Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 3118/19 #2Usnesení ÚS ze dne 11.02.2020

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO - nezletilý
Dotčený orgánPOLICIE - Obvodní ředitelství Policie Praha IV, Služby kriminální policie a vyšetřování - 2. oddělení odboru obecné kriminality
Soudce zpravodajLichovník Tomáš
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na účinné vyšetřování
Věcný rejstříktrestní stíhání/zahájení
Poškozený
spis/nahlížení do spisu
EcliECLI:CZ:US:2020:1.US.3118.19.2
Datum podání25.09.2019
Napadený akt

jiný zásah orgánu veřejné moci

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 39, čl. 40 odst.1, čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 65 odst.1, § 2 odst.15, § 46


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 3118/19 ze dne 11. 2. 2020

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti nezletilého Jiřího B. a nezletilého Pavla B. (jedná se o pseudonymy), zastoupených Tomášem B. (jedná se o pseudonym), advokátem, a stěžovatele advokáta Tomáše B., jíž se domáhali vyslovení toho, že vyrozuměním Obvodního ředitelství policie Praha IV, Služby kriminální policie a vyšetřování 2. oddělení odboru obecné kriminality ze dne 12. 8. 2019, č. j. KRPA-266024-2/TČ-2019-001472, a odpovědí Policie ČR Obvodního ředitelství policie Praha IV, Služby kriminální policie a vyšetřování 6. oddělení obecné kriminality ze dne 14. 8. 2019, č. j. KRPA-114655-26/TČ-2019-001476, bylo porušeno jejich právo na účinné vyšetřování, dále se stěžovatelé domáhali vyslovení zákazu Policii ČR, aby v porušování práv stěžovatelů pokračovala a uložení povinnosti Policii ČR, aby ve věci stěžovatelů jednala neprodleně, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 25. 9. 2019 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti nezletilého Jiřího B., jež byl zaevidován pod sp. zn. I. ÚS 3118/19, téhož dne byl Ústavnímu soudu doručen návrh ústavní stížnost Tomáše B., jež byl zaevidován pod sp. zn. I. ÚS 3119/19 a stejně tak mu byl doručen návrh ústavní stížnosti nezletilého Pavla B. ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Usnesením Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3118/19 ze dne 28. 1. 2020 bylo rozhodnuto o spojení shora uvedených ústavních stížností s tím, že budou projednány pod sp. zn. I. ÚS 3118/19.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

II.

Stěžovatelé v ústavní stížnosti uvedli, že v jejich věci je Policií ČR vedeno trestní řízení pro podezření z trestných činů vystavení nepravdivé lékařské zprávy, vydírání, útisku, omezení osobní svobody, poškozování cizích práv, ohrožení výchovy dítěte, podvodu, nadržování a zasahování do nezávislosti soudu, a to ze strany třetích osob. Trestní řízení bylo zahájeno dne 14. 2. 2019. Věc je aktuálně vedena Policií ČR pod sp. zn. KRPA 114655/TČ 2019 (SKPV Praha 4,6), která navazuje na KRPA 417310/ČJ-2018 (MO PCR Praha 10). Stěžovatelé opakovaně žádali o nahlédnutí do spisu, a to podáním ze dne 8. 8. 2019, 9. 8. 2019, 12. 8. 2019 a 15. 8. 2019, stejně tak jako o poskytnutí ochrany ze strany Policie ČR. Uvedené žádosti byly Policií ČR odmítnuty dne 13. 8. 2019 a dne 14. 8. 2019 s tím, že stěžovatelé nejsou v prošetřované věci poškozenými ani ohroženými. Konkrétně jim bylo dáno na vědomí vyrozuměním Obvodního ředitelství Policie Praha IV, Služby kriminální policie a vyšetřování 2. oddělení odboru obecné kriminality ze dne 12. 8. 2019, č. j. KRPA-266024-2/TČ-2019-001472, že policejní orgán umožní nahlédnout do spisu dle svého uvážení a dle svých možností. Následně jim byla zaslána Policií ČR Obvodního ředitelství policie Praha IV, Služby kriminální policie a vyšetřování 6. oddělení obecné kriminality ze dne 14. 8. 2019, č. j. KRPA-114655-26/TČ-2019-001476, odpověď stran nahlížení do spisu, že na toto nemají právo, neboť se nachází v pozici oznamovatele a nejsou stranou trestního řízení. Stěžovatelé se oproti tomu vnímají jako oběti trestné činnosti - poškození.

Nezletilí orgánům činným v trestním řízení prostřednictvím svého otce tvrdili a dokládali, že jsou dlouhodobě úmyslně podrobováni špatnému způsobu zacházení, kdy je s nimi záměrně a cíleně po několik hodin denně zacházeno jako s pouhou věcí, s cílem odstranit jejich údajné vady neodpovídající vývojovým normám. Za tím účelem byli nezletilí vyloučeni z dosavadního obvyklého způsobu rodinného života. U obou nezletilých byla za tím účelem omezena osobní svoboda a styk s druhým rodičem. Nezletilí stěžovatelé popsali, že v důsledku blíže nespecifikovaného jednání mohou být ohroženi celoživotními následky v podobě vážné poruchy na zdraví. Z toho důvodu se nezletilí stěžovatelé domáhali nahlédnutí do trestního spisu, aby se ujistili, že postup orgánů činných v trestním řízení lze považovat za efektivní. Zletilý stěžovatel měl pak tyto skutečnosti tvrdit a dokládat v souvislosti s nezletilými stěžovateli.

Obsahem práva na účinné vyšetřování je právo na vynaložení kvalifikovaného úsilí ze strany orgánů činných v trestním řízení, na bránění dalšímu ohrožení trestnou činností, nebo bránění pokračování v trestné činnosti, anebo objasnění podezření ze spáchání trestného činu, a na informace o vyšetřování. Stěžovatelé mají za to, že jim v průběhu trestního řízení bylo odepřeno právo na informace o vyšetřování a tím i právo na účinné vyšetřování, které jim zjevně náleželo bez dalšího. Stěžovatelé jsou toho názoru, že nepřipuštěním nahlédnutí do spisu jim bylo zasaženo do jejich základních práv, jež jsou jim garantována Listinou základních práv a svobod.

III.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

V projednávaném případě směřují stěžovatelé svoji ústavní stížnost proti postupu Policie ČR, která stěžovatelům neumožnila nahlédnutí do spisu, čímž jim měla zasáhnout do jejich práva na účinné vyšetřování.

Stěžovatelé předložili Ústavnímu soudu přípis Obvodního ředitelství Policie Praha IV, Služby kriminální policie a vyšetřování 2. oddělení odboru obecné kriminality ze dne 12. 8. 2019, č. j. KRPA-266024-2/TČ-2019-001472, jímž je jim sdělováno, které oddělení vede zájmový spis a na něž se tedy mají obrátit, chtějí-li do spisu nahlížet. I přesto, že v závěru jsou stěžovatelé poučeni o tom, že jim příslušný orgán umožní nahlédnout na spisu dle svého uvážení a dle svých možností a nikoliv na základě stěžovateli stanovené lhůty, nelze toto považovat za odepření práva na nahlédnutí do spisu. Důvodem je ta skutečnost, že nemá-li příslušný orgán spis k dispozici, nemůže se dopustit ani vytýkaného pochybení.

Pokud stěžovatelé brojí proti odpovědi Policie ČR Obvodního ředitelství policie Praha IV, Služby kriminální policie a vyšetřování 6. oddělení obecné kriminality ze dne 14. 8. 2019, č. j. KRPA-114655-26/TČ-2019-001476, nutno uvést, že z této nevyplývá, že by stěžovatelům svědčila práva dle § 65 odst. 1 tr. ř., t. j. že by se jednalo o osoby obviněné, poškozené či na trestním řízení zúčastněné. Z přípisu vyplývá, že orgány činné v trestním řízení považují stěžovatele "pouze" za oznamovatele a tudíž jim nelze přiznat práva vyplývající z § 65 odst. 1 tr. ř., a to navzdory tomu, že se stěžovatelé sami za poškozené označují.

Ústavní soud ustáleně zastává názor, že z čl. 39 a čl. 40 odst. 1 Listiny lze dovodit charakteristický znak moderního právního státu, podle kterého vymezení trestného činu, stíhání pachatele a jeho potrestání je věcí vztahu mezi státem a pachatelem trestného činu. Stát svými orgány rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda a kým byl trestný čin spáchán. To znamená, že jsou to právě orgány činné v trestním řízení, kdo rozhoduje o tom, v jakém postavení, se který subjekt během prověřování či vyšetřování nachází. Z výše uvedeného plyne, že není dáno ústavně zaručené subjektivní právo fyzické či právnické osoby na to, aby jiná osoba byla trestně stíhána, respektive, aby určité jednání bylo kvalifikováno jako trestný čin. Pokud se tak stane, není vyloučeno, že bude stěžovatelům přiznáno postavení osob poškozených. O tomto by však měli být poučeni v souladu s ustanovením § 2 odst. 15 tr. ř. nebo § 46 tr. ř.

Z výše vyložených důvodů Ústavní soud předmětnou ústavní stížnost odmítl v souladu s ustanovením § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. února 2020

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru