Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 3133/20 #2Usnesení ÚS ze dne 15.12.2020

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NS
Soudce zpravodajLichovník Tomáš
Typ výrokuzastaveno
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2020:1.US.3133.20.2
Datum podání05.11.2020
Napadený akt

rozhodnutí soudu

zákon; 6/2002 Sb.; o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích); § 20/2

Ostatní dotčené předpisy

6/2002 Sb., § 20


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 3133/20 ze dne 15. 12. 2020

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce Jaromíra Jirsy a soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti Libuše Lienerové, zemřelé dne 28. 11. 2020, zastoupené Václavem Hochmannem, advokátem se sídlem Rašínova 68/3, 760 01 Zlín, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 32 Nd 467/2020-268 ze dne 27. 10. 2020 ve spojení s návrhem na zrušení ustanovení § 20 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), v platném znění, takto:

Usnesení Ústavního soudu č. j. I. ÚS 3133/20-17 ze dne 30. 11. 2020 se ruší a řízení o ústavní stížnosti se zastavuje.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo dojít zejména k porušení čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod. Spolu s tím se domáhala zrušení § 20 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), v platném znění.

O ústavní stížnosti rozhodl Ústavní soud ve výroku označeným usnesením, jímž ústavní stížnost odmítl dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. Toto rozhodnutí bylo právnímu zástupci stěžovatelky doručeno dne 1. 12. 2020 a stalo se týmž dnem vykonatelným. Dne 3. 12. 2020 právní zástupce stěžovatelky Ústavnímu soudu sdělil, že stěžovatelka dne 28. 11. 2020 zemřela. Tuto informaci Ústavní soud následně ověřil z informačního systému evidence obyvatel, v němž je uvedeno totéž datum úmrtí stěžovatelky.

Podle ustanovení § 107 odst. 1 a 5 občanského soudního řádu ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu platí, že ztratí-li stěžovatel po zahájení řízení o ústavní stížnosti způsobilost být jeho účastníkem dříve, než bylo pravomocně skončeno, a neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, Ústavní soud řízení zastaví. Z výše uvedeného je zřejmé, že stěžovatelka zemřela, a tím i pozbyla způsobilost být účastníkem řízení o ústavní stížnosti ještě před vydáním rozhodnutí o ní. Jelikož v tomto případě povaha věci (otázka náhrady za nemajetkovou újmu, resp. rozhodování Nejvyššího soudu o stěžovatelčině námitce podjatosti) neumožňuje v řízení pokračovat, Ústavní soud podle citovaných zákonných ustanovení řízení o ústavní stížnosti zastavil. Současně musel přistoupit ke zrušení usnesení, jímž byla ústavní stížnost odmítnuta, neboť v době jeho vydání nebyly splněny zákonné podmínky pro přijetí takového rozhodnutí.

Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud zrušil rozhodnutí o ústavní stížnosti a řízení o ní dle § 107 odst. 5 občanského soudního řádu ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu zastavil.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. prosince 2020

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru