Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 3158/11 #1Nález ÚS ze dne 28.03.2012Porušení práva být slyšen a vyjádřit se k věci v důsledku doručování soudních písemností na nesprávnou adresu

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Rokycany
Soudce zpravodajDuchoň František
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /právo být slyšen, vyjádřit se k věci
Věcný rejstříkPlatební rozkaz
soud/stížnost na postup soudu
doručování/neúčinnost doručení
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 63/64 SbNU 731
EcliECLI:CZ:US:2012:1.US.3158.11.1
Datum vyhlášení03.05.2012
Datum podání20.10.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 38 odst.2

209/1992 Sb./Sb.m.s., #0 čl. 6 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 46b odst.1 písm.a, § 114b odst.1, § 114b odst.5, § 173 odst.2


přidejte vlastní popisek

Analytická právní věta


Neumožní-li soud účastníku řízení v důsledku doručování písemností na nesprávnou adresu vyjádřit se k věci a hájit svá práva, poruší tím právo být slyšen ve smyslu článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Právo účastníka řízení vyjádřit se ve své věci se zejména uplatní v řízení v tzv. bagatelních věcech, kde neexistence opravných prostředků účastníkům řízení značně ztěžuje hájení jejich práv.

Návrh a řízení před Ústavním soudem

Na návrh stěžovatele Z. R. zrušil I. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 28. 3. 2012 v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozsudek Okresního soudu v Rokycanech č. j. 9 EC 336/2011-20 ze dne 24. 8. 2011 pro rozpor s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Narativní část

Stěžovatel byl žalován o zaplacení částky 366 Kč s příslušenstvím. Jelikož žalobce podal žalobu u místně nepříslušného Okresního soudu Plzeň-město (v návrhu byla uvedena dřívější adresa stěžovatelova trvalého pobytu), zaslal ji tento Okresnímu soudu v Rokycanech s upozorněním na změnu adresy stěžovatelova trvalého pobytu. Okresní soud ve věci vydal platební rozkaz, který se nepodařilo stěžovateli doručit, neboť jej soud zaslal na neexistující adresu. O chybě v adrese stěžovatele okresní soud vyrozuměla pošta, jež zásilku vrátila zpět; okresní soud nato platební rozkaz zrušil pro nemožnost doručit jej stěžovateli a stěžovatele vyzval, aby se vyjádřil k podané žalobě a alternativě rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání. Předmětnou výzvu okresní soud opět doručoval na neexistující adresu stěžovatele, o čemž byl znovu vyrozuměn poštou při vrácení zásilky. Následně okresní soud vydal ústavní stížnosti napadený rozsudek, v němž stěžovateli uložil zaplacení žalované částky s příslušenstvím a v jehož odůvodnění mj. uvedl, že stěžovatel dal svým postojem najevo, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětný rozsudek okresní soud opětovně doručoval na neexistující adresu stěžovatele, odkud byl poštou přesměrován na stěžovatelovu podací adresu, kde si jej stěžovatel také vyzvedl. Podle stěžovatele postupem okresního soudu došlo k porušení jeho práva být slyšen a práva na projednání věci v jeho přítomnosti.

Odůvodnění nálezu Ústavního soudu

Ústavní soud shledal stížnost důvodnou. Podle jeho názoru pracovníci okresního soudu postupovali ve věci povrchně a mechanicky, neboť ačkoliv měl soud k dispozici správnou adresu stěžovatele (a to od té doby, co mu byl spis postoupen Okresním soudem Plzeň-město), opakovaně se dopustil chyb v doručování. Tím, že stěžovateli nebyly výzvy a rozhodnutí soudu řádně doručeny, mu bylo znemožněno vyjádřit se k podané žalobě a uplatnit svá práva. Ústavní soud připomněl, že princip spravedlivého procesu, podle něhož je třeba umožnit slyšení i druhé straně, je nutno respektovat i v řízeních v tzv. bagatelních věcech, a to mj. i proto, že proti rozhodnutím v takových věcech není přípustný opravný prostředek. Nerespektováním uvedeného principu porušil okresní soud stěžovatelova práva garantovaná čl. 38 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy, a proto byl jeho rozsudek zrušen.

Soudcem zpravodajem v dané věci byla Ivana Janů. Žádný soudce neuplatnil odlišné stanovisko.

I.ÚS 3158/11 ze dne 28. 3. 2012

N 63/64 SbNU 731

Porušení práva být slyšen a vyjádřit se k věci v důsledku doručování soudních písemností na nesprávnou adresu

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) - ze dne 28. března 2012 sp. zn. I. ÚS 3158/11 ve věci ústavní stížnosti Z. R. proti rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 24. 8. 2011 č. j. 9 EC 336/2011-20, kterým byla stěžovateli uložena povinnost zaplatit žalobkyni peněžitou částku s příslušenstvím a náklady řízení.

Výrok

I. Rozsudkem Okresního soudu v Rokycanech ze dne 24. 8. 2011 č. j. 9 EC 336/2011-20 bylo porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

II. Rozsudek uvedený pod bodem I se proto ruší.

Odůvodnění:

Včasnou ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Okresního soudu v Rokycanech, kterým mu byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, částku 366 Kč s úrokem z prodlení a na náhradě nákladů řízení dalších 6 420 Kč.

V ústavní stížnosti vylíčil průběh řízení proti němu vedenému tak, jak jej zjistil ze spisu Okresního soudu v Rokycanech sp. zn. 9 EC 336/2011. Usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 27. 4. 2011 č. j. 38 EC 44/2011-7 byl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu na zaplacení 366 Kč s příslušenstvím delegován Okresnímu soudu v Rokycanech, protože v návrhu byla uvedena dřívější adresa pobytu stěžovatele (P.), zatímco z centrální evidence obyvatel vyplývá, že stěžovatel má již od 6. 10. 2008 trvalý pobyt na adrese Z. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno bez problémů na tuto adresu jeho trvalého pobytu.

Poté Okresní soud v Rokycanech (dále též jen "okresní soud") vydal dne 3. 6. 2011 platební rozkaz č. j. 9 EC 336/2011-14, který se nepodařilo stěžovateli doručit, neboť jej zaslal na neexistující adresu (K.), namísto správné adresy jeho trvalého pobytu, tj. Z.

O této skutečnosti byl okresní soud vyrozuměn poštou ve Vlašimi, která soudní zásilku s uvedením "neexistence adresy" zaslala soudu zpět. Ten místo řádného doručení platebního rozkazu na správnou adresu stěžovatele platební rozkaz zrušil s odůvodněním, že se jej nepodařilo stěžovateli doručit (usnesení ze dne 20. 6. 2011 č. j. 9 EC 336/2011-16).

Usnesením ze dne 20. 6. 2011 č. j. 9 EC 336/2011-17 vyzval okresní soud stěžovatele, aby se vyjádřil k podané žalobě a dále aby sdělil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání. Toto usnesení soud opětovně zaslal stěžovateli na zmíněnou "neexistující adresu". Pošta ve Vlašimi opět tuto zásilku vrátila soudu, na obálce přeškrtla nesprávně uvedenou adresu a na druhé straně obálky uvedla, že se jedná o neexistující adresu a že zásilku z tohoto důvodu již vrací podruhé. Okresní soud toto sdělení nevzal na vědomí, své pochybení nijak nenapravil a místo toho uzavřel, že doručení bylo v pořádku, a že tedy stěžovatel i žalobce dali najevo, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání.

Následně okresní soud vydal touto ústavní stížností napadený rozsudek, který opět odeslal na zmíněnou neexistující adresu stěžovatele. Zásilka obsahující tento rozsudek byla poštou v Rokycanech přesměrována na podací poštu stěžovatele T., kde si jej stěžovatel vyzvedl dne 29. 9. 2011.

V důsledku shora vylíčeného pochybení Okresního soudu v Rokycanech byl vydán rozsudek, proti kterému není možno podat žádný opravný prostředek. K jeho vydání došlo v řízení bez vědomí stěžovatele, který s nárokem žalobce nesouhlasí a nemohl se v uvedeném řízení nijak bránit. Navíc je tento rozsudek již exekučním titulem. Stěžovatel si je vědom, že se jedná o spor o zaplacení bagatelní částky, ale vyjádřil přesvědčení, že zásah Ústavního soudu je zde zcela oprávněný, protože se v jeho případě jedná o rozhodnutí, které bylo vydáno po extrémních a opakovaných pochybeních Okresního soudu v Rokycanech.

Závěrem stěžovatel poukázal na to, že jeho správná adresa byla zjištěna z centrálního registru již Okresním soudem Plzeň-město a uvedena zmíněným soudem v odůvodnění usnesení o delegaci věci Okresnímu soudu v Rokycanech, které bylo stěžovateli bez problémů doručeno. Okresní soud v Rokycanech, i přes dvojí upozornění pošty ve Vlašimi, která mu vracela nedoručitelné zásilky směřující na neexistující adresu stěžovatele, tato upozornění bez povšimnutí přešel, nezjednal nápravu, a dokonce považoval takové doručení za řádné. To nakonec vyústilo ve vydání napadeného rozsudku, který byl opět okresním soudem zaslán na neexistující adresu stěžovatele.

V uvedeném jednání soudu spatřuje stěžovatel prvky libovůle a zásadní nedbalosti, která vyústila ve skutečnost, že věc byla projednána a rozhodnuta bez jeho vědomí a v jeho nepřítomnosti. Stěžovatel je přesvědčen, že napadeným rozsudkem byla porušena jeho základní práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Podle § 42 odst. 4 zákona o Ústavnímsoudu, ve znění pozdějších předpisů, si Ústavní soud vyžádal vyjádření Okresního soudu v Rokycanech jako účastníka řízení. Ten v podstatě zrekapituloval proces doručování stěžovateli s tím, že uvedl konkrétní postupy a jména soudních úředníků a vyšších soudních úředníků, kteří doručování na nesprávnou adresu stěžovatele realizovali.

Ústavní stížnost je důvodná. Průběh jednání shora vylíčený stěžovatelem odpovídá textu připojených rozhodnutí, tj. usnesení Okresníhosoudu Plzeň-město ze dne 27. 4. 2011 č. j. 38 EC 44/2011-7, usnesení Okresního soudu v Rokycanech ze dne 20. 6. 2011 č. j. 9 EC 336/2011-17 a konečně i rozsudku téhož soudu ze dne 24. 8. 2011 č. j. 9 EC 336/2011-20 napadeného touto ústavní stížností.

V předmětné věci se jedná o zásadní pochybení pracovníků Okresníhosoudu v Rokycanech, kteří ve zkoumané věci postupovali poněkud povrchně a mechanicky. V daném případě měl soud k dispozici správnou adresu stěžovatele uvedenou ve spise od okamžiku, kdy mu byl spis postoupen, přesto se opakovaně dopustil zmíněných chyb v doručování. Pokud tedy Okresní soud v Rokycanech stěžovateli řádně nedoručil (v důsledku pochybení shora vylíčených) usnesení ze dne 20. 6. 2011 č. j. 9 EC 336/2011-17, znemožnil mu vyjádřit se k podané žalobě a uplatnit svá práva. Porušil tím prastarý princip spravedlivého procesu, vyjadřovaný slovy: "slyšena budiž i druhá strana". Tento základní princip spravedlivého procesu, vyjádřený mj. v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, je nutno respektovat vždy, tedy i u tzv. bagatelních věcí. Zde zejména proto, že obrana proti takto nedbale vydanému rozhodnutí je následně poměrně pracná a obtížná.

Na základě výše uvedených důvodů Ústavnísoud stěžovateli vyhověl a podle § 82 odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zrušil ve výroku I tohoto nálezu označený rozsudek Okresního soudu v Rokycanech pro porušení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Rozhodl tak bez ústního jednání, protože účastníci řízení souhlasili s upuštěním od ústního jednání podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru