Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 32/99Usnesení ÚS ze dne 17.03.1999Volební právo

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajPaul Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo podílet se na správě věcí veřejných /volební a hlasovací právo
Věcný rejstříkvolby/do zastupitelstev krajů
volby/do zastupitelstev obcí
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)U 24/13 SbNU 475
EcliECLI:CZ:US:1999:1.US.32.99
Datum podání21.01.1999
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

1/1993 Sb., čl. 102

2/1993 Sb., čl. 21

Ostatní dotčené předpisy

135/1982 Sb., § 3 odst.2

152/1994 Sb., § 59, § 60, § 6 odst.1


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 32/99 ze dne 17. 3. 1999

U 24/13 SbNU 475

Volební právo

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Vladimíra Klokočky a JUDr. Vladimíra Paula ve věci ústavní stížnosti navrhovatelů J. D., a T. J., obou zastoupených JUDr. J. K., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 1998, sp. zn. 25 Nc 539/98,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelé se svým návrhem domáhají zrušení výše uvedeného usnesení Krajského soudu v Brně s odůvodněním, že toto rozhodnutí porušuje jejich ústavní práva podle čl. 21 Listiny základních práv a svobod a čl. 102 odst. 1 Ústavy ČR.

Krajský soud v Brně v souvislosti s volbami do obecního zastupitelstva v obci Kuřimské Jestřabí ve dnech 13. 11. a 14. 11. 1998 rozhodl, že v obci Kuřimské Jestřabí hlasovalo zřejmě 32 občanů, jimž toto právo nepříslušelo, což mělo za následek neplatnost hlasování a tím i neplatnost voleb v obci. Soud vyšel ze stížnosti občanů na vydání osvědčení o zvolení členů zastupitelstva, opírající se o to, že dosavadní starosta obce přihlásil dne 7. 11. 1998 k trvalému pobytu v obci 32 osob, všechny v nemovitosti čp. 15, přičemž tyto osoby nikdy v obci nebydlely, a to ani před konáním voleb ani po jejich skončení. Údajně přijely pouze v den voleb a po volbě opět odjely.

Ústavní soud není další instancí v systému všeobecného soudnictví a neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí ani nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním hodnocením. Podle čl. 83 Ústavy ČR je soudním orgánem ochrany ústavnosti a tato činnost není zaměřena na eventuální porušení běžných práv fyzických nebo právnických osob, pokud nejde současně o porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR.

Ústavní soud v daném případě nezjistil, že by napadeným rozhodnutím soudu byly porušeny čl. 21 Listiny základních práv a svobod nebo čl. 102 odst. 1 Ústavy ČR a že by tak došlo k zásahu do ústavně chráněných práv obou stěžovatelů.

Krajský soud měl hlavní úkol vypořádat se se stížnostmi občanů na řádný průběh komunálních voleb ve dnech 13. a 14. listopadu 1998 v obci Kuřimské Jestřabí a tuto svou povinnost svým usnesením splnil. Dospěl k závěru, že zjištěné okolnosti nasvědčují tomu, že jediným důvodem osob, které se přihlásily dne 7. 11. 1998 k trvalému pobytu v obci, bylo získání možnosti hlasovat ve volbách do místního zastupitelstva a tím ovlivnit výsledky voleb cestou obejití zákona o volbách.

Ústavní soud proto musel konstatovat, že rozhodnutím soudu nebylo zasaženo do práv stěžovatelů, protože jim nebylo zabráněno v realizaci jejich práva volit nebo být volen ve smyslu čl. 21 Listiny základních práv a svobod nebo čl. 102 odst. 1 Ústavy ČR, protože skutečnost, že soud důvodně považoval volby za neplatné, odsunula jen realizaci aktivního i pasivního volebního práva prvního stěžovatele na den náhradních voleb, který v tomto případě stanovuje ministr vnitra, zatímco druhý stěžovatel se sám připravil o možnost realizovat své aktivní volební právo v místě svého faktického trvalého bydliště. Návrh ústavní stížnosti proto Ústavní soud nutně považoval za zjevně neopodstatněný.

Senát Ústavníhosoudu proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh ústavní stížnosti odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. března 1999JUDr. Vojen Güttler

předseda I. senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru