Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 2841/18 #1Usnesení ÚS ze dne 27.11.2018

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NSS
Soudce zpravodajSládeček Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkodůvodnění
azyl
EcliECLI:CZ:US:2018:1.US.2841.18.1
Datum podání20.08.2018
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

325/1999 Sb., § 14, § 14a


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 2841/18 ze dne 27. 11. 2018

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Lichovníka, soudců JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj) a JUDr. Davida Uhlíře o ústavní stížnosti T. Ch. P., zastoupeného Mgr. Ladislavem Kudrnou, advokátem se sídlem Mírové náměstí 157/30, Litoměřice, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2018 č. j. 7 Azs 212/2018-17, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kterým byla pro nepřijatelnost odmítnuta jeho kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 4. 2018 č. j. 22 Az 5/2013-303. V odůvodnění ústavní stížnosti tvrdí, že uvedenými rozhodnutími došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). K tomu mělo dojít v důsledku nesprávného postupu obou soudů, které tím, že se nesnažily zjistit, zdali při tlumočení výpovědí stěžovatele nedošlo k jejich zkreslení, odepřely stěžovateli nárok na přiznání mezinárodní ochrany. Stěžovatel zejména uvádí, že ačkoli soudy shledaly v jeho výpovědích zásadní rozpory, nezjišťovaly, zda se jedná skutečně o rozpory či jenom o jiná vyjádření téhož sledu událostí, případně jinak tlumočená totožná vyjádření.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") rozhodnutím ze dne 7. 2. 2013 č. j. OAM-17/ZA-ZA06-ZA04-2013 rozhodlo, že se stěžovateli neuděluje mezinárodní ochrana podle § 12 až 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o azylu"). Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu, kterou Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 5. 4. 2018 č. j. 22 Az 5/2013-303 zamítl. Nejvyšší správní soud posléze kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost.

Ústavní soud posoudil argumentaci stěžovatele i obsah napadeného rozhodnutí a dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, a proto jej odmítl.

Podle § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Ústavní soud připomíná, že zásadně není povolán k přezkumu správnosti aplikace podústavního práva; jeho úkolem je v řízení o ústavní stížnosti ochrana ústavnosti [čl. 83 a čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy], nikoliv "běžné" zákonnosti. Ústavnímu soudu proto nepřísluší, aby přezkoumával rozhodovací činnost státních orgánů ve stejném rozsahu, jako to činí v daném případě Nejvyšší správní soud v řízení o kasační stížnosti, resp. krajský soud v řízení o správní žalobě, anebo dokonce správní orgány ve správním řízení při posouzení žádosti o mezinárodní ochranu podle zákona o azylu.

Ústavní soud posoudil napadené rozhodnutí ve výše vymezeném rozsahu, avšak zásah do ústavně zaručených práv stěžovatele neshledal.

Ústavní soud konstatuje, že jak Krajský soud v Brně, tak i Nejvyšší správní soud se s námitkami stěžovatele řádně a (s ohledem na jejich rozsah) i velmi podrobně vypořádaly, při rozhodování přihlédly ke všem okolnostem, které vyšly v řízení najevo, věc po právní stránce zhodnotily přiléhavě a v souladu s ustanoveními soudního řádu správního a rovněž zákona o azylu. Nejvyšší správní soud se pak důkladně zabýval stěžovatelem namítanou nepřezkoumatelností, resp. nesprávností právních závěrů krajského soudu a ministerstva ohledně nenaplnění zákonných podmínek a předpokladů pro udělení mezinárodní ochrany stěžovateli, a to ať již ve formě humanitárního azylu ve smyslu § 14 zákona o azylu, anebo ve formě doplňkové ochrany ve smyslu § 14a zákona o azylu. Ministerstvem i krajským soudem zastávaný právní názor Nejvyšší správní soud důkladně konfrontoval se závěry své dosavadní judikatury v obdobných "azylových" věcech, na které zevrubně odkazuje, a ani v tomto aspektu v jejich rozhodovací činnosti neshledal nedostatky, které by odůvodňovaly přijetí závěru o nezákonnosti, resp. nepřezkoumatelnosti rozhodnutí.

Pokud tedy Nejvyšší správní soud v projednávané věci dospěl z výše uvedených důvodů k závěru, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele a je tedy nepřijatelnou ve smyslu ustanovení § 104a s. ř. s., přičemž dostál své povinnosti (obdobně jako krajský soud) důkladně vážit dodržení zásady non-refoulement, považuje Ústavní soud tento závěr za ústavně konformní, namítaná porušení základních práv stěžovatele neshledal. Námitka, že rozpory ve výpovědích stěžovatele vznikly tlumočením, není ničím podložena. Ostatně jde o novum, a to v řízení o ústavní stížnosti není přípustné (srov. nálezy sp. zn. III. ÚS 359/96 a III. ÚS 1047/16). Pro úplnost: stěžovatel se ani jednání u krajského soudu nezúčastnil. Odmítavé usnesení kasační soud nad rámec § 104a odst. 3 s. ř. s. odůvodnil a své závěry opřel o konstantní judikaturu (k tomu srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 3556/17).

Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. listopadu 2018

JUDr. Tomáš Lichovník, v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru