Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 295/02Usnesení ÚS ze dne 30.09.2003

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajDuchoň František
Typ výrokuzastaveno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení /žádný trestný čin a trest bez (předchozího) zákona
právo na soudní a jinou právní o... více
Věcný rejstříkTrestný čin
EcliECLI:CZ:US:2003:1.US.295.02
Datum podání24.05.2002
Napadený akt

rozhodnutí jiné

rozhodnutí jiné

Ostatní dotčené předpisy

140/1961 Sb., § 152

141/1961 Sb., § 134, § 160

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 8 odst.2


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 295/02 ze dne 30. 9. 2003

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Duchoně a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Elišky Wagnerové, ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. E. S., zastoupeného JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, advokátem se sídlem Praha 8, Křižíkova 16, proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Nymburce ze dne 11. 4. 2002, sp. zn. 1 Zt 156/2002, a usnesení Policie ČR, služby kriminální policie a vyšetřování, odd. hospodářské kriminality, Okresního ředitelství v Nymburce ze dne 7. 3. 2002, ČTS: ORNB-66/OHK-Mz-2002, takto:

Řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 24. 5. 2002, se Ing. E. S. (dále jen "stěžovatel") domáhal zrušení shora označených usnesení z důvodu porušení jeho práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 8 odst. 2 Listiny a čl. 2 odst. 3 Listiny.

Napadeným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Nymburce (dále jen "OSZ") byla zamítnuta stížnost stěžovatele proti usnesení Policie ČR, služby kriminální policie a vyšetřování v Nymburce, kterým bylo zahájeno trestní stíhání proti stěžovateli, pro trestný čin porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 152 odst. 1 trestního zákona (dále jen "TrZ").

Dne 16. 4. 2003 bylo Ústavnímu soudu doručeno usnesení státního zástupce OSZ v Nymburce ze dne 24. 3. 2003, sp. zn. 1 Zt 103/2003, jímž bylo trestní stíhání stěžovatele zastaveno, neboť stěžovatel dne 28. 2. 2003 zemřel. Tato skutečnost je rovněž patrna ze zaslaného úmrtního listu.

Podle ustanovení § 275 trestního řádu, upravujícího řízení o stížnosti pro porušení zákona, "byl-li zákon porušen v neprospěch obviněného, nepřekáží jeho smrt provedení řízení na podkladě stížnosti pro porušení zákona; trestní stíhání nelze tu zastavit proto, že obviněný zemřel". Citované ustanovení nelze analogicky aplikovat v řízení před Ústavním soudem, neboť tomu brání ustanovení § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), podle něhož "pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení". Zákon o Ústavním soudu neupravuje překážky postupu řízení, proto je v daném případě na místě použít příslušná ustanovení občanského soudního řádu (dále jen "OSŘ").

Podle § 7 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen "ObčZ") ztratí fyzická osoba způsobilost být účastníkem řízení svou smrtí. Ztratí-li účastník způsobilost být účastníkem řízení dříve, než bylo řízení pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda má řízení zastavit nebo přerušit anebo v něm může pokračovat (§ 107 OSŘ). Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání obecně v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o které v řízení jde, jsou vázány na osobu účastníka řízení a nepřechází na právní nástupce, kde je určitá skutková podstata, podle právního předpisu, podmíněna existencí určitého účastníka řízení, kde smrtí účastníka řízení dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu nebo kde účastník řízení nemá žádné právní nástupce.

V projednávaném případě nejsou předmětem řízení žádná majetková práva stěžovatele, jež by jeho smrtí přecházela na dědice (§ 107 OSŘ), nýbrž se jedná o trestní stíhání pro trestný čin porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 152 odst. 1 TrZ. Vzhledem k tomu, že české trestní právo je postaveno na zásadě individuální trestní odpovědnosti fyzické osoby, nepřichází v úvahu procesní nástupnictví případných dědiců ve smyslu občanského soudního řádu, na jehož základě by mohli vstoupit do řízení po zemřelém stěžovateli.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než řízení o ústavní stížnosti zastavit podle ustanovení § 107 odst. 5 OSŘ s odkazem na ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu, neboť povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 30. září 2003

JUDr. František Duchoň

předseda I.senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru