Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 3198/09 #1Usnesení ÚS ze dne 19.01.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Brno
SOUD - VS Olomouc
Soudce zpravodajDuchoň František
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
odmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na přístup k soudu a jeho ochranu, zákaz odepření spravedlnosti
procesní otázky řízení před Ústavním soud... více
Věcný rejstříkřízení/zastavení
poplatek/osvobození
EcliECLI:CZ:US:2011:1.US.3198.09.1
Datum podání10.12.2009
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 138, § 236, § 104 odst.2


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 3198/09 ze dne 19. 1. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky PhDr. A. Š., zastoupené JUDr. Magdou Janovcovou, advokátkou se sídlem Brno, Točná 3, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 10. 2009, čj. 24 C 102/2004 - 174, usnesení téhož soudu ze dne 9. 11. 2009, čj. 24 C 102/2004 - 176, a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 9. 2009, čj. 1 Co 196/2009 - 167, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve své ústavní stížnosti stěžovatelka navrhla zrušení shora označených rozhodnutí, vydaných v řízení o jejím návrhu na ochranu osobnosti.

Ze spisu sp. zn. 24 C 102/2004 Krajského soudu v Brně bylo zjištěno, že usnesením ze dne 30. 10. 2009 Krajský soud v Brně, jako soud prvního stupně, toto řízení zastavil, protože stěžovatelka, jako žalobkyně, nezaplatila soudní poplatek, ač byla k jeho zaplacení řádně vyzvána. Dalším usnesením, ze dne 9. 11. 2009, zmíněný soud prvního stupně nepřipustil stěžovatelkou požadovanou změnu žaloby, spočívající v požadavku, aby každému ze žalovaných byla uložena povinnost zaplatit stěžovatelce 20.000,- Kč. Konečně usnesením ze dne 29. 9. 2009, čj. 1 Co 196/2009 - 167, Vrchní soud v Olomouci potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 25. 6. 2009, čj. 24 C 102/2004 - 157, kterým stěžovatelce nepřiznal osvobození od soudního poplatku a neustanovil jí pro toto řízení zástupce.

V ústavní stížnosti stěžovatelka vylíčila dosavadní průběh zmíněného řízení a shora označená rozhodnutí považuje za jsoucí v rozporu s čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 a odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Vylíčila své výhrady vůči zmíněným rozhodnutím, které se pohybují výlučně v oblasti běžného práva a neobsahují žádnou ústavněprávní argumentaci, kromě odkazu na shora uvedené články Listiny.

Jak vyplývá z obsahu zmíněného spisu, řízení o návrhu stěžovatelky na ochranu osobnosti skončilo jeho zastavením pro nezaplacení soudního poplatku. Stěžovatelce nebylo osvobození od tohoto poplatku přiznáno z důvodů vyložených v usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 6. 2009, čj. 24 C 102/2004 - 157, a v usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 9. 2009, čj. 1 Co 196/2009 - 167. Ve spisu je založeno, na č. l. 172 - 173 podání stěžovatelky ze dne 4.listopadu 2009, označené jako dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně čj. 24 C 102/2004 - 170 (jedná se o usnesení - výzvu k zaplacení soudního poplatku ze dne 15. 10. 2009) a proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 9. 2009, čj. 1 Co 196/2009 - 167. O tomto dovolání (o kterém nemohlo být dosud rozhodnuto) se stěžovatelka ve své ústavní stížnosti nezmínila.

Ústavní stížnost je částečně nepřípustná a částečně zjevně neopodstatněná.

Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud není součástí systému obecných soudů, není nejvyšší instancí, která by přezkoumávala všechna rozhodnutí obecných soudů. V řízení o ústavní stížnosti se zkoumají jen otázky, zda nedošlo k porušení základních práv, zakotvených v ústavním pořádku České republiky, tj. zejména v Ústavě ČR a v Listině základních práv a svobod.

Ve zmíněném řízení nebylo stěžovatelce přiznáno osvobození od soudních poplatků z jasně vyložených důvodů (viz odůvodnění shora označených usnesení krajského a vrchního soudu). Stěžovatelka sice napadla usnesení Vrchního soudu ze dne 29. 9. 2009, čj. 1 Co 196/2009 - 167, dovoláním, ale jeho podání neodkládá ani právní moc takto napadeného usnesení, ani jeho vykonatelnost. V této části je tedy její ústavní stížnost podána předčasně, protože otázka osvobození od soudních poplatků není dosud definitivně vyřešena.

Za situace, kdy stěžovatelce osvobození od soudního poplatku nebylo přiznáno, byla usnesením Krajského soudu ze dne 15. října 2009 vyzvána k jeho zaplacení. Této výzvě nevyhověla a napadla ji dovoláním. Vzhledem k právním důsledkům dovolání, které neodkládá vykonatelnost jím napadeného rozhodnutí, Krajský soud rozhodl správně, pokud řízení ve věci zastavil pro nezaplacení soudního poplatku.

Soudní řízení má svá procesní pravidla, která musí každý účastník tohoto řízení respektovat. Pokud tato pravidla nerespektuje a stihnou jej (pro něj nepříznivé) důsledky nerespektování zmíněných procesních pravidel, nemůže se domáhat nápravy prostřednictvím ústavní stížnosti.

Ve věci tedy nebylo zjištěno žádné porušení základních práv stěžovatelky, proto nezbylo než její ústavní stížnost odmítnout, částečně jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s ustanovením § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavnímsoudu, a částečně jako zjevně neopodstatněnou podle § 43 odst. 2 písm. a) téhož zákona.

V Brně dne 19. ledna 2011

Ivana Janů, v. r.

předsedkyně I. senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru