Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

I. ÚS 250/95Usnesení ÚS ze dne 20.03.1996

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Soudce zpravodajKlokočka Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro neodstraněné vady - § 43/1/a)
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:1996:1.US.250.95
Datum podání09.11.1995

přidejte vlastní popisek

I.ÚS 250/95 ze dne 20. 3. 1996

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

I. ÚS 250/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele PV., a. s., zastoupeného JUDr. P.V., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, ze dne 11. 9. 1995, č. j. DOP/R5-12683/95-JK/153-Plá, s návrhem na zrušení ustanovení 9 odst. 2, věta druhá, zákona č. 135/1961 Sb., ve znění novel, takto:

Návrh seodmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel svým podáním ze dne 8. 11. 1995 namítal nesprávnost závěrů správních orgánů, konkrétně O.ú. Městské části Praha 7, ze dne 10. 7. 1995, ve spojení s rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy, ze dne 11. 9. 1995. Citovanými správními rozhodnutími byla navrhovateli uložena pokuta ve výši 50 000,- Kč za to, že nezajistil vyčištění chodníku přilehlého k pozemku par. č. 2355/2 v kat. území H., jehož je vlastníkem. Z odůvodnění prvostupňového správního rozhodnutí i potvrzujícího odvolacího správního rozhodnutí je patrno, že navrhovatel naplnil skutkovou podstatu uvedenou v ustanovení § 22a odst. 2 písm. b) Silničního

2 I. ÚS 250/95

zákona, dle něhož je možno stanovit finanční postih až do výše 500 000,- Kč, když ve smyslu ustanovení § 9 odst. 2 téže normy nezajistil schůdnost chodníků přilehlých k nemovitosti, která je v jeho vlastnictví. Navrhovatel dovozuje, že v daném případě správní postih je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, konkrétně čl. 11 odst. 4, neboť v rozporu s citovaným článkem Listiny je samo ustanovení § 9 odst. 2, věta druhá, zákona č. 135/1961 Sb., ve znění novel. Domáhá se proto jak zrušení správního odvolacího rozhodnutí, tak zrušení shora citovaného ustanovení Silničního zákona.

Ústavní soud ČR přípisem ze dne 29. 12. 1995 vyzval navrhovatele k odstranění vad jeho podání. Šlo především o zjištění, zda stěžovatel dříve, než se obrátil na Ústavní soud, vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V daném případě měl totiž navrhovatel možnost využít procesního postupu podle hlavy druhé, páté části o. s. ř., tj. využít přezkumu soudem v rámci správního soudnictví. Protože v textu navrhovatelova podání o takovém postupu nebylo ničeho uvedeno, očekával Ústavní soud, že právní zástupce navrhovatele zareaguje na soudní výzvu a zaujme k této otázce stanovisko.

Lhůta k odstranění vad podání byla stanovena třicetidenní s tím, že navrhovatel byl současně poučen o následcích neodstranění vad podání podle ustanovení § 43 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. Výzva k odstranění vad podání byla navrhovateli doručena dne 15. 1. 1996, lhůta však marně uplynula dne 15. 2. 1996.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesdělil Ústavnímu soudu ČR ve stanovené lhůtě, zda proběhl přezkum v rámci správního soudnictví či nikoliv, neodstranil v tomto směru vadu svého podání. Pokud však navrhovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje,

3 I. ÚS 250/95

je ústavní stížnost ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavnímsoudu ČR nepřípustná. S poukazem na tyto skutečnosti proto Ústavní soud jeho návrh ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 písm. a), f) zákona č. 182/1993 Sb. odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky není odvolání přípustné.

V Brně 20. března 1996JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu ČR

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru