Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 2829/08 #1Usnesení ÚS ze dne 01.12.2008

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Znojmo
Soudce zpravodajJanů Ivana
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
odmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
Věcný rejstříkOdvolání
opravný prostředek - řádný
EcliECLI:CZ:US:2008:1.US.2829.08.1
Datum podání19.11.2008
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 201


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 2829/08 ze dne 1. 12. 2008

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem ve věci návrhu M. K., bez právního zastoupení, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 19. 11. 2008 byl Ústavnímu soudu doručen návrh, ve kterém stěžovatel vyjadřuje nesouhlas s výsledky několika nepřesně označených soudních řízení, která mají být manipulována a rozhodována v jeho neprospěch. V závěru uvádí, že jeho podání je "dovoláním" a "stížností." K návrhu připojil především stejnopis rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 2. 2. 2007, sp. zn. 6 C 184/2006, dále usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 2. 7. 2008, sp. zn. 5 Nc 2707/2008.

Ústavní soud shledal, že návrh, a to i kdyby byly odstraněny formální i obsahové vady, je částečně návrhem nepřípustným a částečně návrhem podaným po lhůtě.

Dle § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4). V ustanovení § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb. má tak svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná.

Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

Proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 2. 2. 2007, sp. zn. 6 C 184/2006, bylo možno podat ve lhůtě patnácti dnů odvolání, což stěžovatel zjevně neučinil. Stěžovatel tak nevyčerpal opravné prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. 4. 2007. Návrh je proto nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. Je zřejmé, že se zároveň jedná o návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu, na který se vztahují důvody pro odmítnutí podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Ve vztahu k usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 2. 7. 2008, sp. zn. 5 Nc 2707/2008, Ústavní soud zjišťuje, že se rovněž nejedná o poslední rozhodnutí ve věci, nýbrž toliko o výzvu k odstranění vad návrhu a stanovení lhůty. Tato výzva není sama o sobě způsobilá zasáhnout do základních práv stěžovatele. Je totiž zřejmé, že řízení přes tuto výzvu stále probíhalo, a stěžovatel má nebo měl zcela ve své dispozici možnost vady návrhu odstranit, případně využít opravné prostředky proti následnému rozhodnutí soudu. Návrh je proto nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, přičemž závěry o souběžné možnosti odmítnout návrh jako opožděný dopadají i na uvedenou věc.

Pokud stěžovatel brojí proti obdobnému usnesení nespecifikovaného soudu sp. zn. Nc 3296/2006, kterým byl vyzván k odstranění vad podání doručeného dne 3. 10. 2006, dále nespecifikovanému rozhodnutí ze dne 27. 2. 2007, dále nespecifikovanému rozhodnutí ze dne 20. 8. 2007, a usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 8. 2007, sp. zn. Nc 3309/2006, jedná se rovněž o návrhy podané po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu, resp. návrhy nepřípustné pro nevyčerpání opravných prostředků.

Ústavní soudu vzhledem k uvedenému nevyzýval stěžovatele k odstranění vad podání, které spočívaly především v jeho neurčitosti a rovněž v absenci zastoupení advokátem (§ 29 a § 30 zákona o Ústavním soudu), neboť tento postup by byl zjevně neúčelným.

Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) a e) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu a jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. prosince 2008

Ivana Janů

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru