Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 3360/10 #1Usnesení ÚS ze dne 19.01.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajGüttler Vojen
Typ výrokuodmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2011:1.US.3360.10.1
Datum podání28.11.2010
Napadený akt

zákon; 586/1992 Sb.; o daních z příjmů; 36/8

Ostatní dotčené předpisy

586/1992 Sb., § 36 odst.8


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 3360/10 ze dne 19. 1. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Františka Duchoně o níže specifikovaném návrhu stěžovatele M. H., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Návrhem ze dne 28. 11. 2010 se navrhovatel domáhal zrušení "navržené změny části zákona č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření, § 36 (nového) odstavce 8: Příspěvek fyzickým osobám podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření4a), na který vznikl nárok v roce 2010 a který byl poukázán stavební spořitelně po 31. prosinci 2010, podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 50 %." (navrhovatel se zjevně dopustil chyby, neboť správně se jedná o ustanovení § 36 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb. - poznamenal Ústavní soud).

Navrhovatel soudí - zjednodušeně řečeno - že zmiňované ustanovení zavádí ničím neodůvodněnou nerovnost, neboť u těch účastníků stavebního spoření, kteří svoje stavební spoření řádně ukončili v první polovině roku 2010 a byla jim státní podpora tedy již vyplacena, jsou zvýhodněni oproti těm, kterým byla smlouva o stavebním spoření ukončena později; ti budou tedy postiženi onou daní podle ustanovení § 36 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 348/2010 Sb.

II.

Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením návrhu, je povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), pro návrh na zrušení zákona.

Podle § 64 odst. 1 citovaného zákona jsou oprávněni podat návrh na zrušení zákona jen osoby v tomto ustanovení uvedené. Podle § 64 odst. 1 písm. e) tohoto zákona je oprávněn podat návrh na zrušení zákona ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona.

Ústavní stížnost podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle § 74 citovaného zákona může fyzická nebo právnická osoba spolu s ústavní stížností podat návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.

V předmětné věci se navrhovatel obrátil na Ústavní soud přímo s návrhem na zrušení zákona, aniž by byly splněny podmínky stanovené v § 64 odst. 1 písm. e) a v § 74 zákona o Ústavním soudu.

Vzhledem k tomu nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zrušení zákona podle § 43 odst. 1 písm. c) a § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

Za této situace se rovněž jevilo nadbytečným vyzývat navrhovatele k odstranění vad podání (stěžovatel nebyl řádně zastoupen, jak to vyžaduje ustanovení § 30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu), neboť ani to by konečné rozhodnutí ve věci nemohlo ovlivnit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. ledna 2011

Ivana Janů, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru