Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 3235/10 #1Usnesení ÚS ze dne 17.03.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánOBEC / OBECNÍ ÚŘAD / MAGISTRÁT - Litvínov - stavební úřad
KRAJ / KRAJSKÝ ÚŘAD - Ústecký kraj - odbor územního plánování a stavebního řádu
Soudce zpravodajGüttler Vojen
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
odmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/př... více
Věcný rejstříkSprávní řízení
EcliECLI:CZ:US:2011:1.US.3235.10.1
Datum podání12.11.2010
Napadený akt

rozhodnutí správní

zákon; 300/2008 Sb.; o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů; § 10/1, § 10/2, § 11/4, § 31/1, § 31/3

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

300/2008 Sb., § 10 odst.1, § 10 odst.2, § 11 odst.4, § 31 odst.1, § 31 odst.3

500/2004 Sb., § 94


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 3235/10 ze dne 17. 3. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Gűttlera o ústavní stížnosti stěžovatelky VTM-K, s. r. o., se sídlem Přátelství 161, 435 42 Litvínov, zastoupené Mgr. Kateřinou Mayerovou Bitterovou, advokátkou se sídlem Baarova 1594/16, 415 00 Teplice, proti rozhodnutí Městského úřadu Litvínov, stavební úřad, ze dne 19. 10. 2009, č. j. MELT 19685/2009, sp. zn. MELT 13097/2009 OSÚ, a proti rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, ze dne 5. 11. 2010, č.j. 282/UPS/2010-3, spojené s návrhem na zrušení ustanovení § 10 odst. 1 a odst. 2, § 11 odst. 4 a § 31 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Stěžovatelka se ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 12. 11. 2010, domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva podle čl. 36 odst. 1 a odst. 2, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Ústavní stížnost stěžovatelka spojila s návrhem na zrušení ustanovení § 10 odst. 1 a odst. 2, § 11 odst. 4 a § 31 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti v prvé řadě uvedla, že stavební úřad, aniž by si po zahájení správního řízení opatřil jediný důkaz či předvolal účastníka k jednání, vydal výše napadené rozhodnutí; Krajský úřad Ústeckého kraje následně odvolání stěžovatelky vůči uvedenému prvostupňovému rozhodnutí stavebního úřadu napadeným rozhodnutím ze dne 5. 11. 2010, č.j. 282/UPS/2010-3, jako opožděné zamítl.

Stěžovatelka dopisem ze dne 1. 2. 2011 (Ústavnímu soudu doručeném dne 2. 2. 2011) zaslala Ústavnímu soudu na vědomí kopii rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, ze dne 3.1. 2011, č.j. 520/UPS/2010-3, kterým krajský úřad rozhodnutí Městského úřadu Litvínov, stavební úřad, ze dne 19. 10. 2009, č. j. MELT 19685/2009, sp. zn. MELT 13097/2009 OSÚ, zrušil, neboť bylo vydáno v rozporu s právními předpisy a přezkoumávanou věc vrátil Městskému úřadu Litvínov, stavební úřad, k novému projednání.

II.

Předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. To platí včetně podmínky ustanovení § 75 odst. 1 zákona, jež vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní soud v této souvislosti odkazuje na svoji ustálenou judikaturu. Podle ní je jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jako prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, jestliže stěžovatel před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), pokud ovšem nejsou dány důvody pro přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ustanovení § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Smysl a účel této zásady reflektuje maximu, dle níž ochrana ústavnosti není, a ani z povahy věci nemůže být, pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž všech orgánů veřejné moci, zvláště i obecných soudů. Ústavní soud představuje v této souvislosti ultima ratio, institucionální mechanismus, jenž nastupuje v případě selhání všech procesních prostředků ostatních. V neposlední řadě zásada subsidiarity odráží i princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do pravomoci jiných orgánů, jejichž rozhodnutí jsou v řízení o ústavních stížnostech přezkoumávána. K tomu se Ústavní soud podrobněji vyslovil mj. v nálezu sp. zn. III. ÚS 117/2000 (In: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 19. Vydání 1. Praha : C.H. Beck 2001, str. 79).

Jak vyplývá z obsahu ústavní stížnosti a především z obsahu stěžovatelkou zaslané kopie rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, ze dne 3.1. 2011, č.j. 520/UPS/2010-3, bylo ústavní stížností napadené rozhodnutí Městského úřadu Litvínov, stavební úřad, ze dne 19. 10. 2009, č. j. MELT 19685/2009, sp. zn. MELT 13097/2009 OSÚ, pro rozpor s právními předpisy zrušeno a přezkoumávaná věc mu byla vrácena k novému projednání.

Ústavní soud za dané situace - kdy ve správní věci bude rozhodovat prvostupňový orgán, jehož rozhodnutí případně podléhá dalšímu možnému přezkumu příslušným postupem - konstatuje, že odmítnutí ústavní stížnosti, které je nutné, právo stěžovatelky na případné posouzení uvedeného rozhodnutí Ústavním soudem nenarušuje, neboť: "Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Proto Ústavní soud ústavní stížnost v části týkající se rozhodnutí Městského úřadu Litvínov, stavební úřad, ze dne 19. 10. 2009, č. j. MELT 19685/2009, sp. zn. MELT 13097/2009 OSÚ, jako návrh nepřípustný mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.].

Ústavní soud dále vychází ze skutečnosti - jak již bylo uvedeno - že Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, rozhodnutím ze dne 3. 1. 2011, č. j. 520/UPS/2010-3 (jež nabylo právní moci dne 26. 1. 2011), v přezkumném řízení podle § 94 a násl. správního řádu zrušil rozhodnutí Městského úřadu Litvínov, stavební úřad, ze dne 19. 10. 2009, č. j. MELT 19685/2009, sp. zn. MELT 13097/2009 OSÚ, a přezkoumávanou věc mu vrátil k novému projednání. Ústavní soud proto dovozuje, že nejsou nadále dány důvody ani přezkumu druhého ústavní stížností napadeného rozhodnutí (tj. rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, ze dne 5. 11. 2010, č.j. 282/UPS/2010-3), neboť příčiny, pro které bylo toto rozhodnutí stěžovatelkou napadeno, se staly - v důsledku vydání citovaného rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje v přezkumném řízení ze dne 3. 1. 2010 - bezpředmětnými.

Za tohoto stavu dospěl Ústavní soud k závěru, že napadeným rozhodnutím Krajského úřadu Ústeckého kraje k porušení základních práv nebo svobod, jichž se stěžovatelka dovolává, dojít nemohlo.

Proto Ústavní soud ustavní stížnost v části týkající se rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, ze dne 5. 11. 2010, č.j. 282/UPS/2010-3, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl [ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti se Ústavní soud nezabýval návrhem stěžovatelky na zrušení ustanovení § 10 odst. 1 a odst. 2, § 11 odst. 4 a § 31 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Jde o návrh pouze akcesorický, který sdílí právní osudy odmítnuté ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. března 2011

Ivana Janů, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru