Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 361/17 #1Usnesení ÚS ze dne 09.02.2017

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Praha 6
SOUD - MS Praha
SOUD - NS
Soudce zpravodajŠimáčková Kateřina
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2017:1.US.361.17.1
Datum podání03.02.2017
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 361/17 ze dne 9. 2. 2017

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatele M. Š., zastoupeného JUDr. Stanislavem Chmurou, advokátem, se sídlem Jaselská 38, Praha 6, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 5. prosince 2011 č. j. 10 C 237/2008-98, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. ledna 2013 č. j. 23 Co 266/2012-140 a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3. dubna 2014 č. j. 21 Cdo 331/2014-166, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se žalobou ze dne 10. 9. 2007 domáhal náhrady škody proti České republice - Ministerstvu obrany za útrapy a strádání během základní vojenské služby, kterou vykonával v letech 1970-1972 a po jejímž skončení mu byla diagnostikována paranoidní schizofrenie. Od roku 2009 byl v řízení zastoupen soudem ustanoveným advokátem. Výše uvedenými rozsudky obecných soudů byla jeho žaloba zamítnuta z důvodu promlčení nároku. Stěžovatelovo dovolání bylo odmítnuto pro nepřípustnost napadeným usnesením Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2014, které bylo jeho zástupci doručeno dne 14. 4. 2014.

2. Dne 25. 7. 2016 doručil stěžovatel Obvodnímu soudu pro Prahu 6 (dále jen "obvodní soud") podání, ze kterého vyplýval jeho úmysl podat ústavní stížnost. Usnesením ze dne 4. 10. 2016 mu obvodní soud ze zdravotních důvodů ustanovil výše uvedeného advokáta jako opatrovníka pro řízení o ústavní stížnosti. Ústavní stížnost byla tímto advokátem zaslána do datové schránky obvodního soudu dne 16. 11. 2016. Tento soud ji i s příslušným spisem zaslal Ústavnímu soudu k rozhodnutí podáním ze dne 26. 1. 2017.

3. Ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lhůtu pro podání ústavní stížnosti stanoví § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu na dva měsíce od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Podle § 27 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je řízení zahájeno dnem doručení návrhu Ústavnímu soudu. Protože Ústavní soud není součástí systému obecných soudů, jeho posláním je kontrola ústavnosti a řízení před ním je řízením odděleným od řízení před obecnými soudy, je lhůta pro ústavní stížnost zachována pouze podáním návrhu Ústavnímu soudu, nikoliv jinému soudu (srov. též usnesení sp. zn. I. ÚS 1144/09 ze dne 12. 5. 2009).

4. Ústavní soud konstatuje, že v posuzované věci nejsou naplněny podmínky nezbytné k projednání ústavní stížnosti. Je zřejmé, že posledním opravným prostředkem stěžovatele bylo dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze, přičemž rozhodnutí o něm bylo stěžovatelovu zástupci doručeno dne 14. 4. 2014. Tento den byl rozhodný pro počátek běhu lhůty k podání ústavní stížnosti a je zřejmé, že v zákonem stanovené lhůtě nebyla ústavní stížnost doručena Ústavnímu soudu, ani (s ohledem na procesní povahu této lhůty) podána k poštovní přepravě na jeho adresu. Ač je to právně nevýznamné, Ústavní soud konstatuje, že i Obvodnímu soudu pro Prahu 6 byla stěžovatelova ústavní stížnost předložena po uplynutí uvedené lhůty.

5. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. února 2017

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru