Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 3014/20 #1Usnesení ÚS ze dne 18.11.2020

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Havlíčkův Brod
Soudce zpravodajSládeček Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
odmítnuto pro nepříslušnost
Předmět řízení
Věcný rejstříkstyk rodičů s nezletilými dětmi
Odvolání
opravný prostředek - řádný
EcliECLI:CZ:US:2020:1.US.3014.20.1
Datum podání26.10.2020
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

89/2012 Sb., § 927

99/1963 Sb., § 201


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 3014/20 ze dne 18. 11. 2020

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl o návrhu Z. D., takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka ve svém podání doručeném Ústavnímu soudu dne 26. 10. 2020 uvádí, že se jako prarodič obrátila na Městskou část Prahu 10 s dotazem, zda byla jejím vnukům zřízena opatrovnická rada a dále, že se chtěla v případě, že by tomu tak bylo, stát jejím členem. Bylo jí sděleno, že na tuto informaci nemá nárok a bylo zahájeno správní řízení. Požaduje zrušení usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě o jmenování opatrovníka a zrušení zákonů, které umožňují takovéto rozhodnutí. Dále požaduje, aby Ústavní soud zjistil, zda byla na základě tohoto usnesení zřízena opatrovnická rada, a pokud ano, aby soud tuto opatrovnickou radu a všechna její rozhodnutí zrušil jako neplatná.

Z obsahu přiloženého usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 24. 11. 2017 č. j 0 P 29/2017-253 se podává, že v řízení o úpravu styku nezletilých dětí s prarodiči a o vydání předběžného opatření ohledně úpravy styku nezletilých dětí s prarodiči byl nezletilým vnukům navrhovatelky jako opatrovník ustanoven Úřad městské části Praha 10. Proti uvedenému usnesení bylo možné podat odvolání.

Z obsahu přiloženého usnesení Úřadu městské části Praha 10 č. j. 10P10-101584/2020 ze dne 14. 10. 2020 se podává, že nebylo vyhověno žádosti navrhovatelky o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zda byla zřízena opatrovnická rada ve prospěch vnuků žadatelky. Navrhovatelka uvádí, že proti tomuto rozhodnutí podala odvolání.

Ústavní soud posoudil podání navrhovatelky a dospěl k závěru, že se jedná o návrh z části nepřípustný a z části o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, a proto jej odmítl.

Podle ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4). V citovaných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je tedy krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím až tehdy, když náprava před ostatními orgány veřejné moci již není (standardním postupem) možná. Pojem "vyčerpání" ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu přitom znamená nejen uplatnění příslušného procesního prostředku, nýbrž i dosažení rozhodnutí ve věci. Pakliže je přípustný opravný prostředek následně řádně podán, je nezbytné napadnout ústavní stížností také na jeho základě vydané rozhodnutí.

V projednávané věci je evidentní, že navrhovatelka příslušný opravný prostředek proti usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 24. 11. 2017 nevyčerpala, event. na jeho základě vydané rozhodnutí včas podanou ústavní stížností nenapadla. Řízení vedené u Úřadu městské části Praha 10 č. j. 10 P10-101584/2020 pak dosud nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím. Ústavní stížnost směřující proti těmto rozhodnutím je tak třeba hodnotit jako nepřípustnou.

Pokud jde o další shora uvedené požadavky navrhovatelky, jedná se o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Kompetence Ústavního soudu jsou totiž jednoznačně vymezeny v Ústavě (čl. 2 odst. 2 a čl. 83) a v zákoně o Ústavním soudu (§ 82 odst. 3) a nelze je nad tento rámec nepřípustně rozšiřovat.

Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení návrh odmítl zčásti jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu a zčásti jako návrh, k jehož projednání není příslušný podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu, a to aniž by s ohledem na uvedené vyzýval navrhovatelku k odstranění vad návrhu, neboť ani jejich odstranění by nemohlo vést k jeho projednatelnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. listopadu 2020

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru