Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 3743/14 #1Usnesení ÚS ze dne 05.03.2015

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - MS Praha
Soudce zpravodajDavid Ludvík
Typ výrokuodmítnuto pro neodstraněné vady
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2015:1.US.3743.14.1
Datum podání27.11.2014
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 3743/14 ze dne 5. 3. 2015

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatelky I. K., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2014 sp. zn. 7 To 110/2014 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 27. 11. 2014 se stěžovatelka bránila proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2014, s odkazem na předcházející usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 a navazující usnesení Nejvyššího soudu a navrhla, aby Ústavní soud napadené usnesení městského soudu zrušil a věc vrátil k novému projednání.

2. Nejvyšší soud usnesením ze dne 11. 9. 2014 sp. zn. 7 Tdo 1102/2014 odmítl dovolání stěžovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2014 pro nepřípustnost, neboť toto nesměřovalo proti rozhodnutí ve věci samé. Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. 3. 2014 zamítl stížnost stěžovatelky proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci vedené pod sp. zn. 7 T 153/2001, jímž byl podle § 283 písm. d) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zamítnut návrh stěžovatelky na povolení obnovy řízení ve věci jejího odsouzení za trestný čin úvěrového podvodu podle § 250b zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, s účinností od 1. 1. 2010 nahrazen zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

3. Výzvou ze dne 9. 12. 2014 a opakovaně výzvou ze dne 7. 1. 2015 byla stěžovatelka poučena o povinnosti být v řízení o ústavní stížnosti zastoupena advokátem, jakož i o možnosti požádat Českou advokátní komoru o určení advokáta ve smyslu § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Současně byla vyzvána k odstranění vady ve lhůtě 20 dnů a poučena, že neodstranění vady v určené lhůtě zakládá důvod pro odmítnutí ústavní stížnosti.

4. Na výzvy ze dne 9. 12. 2014 ani ze dne 7. 1. 2015 stěžovatelka v určené lhůtě ani později až do dne vydání tohoto usnesení žádným způsobem nereagovala.

5. Ústavní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nebyly splněny zákonné podmínky pro věcné (meritorní) projednání ústavní stížnosti.

6. Podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), "fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy."

7. Podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), "nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu." Podle § 63 zákona o Ústavním soudu je toto ustanovení třeba přiměřeně použít i pro řízení před Ústavním soudem.

8. Stěžovatelka nesplnila zákonnou podmínku vymezenou v § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, tedy podmínku povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem, a to přesto, že k tomu byla vyzvána výzvou ze dne 9. 12. 2014 a opakovaně výzvou ze dne 7. 1. 2015, přičemž z doručenky do vlastních rukou vztahující se k výzvě se podává, že adresát nebyl zastižen, a zásilka tak byla dne 9. 1. 2015 uložena a připravena k vyzvednutí a adresátu zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Po marném uplynutí lhůty podle § 49 odst. 4 o. s. ř. byla zásilka vrácena Ústavnímu soudu a následně vyvěšena na jeho úřední desce.

9. Výzva k doložení zastoupení advokátem tak byla považována za doručenou stěžovatelce dne 19. 1. 2015 a lhůta 20 dnů k odstranění vady ústavní stížnosti marně uplynula v pondělí dne 9. 2. 2015 (§ 57 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Stěžovatelka ovšem tuto vadu v určené lhůtě ani později až do dne vydání tohoto usnesení neodstranila.

10. Na základě výše uvedených důvodu byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu pro neodstraněné vady návrhu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. března 2015

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru