, bylo obhájci stěžovatele doručeno prostřednictvím datové schránky dne 11. 9. 2017. Odmítl-li tedy krajský soud pro opožděnost stížnost zpracovanou obhájcem stěžovatele, která byla okresnímu soudu doručena dne 14. 9. 2017, postupoval zjevně v rozporu s výše citovanými nálezy, a závěr, že stížnost nebyla podána včas, tak nemůže obstát.

14. Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavnísoud neshledal důvod, proč by se měl od své předchozí judikatury vztahující se k této problematice jakkoliv odchylovat (i s ohledem na odůvodnění napadeného rozhodnutí a obsah vyjádření krajského soudu k ústavní stížnosti), nezbývá než na argumentaci obsaženou ve výše citovaných nálezech odkázat. Současně je třeba ve shodě s těmito nálezy konstatovat, že pokud byla stížnost proti rozhodnutí o opravném prostředku nesprávně zamítnuta jako opožděně podaná, došlo tím k porušení norem podústavního práva a k zásahu do práva stěžovatele na spravedlivý proces, které je garantováno čl. 36 odst. 1 Listiny.

15. Ze shora uvedených důvodů proto Ústavnísoud ústavní stížnosti podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., vyhověl a napadené usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích podle § 82 odst. 3 písm. a) citovaného zákona zrušil.

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru