Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 3097/14 #1Usnesení ÚS ze dne 27.04.2015

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Ostrava
SOUD - OS Šumperk
Soudce zpravodajDavid Ludvík
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkDobré mravy
Výživné
manžel
EcliECLI:CZ:US:2015:1.US.3097.14.1
Datum podání21.09.2014
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

89/2012 Sb., § 2 odst.3, § 697 odst.1, § 697 odst.2, § 913 odst.1, § 913 odst.2

94/1963 Sb., § 91 odst.1, § 91 odst.2


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 3097/14 ze dne 27. 4. 2015

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelky RNDr. Jany Arbeitové, zastoupené JUDr. Petrou Vons Janulkovou, advokátkou se sídlem Olomouc, Horní lán 1328/6, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 25. 6. 2014 č. j. 70 Co 140/2014-346 a proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 20. 12. 2013 č. j. 9 C 137/2012-248, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci a obsah ústavní stížnosti

1. Včas a řádně podanou ústavní stížností se stěžovatelka pro tvrzený zásah do ústavně zaručených práv - práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, práva na rovnost účastníků řízení, garantovaného čl. 37 odst. 3 Listiny, a práva na zachování lidské důstojnosti podle čl. 10 odst. 1 Listiny - domáhala zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů (výroku II. a části výroku III. rozsudku odvolacího soudu, a v tomto rozsahu i rozhodnutí soudu prvního stupně).

2. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 25. 6. 2014 č. j. 70 Co 140/2014-346 byl (k odvolání stěžovatelky) ve věci samé výrokem II. potvrzen rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 20. 12. 2013 č. j. 9 C 137/2012-248, kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatelky o zvýšení výživného manželky, a výrokem III. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Obecnými soudy bylo konstatováno, že pro zvýšení výživného manželky (stěžovatelky) není opodstatněný důvod, neboť nedošlo k podstatné změně majetkových poměrů účastníků.

3. V ústavní stížnosti stěžovatelka namítala nedostatky rozhodnutí obecných soudů, pokud jde o právní i skutkový základ věci. Bylo argumentováno (mj.) tím, že rozhodování o nároku na zvýšení výživného manželky vycházelo z nesprávného výkladu hmotného práva [právních norem zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o rodině"), a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník")]. Stěžovatelka vyslovila přesvědčení, že právní závěr obecných soudů o porušení dobrých mravů výkonem práva na zvýšení výživného není ústavně konformní. Soudy nebylo provedeno ani dostatečné dokazování k prokázání majetkových poměrů účastníků. Stěžovatelkou bylo rovněž zdůrazněno porušení spravedlivého procesu v souvislosti s nevyužitím postupu podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, o nepřiznání náhrady nákladů řízení odvolacím soudem (v rámci rozhodování o nákladech odvolacího řízení).

II.

Právní posouzení

4. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není součástí soustavy obecných soudů, a proto není povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Samotný postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad podústavního práva i jeho aplikace náleží obecným soudům. K zásahu do činnosti orgánů veřejné moci je Ústavní soud oprávněn pouze tehdy, pokud svými rozhodnutími porušily ústavně zaručená práva či svobody účastníka řízení. Rozměru zásahu do základních práv nebo svobod ovšem dosahuje jen taková interpretace a aplikace práva, jež se ocitla ve výrazném rozporu s principy spravedlnosti.

5. Lze zdůraznit, že v záležitostech upravených zákonem o rodině (nyní v části druhé občanského zákoníku) přistupuje Ústavní soud k přezkumu soudních rozhodnutí zvláště restriktivně. Důvodem je skutečnost, že v rodinněprávních věcech je třeba upřednostnit princip právní jistoty, jak vyvěrá z příslušných ustanovení ústavního pořádku, před ochranou základních práv jednotlivce. Celkový prostor pro kasační zásah Ústavního soudu je tak v řečených případech poměrně zúžen, v důsledku čehož se jeho přezkumná pravomoc koncentruje jen na posouzení toho, zda se v případě napadeného rozhodnutí nejedná o extrémní vybočení z mezí ústavnosti, kterým je negováno právo účastníka řízení na spravedlivý proces. K protiústavnímu postupu však v předmětné věci nedošlo. Ústavní soud konstatuje, že obecné soudy rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zvýšení výživného manželky dostatečně odůvodnily, přičemž při řešení otázky vyživovací povinnosti se řádně zabývaly příjmy stěžovatelky i jejího manžela a majetkovými poměry účastníků celkově.

6. Rozhodnutí obecných soudů byla odůvodněna ústavně konformním způsobem. Porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky Ústavním soudem shledáno nebylo, a proto byla ústavní stížnost mimo ústní jednání podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. dubna 2015

Ludvík David, v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru