Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 2635/20 #1Usnesení ÚS ze dne 11.11.2020

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Brno
SOUD - NSS
OBEC / OBECNÍ ÚŘAD / MAGISTRÁT - Rajhrad
KRAJ / KRAJSKÝ ÚŘAD - KÚ Jihomoravského kraje
Soudce zpravodajLichovník Tomáš
Typ výrokuodmítnuto pro neodstraněné vady
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2020:1.US.2635.20.1
Datum podání14.09.2020
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí správní


přidejte vlastní popisek

I.ÚS 2635/20 ze dne 11. 11. 2020

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Dipl.-Ing. Mgr. etc. Miloše Černého, zastoupeného JUDr. Ing. Pavlem Fabianem, advokátem se sídlem Marešova 304/12, Brno, směřující proti řadě správních a soudních rozhodnutí, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu bylo doručeno podání stěžovatele, označené jako "ústavní stížnost ... proti rozhodnutí stavebního úřadu v Rajhradě a Krajského úřadu JMK v Brně." V návrhu stěžovatel namítá, že dochází proti jeho vůli ke znehodnocení jím vlastněného pozemku (zahrady) tím, že na okolních pozemcích budou postaveny rodinné domy. Nebyl spokojen s tím, jak se s jeho nesouhlasem se situací vypořádal stavební úřad v Rajhradě (dané rozhodnutí není v podání doloženo), ani mu nadřízený Odbor územního plánovaní a stavebního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Měl za to, že oba správní úřady porušily především jeho vlastnické právo. Stěžovatel se pokoušel dále bránit i ve správním soudnictví, Krajský soud v Brně a Nejvyšší správní soud jeho návrhy postupně odmítly pro nesplnění podmínek řízení. Svou ústavní stížnost stěžovatel bezprostředně doplnil dalšími dvěma podáními v délce mnoha desítek stran. Kromě poněkud nestrukturalizované vlastní argumentace podání obsahují řadu kopií rozhodnutí, stížností a žádostí stěžovatele k jiným institucím, rozsáhlé citace judikatury a právních předpisů či údajná odborná vyjádření (podepsaná "právníci" nebo "právní odbor AKEA s.r.o.").

2. Jelikož uvedená podání stěžovatele v mnoha parametrech nesplňovala náležitosti návrhu na zahájení řízení předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), mj. stěžovatel nebyl právně zastoupen či jasně neoznačil napadená rozhodnutí, Ústavní soud stěžovatele na předmětné nedostatky upozornil a vyzval jej k jejich odstranění.

3. Ve stanovené lhůtě informoval v hlavičce jmenovaný advokát Ústavní soud, že přebírá právní zastoupení stěžovatele, nedostatek povinného zastoupení tak stěžovatel odstranil. Nicméně advokátem nově zaslaná ústavní stížnost sestává z pouhé kopie původního návrhu stěžovatele spolu s částí doplněného podání. Jinak řečeno, právní zástupce stěžovatele se pod nový návrh pouze podepsal, aniž by počáteční návrh jakkoliv upravil.

4. Ústavní soud je bohužel nucen konstatovat, že i "nová" ústavní stížnost není věcně přezkoumatelná. Přes množství stran a příloh z návrhu není patrné, které věci se návrh týká a co se jím sleduje, nejsou v něm označeny rozhodující skutečnosti a ani označeny důkazy, není zřejmé, čeho se navrhovatel (s přihlédnutím k příslušnosti Ústavního soudu) domáhá (srov. podmínky zahájení řízení v § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Z mnoha příkladů lze uvést stěžovatelův požadavek v petitu, aby "Ústavní soud zrušil rozhodnutí Krajského úřadu v Brně a ... rozhodl o projednání věci soustavou správních, nezávislých a nestranných soudů", v textu se vymezuje proti řadě s řízením zjevně nesouvisejících rozhodnutí jiných orgánů, nevysvětluje, proč by měla být porušena jím uváděná základní práva (mj. listovní tajemství, svoboda bádání, svoboda projevu).

5. Stejný závěr jako obecné soudy učinil též Ústavní soud. Ve stručnosti není jeho povinností, aby odhadoval či domýšlel cíl a srozumitelné odůvodnění podaných návrhů za stěžovatele. Naplnění vymezených podmínek má zajistit ve spolupráci se stěžovatelem jím vybraný advokát, k tomu ostatně institut povinného zastoupení slouží. V neposlední řadě je třeba opět připomenout, že na výše zdůrazňované obsahové nedostatky původního návrhu již byl stěžovatel ve výzvě k odstranění vad upozorněn. Ústavní soud se proto ze všech uvedených důvodů rozhodl stěžovatele znovu nevyzývat k odstranění vad a uchýlil se k použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh stěžovatele soudce zpravodaj odmítl pro neodstranění vad návrhu ve lhůtě k tomu určené.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. listopadu 2020

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru